Podle zjištění deníku Lidové noviny (LN) však nyní oba kraje začínají doplácet na to, že kromě rostoucího procenta lidí bez práce oproti loňským rokům, se začíná postupně navyšovat i podíl mladých lidí, kteří spadají do skupiny dlouhodobých pobíračů sociálních dávek.
Deník uvedl, že statistiky tento nárůst po tisících odhalují: zatímco předloni bylo v Česku dlouho nezaměstnaných lidí mezi 15 a 29 roky necelých sedm tisíc a v roce 2008 dokonce jenom přibližně šest tisíc, za loňský rok už počet mladých lidí bez práce atakoval hranici osmi tisíc lidí. Podle Lidových novin, které citují názor sociologa Iva Možného, se práce stává vzácným zdrojem, a je to problém celé Evropy. Podle Možného odbory jsou dost silné, drží ale místa jen pro ty, kteří jsou uvnitř systému. Vedle toho často funguje takzvaný marginální pracovní trh, v němž jdou lidé z jednoho krátkodobého zaměstnání do druhého, žijí od dávky k dávce a nemají, jak z toho ven.
LN navíc připomněly, že nezaměstnaný člověk stojí státní rozpočet v průměru 109 625 korun ročně. To představuje celkové roční náklady ve výši desítek miliard korun. Vyplývá to ze studie vysoké školy Unicorn College. V roce 2009 podle studie stáli nezaměstnaní český státní rozpočet přes 76 miliard korun, což představovalo asi 6,5 procenta celkových výdajů rozpočtu.
Hlavní část nákladů tvoří podpora v nezaměstnanosti a ušlý výběr sociálního a zdravotního pojištění. Studie počítá také se sníženými výdaji nezaměstnaných, které vedou k nižšímu výběru přímých a nepřímých daní. Dlouhodobě nezaměstnaní pak navíc podle LN mají kvůli frustraci z nezaměstnanosti sklony ke kriminalitě, která v regionech, zvláštně na severu Čech, enormně roste. Jako důkaz podle si deník vzal aktuální události v problémové oblasti Šluknovského výběžku. Situaci tam ještě umocňuje fakt, že sociálně slabí jsou sestěhováni na jedno místo. Sociologové proto varují, že se zapomíná na to, že tím se tvoří de facto ghetto. Dříve se aspoň vědělo, že takovéto lidi nelze dávat na jediné místo.
-pda-
