Takzvaný kurzarbeit má perspektivním firmám umožnit udržet si kvalifikované zaměstnance a státu ušetřit část peněz z podpory v nezaměstnanosti. Podle Kalouska totiž není míra nezaměstnanosti zatím tak vysoká, aby ministerstvo financí začalo vyplácet příspěvky firmám. Navíc podle něj také hrozí masivní zneužívání tohoto systému. Současná míra nezaměstnanosti dosahuje 8,9 procenta. Uvažovat o příspěvku by se podle Kalouska dalo, pokud by v Česku míra nezaměstnanosti přesahovala například 12 procent.

Příspěvek by fungoval na obdobném principu jako v Německu takzvaná kurzarbeit. Pokud firma nemá pro lidi práci a nechá je jeden až tři dny v týdnu doma, musí jim za to dnes platit minimálně 60 procent mzdy. Stát jim pak na tyto prostředky přispívá, což umožní perspektivním firmám udržet si kvalifikované zaměstnance a státu ušetřit část peněz za podporu v nezaměstnanosti.

List Mladá fronta Dnes (MfD) připomněl, že ministerstvo práce a sociálních věcí na únorovém jednání s odbory a zaměstnavateli (tripartita) přineslo vypracovaný návrh, podle kterého by ze státního rozpočtu hradilo až 30 procent a až 16 tisíc korun na mzdě lidem, pro které firma nemá práci na celý pracovní týden. Výměnou za to by společnost dotyčné nepropustila, podpora by mohla trvat půl roku, výjimečně i déle. Stát by to podle výpočtu MPSV při opakování krize z rok 2009 vyšel příspěvek minimálně na miliardu a maximálně na 6,22 miliardy korun.

Dva roky připravované opatření mělo začít fungovat od poloviny letošního roku. Termín ale nemusí být splněn. „Tripartita je teď do odvolání zrušena a tam se to musí nejprve projednat, materiál je otevřený,” citovala MfD ministra práce Jaromíra Drábka (TOP 09). Podle Jitky Hejdukové, ředitelky Zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR ovšem není dneska vůle problematiku řešit a teď se hlavně podle ní hledí na to, kolik by to stálo státní rozpočet.

-pda-