Otázka pro...

Alexandru Balogovou, HR manažerku a právničku společnosti Siemens, s.r.o.

Vzhledem k tomu, že společnost Siemens v ČR zaměstnává přes 9 tisíc zaměstnanců, a z toho velkou část ve výrobních závodech po celé ČR, administrativní zajišťování pracovnělékařské péče pro nás představuje celkem složitou otázku.

U právní úpravy platné od 1. dubna 2013 pozitivně hodnotíme například to, že zaměstnanci zařazení do kategorie I. mohou absolvovat prohlídku u svého ošetřujícího lékaře.

Za zbytečnou zátěž považujeme, že k poskytovateli pracovně lékařské péče musí zaměstnanci na prohlídku pokaždé s kompletní zdravotnickou dokumentací. Jako společnost bychom uvítali již v minulosti navrhované upuštění od povinnosti absolvovat pracovnělékařské prohlídky u zaměstnanců zařazených do kategorie I. Domníváme se, že u této skupiny zaměstnanců je povinnost absolvovat prohlídku pouze administrativní a finanční zátěží pro zaměstnavatele a časovou zátěží pro zaměstnance, bez skutečné přidané hodnoty pro jejich zdraví.

Janu Parmovou, vedoucí lékařku pracovnělékařských služeb ve společnosti ŠKODA AUTO a.s.

Vyhláška 79/2013 Sb. jasně definuje obsah pracovnělékařských služeb, včetně časové náročnosti jednotlivých činností. Právě tyto časové dotace vnímáme jako problémové, protože zkušený lékař je schopen posoudit zdravotní způsobilost rychleji než lékař nezkušený, a to stejně kvalitně. Zde bychom uvítali spíše uvolněnost časových dotací, které by sloužily pro lepší orientaci nezkušených kolegů.

Významnou změnou pro nás byla v zákoně ustanovená nutnost posuzování na základě výpisu ze zdravotnické dokumentace od registrující praktického lékaře. Tato povinnost vyvolala zpočátku spoustu dohadů a jednání, nicméně právě její zakotvení v zákoně bylo jasným a nepodkročitelným argumentem. V současné době nemáme větší problém se získáváním výpisů od registrujících praktických lékařů. Domníváme se ale, že výpis z dokumentace praktického lékaře neposkytuje pro posouzení zdravotní způsobilosti důležité informace, protože je většinou neaktuální a neúplný. Navíc zaměstnavatele zbytečně finančně zatěžuje. Ideálním způsobem by se tato situace samozřejmě vyřešila zavedením jednotné elektronické zdravotní dokumentace nebo nahrazení výpisu z dokumentace PL výpisem z účtu čerpání zdravotního pojištění.

Dalším problémem, který jsme museli řešit, byla otázka poradenství a dohledu na pracovištích. V současné době máme vypracovaný jednoduchý check list, který vyplňujeme při dohledu na jednotlivých pracovištích a který zároveň slouží jako záznam v dokumentaci o pracovnělékařských službách. Dohledu na pracovištích se v rámci naší firmy ve většině případů účastní jak lékař PLS, tak specialista na ergonomii a fyziologii práce. Určené časové dotace poradenství na pracovní pozici vnímáme jako nadhodnocené a v praxi pro většinu zaměstnavatelů nesplnitelné.

Nová vyhláška přinesla také změny v náplních vstupních i periodických prohlídek pro jednotlivé rizikové faktory. Jako pozitivní vidím tuto změnu v tom, že vyhláška obecně sjednotila náplně prohlídek a jednotlivá hygienická rozhodnutí o kategorizaci už tuto problematiku neřeší individuálně. Pozitivně vnímám také povinnost elektromyografického vyšetření distální motorické latence středových nervů u vstupních prohlídek pro rizika lokální svalové zátěže končetin a vibrací. Proti tomuto požadavku jde nízká dostupnost specialistů a dlouhé objednací termíny, což ztěžuje nábor. Problém by byl vyřešen, pokud by bylo možné vycházet ze screeningových měření a se specialistou konzultovat pouze patologie. Ta samá situace je u audiometrie.

Do budoucna je otázkou k diskusi každoroční posuzování zaměstnanců pro noční práci vycházející ze Zákoníku práce. Je pravdou, že pro kapacity pracovnělékařských služeb je roční periodicita náročná. Také pro ostatní rizikové faktory ve 2R a třetí kategorii je prohlídka jedenkrát za 2 roky. Na druhou stranu střídání pracovních směn a noční práce je významným faktorem, který může negativně ovlivnit zdravotní stav zaměstnance, a četnější prohlídky jsou na místě. Nicméně je to jistě problematika vhodná k diskusi.

Ivanu Václavkovou, BOZP techničku společnosti VIADRUS a.s.

Ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb (PLS) jsme zpracovali pokyn k provádění lékařských preventivních prohlídek (LPP). Počáteční nejasnosti ohledně změn legislativy jsme řešili na vzdělávacích akcích pořádaných Vysokou školou báňskou ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Ostravě. V současné době náš nastavený systém funguje spolehlivě.

Hlavní problémy spatřujeme zejména ve značné finanční zátěži firmy za provádění preventivních prohlídek a za úhradu doplňkových lékařských vyšetření v souvislosti s rizikovými faktory – cena LPP dosahuje až 1 500,- Kč. Také vzrostla administrativa spojená s výkonem pracovnělékařské péče.

Na druhou stranu nová právní úprava nám pomohla v otázce sjednocení doby platnosti u LPP v rizikových kategoriích 3 a 4 a u prací a profesí, jejichž součástí je ohrožení zdraví (plyn, elektro, řidiči apod.)

Naše firma musela v důsledku změn v PLS vyčlenit pracovníka pro výkon činností spojených s PLS a tyto činnosti provádí na plný pracovní úvazek.

Rádi bychom do budoucna iniciovali tyto legislativní změny:

• Zdravotní způsobilost pro výkon noční práce provádět v periodě, jak stanoví Vyhláška č. 79/2013 Sb., to znamená 1x za 4 roky a nad 50 let 1x za 2 roky.
• Stanovení maximální výše platby za zpracování „Výpisu ze zdravotní dokumentace pacienta" pro účely PLS praktickým lékařem (z praxe 100 – 800 Kč).
• Stanovení maximální lhůty pro vypracování „Výpisu ze zdravotní dokumentace pacienta" pro účely PLS praktickým lékařem (z praxe čekáme i 30 dní).

-lhe-