Jen do loňského září marodilo se zády přes 200 tisíc lidí. Počet nemocenských kvůli problémům se zády byl tak o 30 procent vyšší než rok předtím. Z dat České správy sociálního zabezpečení, kde chybí ještě údaje za poslední čtvrtletí loňského roku, to spočítal start-up Fitgee, který učí zaměstnance, jak kompenzovat sedavou práci.

“Roli nepochybně sehrála nedostatečná fyzická aktivita a také dny strávené na home officu v nesprávných pozicích,” uvádí Katarína Železná, spoluzakladatelka Fitgee. Podle dřívějších odhadů Hospodářské komory pracovalo z domova v obou vlnách pandemie koronaviru asi 40 procent lidí. Řadě z nich chyběl kromě sportu i přirozený pohyb, jakým byla chůze na zastávku autobusu, přesun do kanceláře či cesta na oběd i nákup.

Fyzioterapeuté varují, že hlavní nápor lidí s problémy zad teprve přijde. V jarní vlně byly delší dny a příhodnější počasí, což více lákalo k venkovním aktivitám. Ty mohly částečně suplovat sedavý režim. Nyní jsou tyto možnosti omezené. “S podzimní a zimní vlnou se nedostatek pohybu ještě zvýrazní,” říká předseda Unie fyzioterapeutů ČR Vladan Toufar.

Zároveň upozorňuje na to, že se problém netýká jen dospělých, ale i žáků a studentů, kteří se také učí z domova. U dětí se důsledky uzavření do domovů mohou projevit horší fyzičkou a vadným držením těla. U dospělých pak bolestí zad, poškozením meziobratlových plotének, bolestmi hlavy a krční páteře.

Kromě nedostatku pohybu škodí také nevhodné pracovní místo. Zejména špatná židle, pracovní stůl, nesprávné nastavení počítače i osvětlení. “Například práce s notebookem je na delší pracovní výkon zcela nevhodná. Zde jsou na místě oprávněné požadavky ze strany zaměstnanců na možnost úhrad potřebného zařízení a vybavení,” dává příklad Toufar.

Aby lidé bolestem předešli, musí podle odborníků proložit sezení pohybem. “Jsou to věci na dvě minutky. Například když telefonujete, stoupněte si a procházejte se po bytě. Než se uvaří kafe, protáhněte se a podobně,” popisuje fyzioterapeutka Pavla Skopalová.

Na zdravotní problémy s páteří doplácí však i zaměstnavatelé. “Fyzicky neaktivní zaměstnanci totiž připravují své firmy o finance na náhradách mzdy,” uvádí Železná z Fitgee. Podle jejích výpočtů mohly firmy za půl roku vyplatit na nemocenské až 1,2 miliardy korun.

Některé firmy si tento problém uvědomují a reagovaly na něj. Například ČEZ své zaměstnance školí, jak si doma uspořádat pracovní prostředí. Podobně postupovala i poradenská společnost KPMG, která pro své pracovníky vypracovala manuál s radami, jak problémům se zády na home officu předejít.

Investice do prevence se podle Fitgee firmám vrátí. Dokládají to daty zahraničních firem, které preventivní programy zavedly. Analýza společnosti O’Neil Industries z roku 2014 zjistila, že když se její zaměstnanci začali více hýbat a dbát o své zdraví, vedlo to k úspoře nákladů ve výši téměř 12 milionů korun.

Zdroj: www.ihned.cz