Podle jarního průzkumu Hospodářské komory platí zaměstnancům hrazené zdravotní volno necelá čtvrtina firem. Většina tři dny a méně. Na pět takzvaných sick days má nárok i všech 70 tisíc státních úředníků, kteří se řídí služebním zákonem.
Michaela Marksová chce nyní prosadit až pět dní zdravotního volna ročně pro všechny čtyři miliony zaměstnanců. A to i přes odpor firem. „Nedělám ráda věci přes odpor jedné strany, na stranu druhou jsem ministryně za sociální demokracii a stojím na straně zaměstnanců,“ uvedla.
„Náš cíl je zřejmý, aby se zaměstnanci, kteří jsou nemocní, mohli léčit,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Nemocný zaměstnanec může udělat obrovské škody, navíc přecházení nemoci má vliv na jeho dlouhodobé zdraví,“ uvedl již dříve.
Na rozdíl od běžné nemocenské dostávají zaměstnanci při zdravotním volnu sto procent mzdy. Nikdo ale nekontroluje, jestli jsou opravdu nemocní. „Nechceme, aby stát diktoval firmám, co mají dělat,“ říká ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Podobný názor zastává i ODS a také Svaz průmyslu a dopravy. „Já bych zůstal u toho, že je to benefiční program, a to je dobrovolná záležitost firem,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
„Nechat to jen v kolektivních smlouvách je málo, protože řada lidí na ně tak nedosáhne,“ namítá Marksová.
Návrh ministryně na zavedení povinných dní zdravotního volna má podporu většiny sněmovny. Vedle ČSSD a komunistů pro něj chtějí hlasovat i hnutí Úsvit a lidovci.
„Sick days je dobrý mechanismus, aby v tom případě, že skutečně onemocníte velmi na krátkou dobu, byla možnost zůstat doma,“ uvedl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Komunisté upřednostňují tři dny placené nemocenské, ale i sick days jsou podle KSČM dobré řešení.
Jste pro plošné zavedení pěti sick days?
Sdělte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
-lhe-
