Z celkového počtu lidí bez práce bylo v uplynulém měsíci 284 866 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob klesl na 4,1 % (duben 2017 – 4,4 %, květen 2016 – 5,4 %). Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v květnu nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 174 043, téměř 18 tis. z nich pak na DPP nebo DPČ. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za duben 2017) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

Situace na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobé situaci, tak ročnímu období, kdy nezaměstnanost v květnu pravidelně klesá.

„V řadě regionů je podíl nezaměstnaných osob na historických minimech, především pak v oblastech, kde jsou průmyslové zóny. Počet uchazečů o zaměstnání klesl v květnu o více než 86 tisíc. Česká ekonomika nadále roste a trh práce ovlivňují i sezónní práce, které už jsou v plném proudu. Především ve stavebnictví, v gastronomii a cestovním ruchu, zemědělství, zahradnictví, lesnictví, lázeňství či těžbě. Tyto činnosti poběží i v dalších měsících a nezaměstnanost by tak mohla ještě dále klesat,” shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

„Nedostatek lidí na všech pozicích trápí většinu firem v Česku. Míra nezaměstnanosti je tak nízká, že pracuje prakticky každý, kdo chce. Nejvíce to pociťují podniky hledající lidi do provozů či řidiče a další nízko kvalifikované pracovníky. Nedostatek řeší nejen vyššími mzdovými nabídkami, ale i širší škálou benefitů, přátelštějším pracovním prostředím či například zkrácenými úvazky či možností práce z domova, pokud to pozice umožňuje,” říká Andrea Linhartová Palánová, odborník na řízení lidských zdrojů, PwC ČR.

„Rozžhavený pracovní trh překonal další důležité mety. Za prvé, podíl nezaměstnaných se dostal na novou historicky nízkou úroveň, když propadl pod dosavadní rekordní hladinu z roku 2008 o dvě desetiny procentního bodu. Za druhé, rekordní je rovněž počet volných pracovních míst, jichž navíc během května i přibylo rekordních 15 tisíc. Podílem volných míst k počtu nezaměstnaných (přes 56%) se zřejmě Česko řadí na druhé místo na světě, a to hned za Japonsko, jehož pracovní trh má proti Evropě řadu odlišností. Již delší dobu převládají ke statistikám nezaměstnanosti komentáře, že její současná úroveň znamená spíš ekonomickou nevýhodu než výhodu. Volná pracovní síla zkrátka není a v dohledné době nebude,” říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Research.

„Situace na pracovním trhu se dostala do fáze, kdy již v mnoha ohledech poptávka po zaměstnancích převyšuje jejich nabídku. V květnu bylo na Úřadu práce v souhrnu evidováno necelých 309 tis. uchazečů a nabízeno 174 tis. volných pracovních míst. Nikdy v novodobé historii ČR nebylo nabízeno více volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru méně jak 1,8 uchazeče, když tento poměr byl naposledy nižší v roce 1996. Řadu nabízených volných pracovních míst je však velmi obtížné či dokonce nemožné obsadit. Jedná se především o kvalifikované a méně kvalifikované pracovníky do průmyslu nebo o řidiče. Volní uchazeči s požadovanými kvalifikacemi na pracovním trhu chybí a nezaměstnaní je vesměs nemají,” doplňuje Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.

Dalším výrazným problémem je geografický nesoulad mezi uchazeči a volnými pracovními místy. V některých krajích je poměr volných uchazečů a nabízených pracovních míst menší než jedna, což znamená, že volných pracovních míst je nabízeno více, než je nezaměstnaných. Jedná se např. o kraje Plzeňský, Pardubický či o Prahu. A některé další kraje se tomuto stavu rychle přibližují – Jihočeský či Královéhradecký

V uplynulém měsíci zaznamenal Úřad práce ČR jak celkový nárůst volných pracovních míst, tak i vyšší poptávku zaměstnavatelů po sezónních pracovnících na krátkodobé pracovní poměry. Celkem evidoval ke konci května 7 880 těchto pozic. Zaměstnavatelé hledají například pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví či ve výrobě, uklízeče, pomocné pracovníky v dopravě a skladování, v zemědělství, lesnictví, obsluhu pojízdných zařízení, řemeslníky a kvalifikované pracovníky ve stavební výrobě, řidiče nákladních automobilů, montážní dělníky, slévače nebo svářeče.

Nabídky na brigády

Postupně se objevují nabídky na letní brigády. Poptávka je po prodavačích rychlého občerstvení a zmrzliny, pracovnících do zahradnictví, sportovních a rekreačních středisek, v cestovním ruchu nebo po instruktorech na dětských letních táborech. Zájem je také o kuchaře, číšníky, servírky, uklízeče, sběrače ovoce, lektory cizích jazyků či pomocníky v archeologickém výzkumu. Řada zaměstnavatelů ale hledá brigádníky převážně pomocí internetové inzerce nebo vlastních zaměstnanců. Stejně tak mladí lidé hledají dočasné zaměstnání spíše přes pracovní portály. Z toho důvodu se objevují tyto nabídky v databázi ÚP ČR v menší míře.

„Jak v případě absolventa, studenta, tak i uchazeče o zaměstnání je každé (i krátkodobé) zaměstnání přínosem a může mu pomoci v nalezení stálého pracovního místa. Získá nebo si oživí pracovní návyky a získá také praxi. Pokud se takový zaměstnanec osvědčí, může ho zaměstnavatel přijmout i do trvalého pracovního poměru,” upozorňuje ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín.

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,3 %), Praha-východ (1,5 %), Jindřichův Hradec a Pelhřimov (oba 1,9 %), Benešov (2 %), Jičín a Písek (oba 2,1 %) a Praha-západ (2,2 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 34 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (9,7 %), Most (9,3 %), Ostrava-město (8 %), Ústí nad Labem (7,9 %), Chomutov a Bruntál (oba 6,9 %), Děčín (6,5 %), Jeseník (6,3 %), Hodonín a Znojmo (oba 6,2 %). Podíl nezaměstnaných mužů klesl na 3,9 % a žen na 4,4 %.

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v květnu všech 77 regionů. Největší pak okresy Jindřichův Hradec (o 15,5 %), Jeseník (o 15,2 %), Chrudim (o 11,9 %), Prachatice a Svitavy (shodně o 11,7 %), Jičín a Vsetín (shodně o 11 %), Cheb (o 10,6 %), Znojmo (o 10,5 %), Písek (o 10,3 %) a Klatovy (o 10 %).

Úspěch aktivní politiky

Kromě rostoucí ekonomiky se na vývoji na trhu práce pozitivně podepisuje další prohloubení proaktivní komunikace ÚP ČR se zaměstnavateli, cíleného přístupu k uchazečům o zaměstnání a v neposlední řadě pak i podpora státu prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). V rámci monitoringu trhu práce kontaktují jeho zaměstnanci zaměstnavatele v regionu, vyhledávají volné pracovní pozice pro uchazeče o zaměstnání a poskytují jim informace o možnostech vzájemné spolupráce a o jednotlivých nástrojích a opatřeních APZ.

Výsledkem je mimo jiné stále vysoký počet volných pracovních míst v databázi ÚP ČR. V uplynulém měsíci jich úřad evidoval celkem 174 043, což je o 14 971 více než v dubnu a o 44 989 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (33 699), ve Středočeském (22 238), v Jihomoravském (15 031), Pardubickém (13 887), Plzeňském (12 868) a Moravskoslezském (12 472) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 12 962 pozic na dohodu o provedení práce a 4 852 na dohodu o pracovní činnosti.

Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době 1,8 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (10,7), Ústí nad Labem (7,4), Jeseník (5,9), Sokolov (5,6), Most (5,4), Hodonín (5), Bruntál a Ostrava město (shodně 4,5). Z celkového počtu nahlášených volných pracovních míst jich nabízeli zaměstnavatelé ke konci předchozího měsíce 48 545 absolventům a mladistvým a 12 893 osobám se zdravotním postižením (OZP).

Zaměstnavatelé měli v květnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, uklízeče, kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře, montážní dělníky, pracovníky ostrahy bezpečnostních agentur, svářeče, řezače plamenem a páječe nebo nástrojáře.

Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na už zmíněné prohloubení poradenství a individuálního přístupu nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Za zmínku stojí organizace výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i setkání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou pro zaměstnavatele jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce.

„O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů – výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota ustoupit z původních požadavků. Například v případě rodičů s malými dětmi, lidí se zdravotním postižením, kteří nemohou pracovat na směny apod.,” upřesňuje Kateřina Sadílková.

Otisíce méně nových nezaměstnaných  

Během května se do evidence ÚP ČR nově přihlásilo 36 887 lidí. Ve srovnání s minulým měsícem byl jejich počet nižší o 266 osob, meziročně pak nižší o 4 050 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 55 565 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 10 501 méně než v dubnu a o 5 543 méně než v květnu 2016. Novou práci získalo 35 865 lidí – o 13 097 méně než v předchozím měsíci a o 6 066 méně než před rokem. Celkem 10 164 z nich ji našlo díky přímé aktivitě zaměstnanců Úřadu práce ČR.

V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v květnu 42,8 roku. Mezi evidovanými bylo 109 932 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 35,6 %. Z celkového počtu lidí bez práce bylo těch, kteří jsou nezaměstnaní déle než 12 měsíců 39,3 % – celkem 121 310 osob. Průměrná délka nezaměstnanosti činí 740 dní. V uplynulém měsíci bylo bez práce 161 306 žen (52,3 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 50 365 OZP (16,3 % z celkového počtu nezaměstnaných). Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů, pracovníků v ostraze, řidičů osobních a malý

ch dodávkových automobilů, zedníků, kamnářů, dlaždičů, montérů suchých staveb, pomocných manipulačních dělníků nebo pracovníků v gastronomii.Na konci května 2017 bylo bez práce 11 502 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Celkový počet mladých lidí bez práce klesl meziměsíčně o 1 626 a meziročně pak o 4 508 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 3,7 % (duben 2017 – 4 %, květen 2016 – 4,1%). Bez práce bylo k 31. 5. 2017 celkem 7 620 bývalých studentů, tj. o 1 529 méně než v předchozím měsíci (květen 2014 – 21 989, květen 2015 – 16 083, květen 2016 – 11 778).

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. V tomto ohledu sklízí úspěch především zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli, realizace APZ, kde jde zejména o veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM), intenzívní poradenská práce s uchazeči o zaměstnání a v neposlední řadě také úzká spolupráce zaměstnanců agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá vysoká kvalifikace či výborný zdravotní stav. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky, a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech. Ke konci května podpořil ÚP ČR v rámci nástrojů APZ celkem 32 775 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty financované z národních a evropských peněz.

Úspěch sklízí i pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Žádat o něj mohou uchazeči a zájemci o zaměstnání v celé ČR. Do konce května 2017 podalo žádost o příspěvek celkem 3 443 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (1 034), Olomouckém (852), Jihomoravském (366) a Ústeckém (297) kraji. Jen v květnu jich Úřad práce ČR přijal 453. S 2 125 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (s 286 z nich v květnu). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč. Podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, prodavači, skladníci, švadleny, obchodní zástupci, operátoři call centra, montážní, kovo či strojírenští dělníci, instalatér, řidiči, IT pracovník nebo třeba účetní.

Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 115 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (31), Olomouckém (23) a Zlínském (10) kraji. Celkem 36 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i téměř 300 km. Mezi žadateli se objevují např. specialisté v obchodní sféře a veřejné správě, učitelka, právník, trenér, montážní dělník ve výrobě letadel, administrativní pracovníci, řidič autobusu, školnice či pokladní.

Rozjezd veřejné služby

A rozjíždí se i veřejná služba (VS). Meziměsíčně narostl počet pozic pro její výkon, které má ÚP ČR nasmlouvané s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami, přibližně o 20 %. Celkem jich úřad eviduje 6 326. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě, při poradenských či pečovatelských službách pro seniory a osoby se zdravotním postižením), v administrativě, mateřských centrech, při organizování sportovních a kulturních akcí nebo v zařízeních určených pro opuštěná a týraná zvířata. Dosud na veřejnou službu nastoupilo 1 811 klientů ÚP ČR.

Tradiční vlajkovou lodí APZ, společně se SÚPM, jsou veřejně prospěšné práce. Ke konci května pracovalo na VPP celkem 14 777 lidí. Jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Smyslem VPP je podpora dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů.

Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. v případě, že se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Měsíční výše příspěvku ÚP ČR činí 15 tis. Kč. V případě Asistentů prevence kriminality, Koordinátorů VPP a veřejné služby pak 16 tis. korun. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání asistentů prevence kriminality nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci května šanci získat zaměstnání 9 740 uchazečů. Celkem 43 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, zahradnictví, zemědělství, strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní a montážní dělníky nebo skladníky. Celkem 2 051 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. K 31. 5. 2017 se jich účastnilo celkem 2 166 lidí. Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů, svářečské kurzy a kurzy účetnictví. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 35 – 39, 40 – 44 a 50 – 54 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a klienti se základním vzděláním. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a rekvalifikační kurzy přímo u zaměstnavatelů.

Příspěvky pro postižené

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Prostřednictvím chráněných pracovních míst (CHPM) finančně podpořil ke konci května 1 967 OZP (z toho jich 56 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodě, prodeji a ostraze, skladníkům, šičkám, operátorům call center apod. Celkem 174 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz CHPM.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 78 129 lidí, tj. 25,3 % všech uchazečů vedených v evidenci (duben 2017 – 25,5 %, květen 2016 – 22,5 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 6 740 Kč. O rok dřív ji ÚP ČR vyplácel 88 759 uchazečům o zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za duben 2017, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V tomto měsíci měla ČR nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 3,2 %, EU28 – 7,8 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 3,2 %, EU28 7,8 %).

Podrobnosti na http://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database. Informace o vývoji nezaměstnanosti v elektronické formě jsou zveřejněny na http://portal.mpsv.cz/sz/stat

Doplněno o komentáře analytiků.

Zdroj: převzato z www.businessinfo.cz