JSME PŘIPRAVENI NA TECHNOLOGICKOU A DIGITÁLNÍ TRANSFORMACI PRŮMYSLU?

Středně velké průmyslové firmy se na digitální transformaci připravují. Změny, které budou muset vstřebat, budou ale velké, i když nepůjde o revoluci, ale o relativně rychlou evoluci. „Řada podniků, původně žijících jako „montovny“, dnes již vyvíjí a vyrábí vlastní produkty. K většímu nasazení již existujících prostředků průmyslu 4.0 jim však ještě chybí kapitál a sériovost výroby,“  říká Zbyněk Frolík, generální ředitel Linet a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Česko se dostává na hranici svého ekonomického potenciálu. Aby země nezůstala uvězněná v pasti středního příjmu, musí průmyslové firmy přicházet s vlastními konečnými výrobky s vysokou přidanou hodnotou. „Musíme využít posledních čtyř až pěti let okna nízkých mezd pro zásadní inovace na zvýšení produktivity, která je celorepublikově mizerná. Dovoz zahraničních pracovníků nevyřeší klíčový problém českého průmyslu, tedy nízkou produktivitu práce ve srovnání s požadovanými mzdami. Potřebujeme vybudovat vlastní značky výrobků a navázat přímý vztah s koncovým zákazníkem, ne být subdodavatelskou základnou jiných,“  myslí si Jaroslav Řasa, předseda představenstva ABRA Software, člen SP ČR.

Ke skoku k výrobě s vyšší přidanou hodnotou pomůže firmám zlepšení schopnosti využívat informace. „Firmy potřebují schopnost analyzovat data a využít je pro podniková rozhodnutí, nahrazovat opakující se činnosti automatizací a volné zdroje přesouvat na komplikovanější úkony s vyšší přidanou hodnotou. Je jasné, že data a umělá inteligence promění celou společnost. Příchod umělé inteligence přinesl také v IBM jednu z nejhlubších přeměn v historii. Zásadně jsme proměnili nabídku produktů a služeb, změnili jsme strukturu korporace i způsob celého jejího vnitřního fungování. Zaměstnanci IBM museli proměnit portfolio svých znalostí a dovedností tak, aby se hodilo pro nový svět podnikání,“  uvádí Zuzana Kocmaníková, generální ředitelka IBM ČR.

IBM už více než dvacet let v Česku pracuje na vývoji systému umělé inteligence IBM Watson. Díky tuzemskému vývojovému centru mají k pokročilým technologiím IBM lepší přístup také české firmy. Je to jen jeden z příkladů, kdy přítomnost velkých nadnárodních firem může pomoci s transformací těm menším. „Bez velkých firem by světlo světa nespatřily nové technologie nebo léky a nemohlo by dojít k rozvoji internetu, který je dnes považován za základní pilíř demokracie. Tempo technologických změn je tak rychlé, že malé a střední firmy často nemají dost vlastních zdrojů na to, aby s nimi držely krok. Zde pomáhají řešení, které ve spolupráci s akademickou sférou a státem vyvíjejí právě velké firmy,“ tvrdí Eduard Palíšek, generální ředitel skupiny Siemens ČR.

Zatímco střední firmy čelí bezprostřední konkurenci na trhu, české pobočky nadnárodních koncernů musí obhajovat svou pozici také v rámci těchto korporací. Pokud nebude prostředí v Česku dostatečně příznivé, nepovede se jim přesvědčit mateřské společnosti, aby sem přesouvaly činnosti s vysokou přidanou hodnotou, nebo jejich existenci v Česku zachovaly. „S růstem přichází zásadní otázka – do jaké míry může globální firma jako ŠKODA Auto dále růst ve své domovské zemi? Snahou celého vedení firmy je realizovat v Česku maximum možného. Společně tedy musíme pracovat na správném nastavených rámcových podmínek, strukturálních reformách a podpoře digitalizace. S rekordní zaměstnaností, konzervativním trhem práce a rigidním investičním prostředím to bude stále obtížnější,“  myslí si Michal Kadera, ředitel pro vnější vztahy ŠKODA Auto.

DOSTANEME ČESKOU REPUBLIKU MEZI TOP 20 NEJVYSPĚLEJŠÍCH ZEMÍ SVĚTA?

Český veřejný sektor zatím nezvládá plnit potřeby firem, které se musí připravovat na digitální transformaci. V žebříčku Doing Business, který hodnotí úroveň podnikatelského prostředí, je Česko až na 31. místě. Na stejné příčce skončilo Česko také v posledním žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum. Zaostává především v kvalitě veřejných institucí, inovacích a vyspělosti byznysového prostředí.

Česko má ze zemí Evropské unie nejvyšší podíl průmyslové výroby na hrubém domácím produktu. „K tomu, abychom si udrželi pozici průmyslové velmoci, bude muset také přispět stát, a to v oblastech, ve kterých prozatím trestuhodně selhával. V nabídce vzdělání pro jednadvacáté století, v rozvoji dopravní a technické infrastruktury, v digitalizaci státní správy a samosprávy, která uvolní desetitisíce lidí z administrativy do produktivní ekonomiky, a v rozsáhlé deregulaci práce a podnikání,“ říká Pavel Kysilka, zakladatel a předseda správní rady 6D Academy.

Inovace, které posunou průmysl k výrobě s vysokou přidanou hodnotou, se neobejdou bez kvalitního výzkumu a vývoje. I zde je nezastupitelná role státu. „Stát by měl strategicky investovat do dlouhodobého vědecko-technologického výzkumu, který vytváří unikátní know-how v oblastech, které budou pro průmyslovou praxi klíčové ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Díky tomu pomůže vytvářet českému průmyslu konkurenční výhodu,“ uvádí profesor Michal Pěchouček, vedoucí Centra umělé inteligence FEL ČVUT.

Změny v průmyslu si vynutí také transformaci trhu práce a vzdělávacího systému. Zvýší se význam obecných přenositelných dovedností, jako je komplexní řešení problémů a hledání a nalézání souvislostí. Pracovníci budoucnosti budou muset být schopní uvažovat napříč obory a technologiemi. „Proto se musí školství významně změnit. V mateřských a základních školách se musíme zaměřit na rozvoj osobnosti – otevřenost, zodpovědnost, tvořivost, vlastní cestu. Na středních školách je třeba zkvalitnit všeobecný základ. Zároveň s tím musíme provést skutečnou reformu vysokých škol,“ myslí si Miroslava Kopicová, ředitelka Národního vzdělávacího fondu.

Zdroj: www.spcr.cz