Sociální dialog je > Kolektivní vyjednávání a jeho systém
Kolektivní vyjednávání je možné definovat jako právně regulované jednání sociálních partnerů respektive jejich organizací, týkající se stanovení pracovních, případně i mimopracovních podmínek zaměstnanců a úpravy vztahů mezi smluvními partnery. Cílem kolektivního vyjednávání je uzavření (nebo změna) kolektivní smlouvy, případně zajištění jejího plnění. Postup při kolektivním vyjednávání upravuje zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.
Vzhledem k tomu, že zákon nestanoví povinnost uzavřít kolektivní smlouvu, je její sjednání výhradně výrazem vůle smluvních stran a výsledkem jejich kolektivního vyjednávání. Na druhé straně však stávající právní úprava vyjadřuje veřejný zájem na uzavírání kolektivních smluv, jež jsou prostředkem dosažení případně zachování sociálního smíru mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a mají tak zásadní vliv na firemní prosperitu i plnění funkcí veřejných služeb a správy.
Zákon vymezuje postup a závazná pravidla kolektivního vyjednávání, jež vedou k uzavření kolektivní smlouvy, a obsahuje nástroje umožňující přimět druhou smluvní stranu, aby přistoupila na kompromisní řešení a souhlasila s uzavřením smlouvy.
Postup a závazná pravidla kolektivního vyjednávání:
Zdroj: ŠUBRT, B.: Kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouvy 2014. In: Práce a mzda. Roč.61, č. 10 (2013), s. 17–25.
Kolektivní vyjednávání, jeho obsah a cíle, podléhá - zejména z úrovně vrcholového odborového sdružování - soustavně prosazované koordinaci. Např. Českomoravská konfederace odborových svazů v rámci koordinace kolektivního vyjednávání prováděného v působnosti jejích členských odborových svazů vyhlašuje každoročně hlavní cíle, kterých by mělo být v jednotlivých oblastech kolektivního vyjednávání v následujícím kalendářním roce dosaženo.
Přihlašte se k odběru novinek, akcí či změn legislativy