Sociální dialog

Jaké možnosti využívají kraje k podpoře rozvoje lidských zdrojů?

Zpravodajství
Zpravodajství
Sdílet článek:

Jaké možnosti využívají kraje k podpoře rozvoje lidských zdrojů?

Nástroje pro rozvoj lidských zdrojů jsou rozmanité, v některých krajích je ale často nevyužívají, přinejmenším v dostatečné míře. K hlavním nástrojům patří sektorové dohody, pakty zaměstnanosti a nejrůznější projekty, například úspěšné Stáže ve firmách nebo Vzdělávejte se pro růst!

Jak fungují sektorové dohody?
Uzavření sektorových dohod předchází vznik sektorových rad, které v jednotlivých regionech sdružují významné zaměstnavatele, profesní organizace, odbory, vzdělavatele a další odborníky na lidské zdroje. Úkolem expertů je monitorovat trh práce, identifikovat vývojové trendy, analyzovat profesní a kvalifikační potřeby v určitém sektoru, podporovat vzdělávání zaměstnanců a tak dále. Zaměstnavatelé mají díky sektorovým radám možnost dlouhodobě a systematicky ovlivňovat strukturu a vývoj lidských zdrojů, řešit problémy ve svém oboru, například spojené s dostupností a kvalitou pracovníků.

Česká republika, v níž vznikla první sektorová rada v roce 2005 v oblasti lesnictví, a od té doby jich bylo vytvořeno několik desítek, se nechala inspirovat Velkou Británií, kde sektorové rady úspěšně fungují.

Sektorové dohody vycházející z činnosti sektorových rad jsou založeny na dobrovolné spolupráci jednotlivých aktérů a představují „gentlemanské dohody", což znamená, že nejsou právně vymahatelné. Nicméně jejich přínos spočívá především v možnosti významně ovlivnit rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím koordinovaných intervencí na pracovním trhu, a tak udržet konkurenceschopnost a produktivitu české ekonomiky.

Zaměstnavatelé mohou sektorové dohody využít například při náboru pracovníků a jejich vzdělávání, zlepšování spolupráce s úřady práce a pracovními agenturami či s institucemi počátečního i dalšího vzdělávání. Mohou také nastavit kritéria pro zvyšování kvalifikace stávajících zaměstnanců, při vytváření mzdových systémů a podobně.

Nicméně zdaleka ne všechny kraje zatím docenily význam sektorových dohod. Nefungují například v Kraji Vysočina, Olomouckém či Zlínském kraji. Naproti tomu můžeme jmenovat Královéhradecký kraj, kde byla uzavřena sektorová dohoda pro strojírenství, v Ústeckém kraji je aktuální sektorová dohoda pro keramický průmysl. „V Jihomoravském kraji se bude připravovat sektorová dohoda na obory slévárenství a kovárenství, ale zatím jsme opravdu na začátku," vysvětluje regionální manažerka Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina Kateřina Budínková.

Zapojení zaměstnavatelů i odborů
Na rozšiřování sektorových dohod na další odvětví a kraje vsadil i SP ČR. Od letošního března proto realizuje spolu se svým partnerem, jímž je Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), projekt s názvem Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů.

V současné době probíhá ve spolupráci s regionálními aktéry určení stěžejních témat ovlivňujících rozvoj lidských zdrojů a nabídku a poptávku na trhu práce. Tato témata pak budou použita k vytvoření a uzavření příslušných sektorových dohod na dvou úrovních – národní a regionální. Na národní úrovni se bude vytvářet národní dohoda, která bude řešit zásadní průřezová témata, pro vybraná odvětví se uzavře 6 sektorových dohod, a na regionální úrovni se bude zpracovávat a podepisovat 13 regionálních sektorových dohod.

Díky zapojení všech aktérů sociálního dialogu chce SP ČR a ČMKOS dosáhnout vyrovnaného stavu, kdy školy budou opouštět absolventi s praxí a bez potřeby dalšího proškolování, zaměstnavatelé budou mít kvalifikované zaměstnance, počet nezaměstnaných se sníží a regionální ekonomiky porostou.

Pakty zaměstnanosti
Pakt zaměstnanosti představuje oficiální partnerství spolupracujících institucí (podnikatelských subjektů, škol, veřejné správy, atd.), které konkrétními opatřeními – např. akčními plány - řeší negativní jevy na trhu práce v daném regionu. V některých krajích o nich zatím pouze uvažují a diskutují. Jedná se například o Olomoucký a Zlínský kraj. Projednán a odložen byl pakt zaměstnanosti i v Královéhradeckém kraji. Naopak dobrým příkladem je Moravskoslezský pakt zaměstnanosti, který vzniknul už v roce 2011. Nedávno – na začátku letošního dubna – byl ustaven Pakt zaměstnanosti Libereckého kraje. Podepsalo ho pět subjektů, a sice Liberecký kraj, Sdružení pro rozvoj Libereckého kraje, Krajská hospodářská komora Libereckého kraje, Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Liberci a Regionální rada odborových svazů ČMKOS pro Liberecký kraj. „Svaz průmyslu a dopravy se do práce paktu nezapojil vzhledem k pochybnostem o transparentnosti celé aktivity," říká regionální manažerka SP ČR Markéta Heroutová.

Zajímavé a inspirující projekty
„Regionální instituce typu krajských úřadů, poboček úřadů práce, ale i samotní zaměstnavatelé přicházejí s vlastními aktivitami na poli rozvoje lidských zdrojů," uvádí regionální manažer SP ČR pro oblast Střední Morava Richard Koubek. Jako pozitivní příklad jmenuje Krajský úřad v Olomouci, který podporuje zejména aktivity zaměřené na technické školství. Patří sem učňovské stipendium pro žáky prvních až třetích ročníků vybraných oborů (strojní mechanik, obráběč kovů, elektrikář a další), stipendium pro žáky technických oborů zakončených maturitou, stipendium Olomouckého kraje a podpora technického a přírodovědného vzdělávání v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Komplexní vzdělávací projekt Vzdělávání zaměstnanců se zdravotním postižením realizuje Fond dalšího vzdělávání prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Projekt trvá od ledna 2013 do srpna 2015. Na portálu www.vzdelavani-ozp.cz byl 1. července zpřístupněn informační systém, jehož prostřednictvím mohou zaměstnavatelé zaslat žádost o úhradu finančních nákladů na komplexní vzdělávací program pro OZP/OZZ zaměstnané v jejich firmách. Získat mohou příspěvek na úhradu vzdělávacích aktivit až 52 500 korun. Navíc mají možnost požádat i o úhradu veškerých dalších nákladů spojených se vzděláváním – od mzdových po dobu nepřítomnosti OZP/OZZ v práci až po cestovné, stravné a ubytování. „Program nesmí mít povahu rekvalifikace, nýbrž obnovení, prohlubování, zvýšení či rozšíření stávající kvalifikace," vysvětluje manažerka projektu Aneta Sluková.

V letošním květnu byl ukončen úspěšný projekt Vzdělávejte se pro růst ve Středočeském kraji, na který navazuje další fáze – Vzdělávejte se pro růst ve Středočeském kraji II. Ukončený projekt byl velmi úspěšný, podporu získalo 129 ekonomických subjektů ze Středočeského kraje. Podporu vzdělávacích aktivit získalo více než 2400 zaměstnanců a úspěšně je ukončilo na 3700 účastníků kurzů. Původní plán přitom zněl: 1400 podpořených osob a 1700 úspěšných absolventů kurzů. „Do realizace projektu se zapojilo i nemálo společností z členské základny Svazu průmyslu a dopravy, což nás velmi těší, poněvadž úsilí o zvyšování konkurenceschopnosti firem a spolupráci zaměstnavatelů se sociálními partnery náš svaz dlouhodobě podporuje," říká regionální manažer SP ČR pro Středočeských kraj Tomáš Krčál. Do projektu Vzdělávejte se pro růst ve Středočeském kraji se zapojily například tyto členské firmy: Behr Czech, Continental Automotive Czech Republic, DACHSER Czech Republic, DUVE ČR, Elko Nový Knín, Ravak, TRW-Carr, Wheelabrator Czech.

(eve)

Kategorie

Další články

Poradna

Nevíte si rady s nějakým
pracovně-právním
problémem?