Šikanu na pracovišti zažívá podle průzkumu společnosti STEM/MARK pětina zaměstnanců. Problém mobbingu, jak se také šikaně říká, je záležitostí všech věkových i vzdělanostních skupin. Neomezuje se, jak tomu bylo dříve, jen například na osoby s nejnižším vzděláním či na ženy.

Více než polovina šikanovaných osob, přesně 55 procent, je některé z forem mobbingu vystavována jednou týdně či ještě častěji, a to téměř ve dvou třetinách případů po dobu delší než jeden rok.

Pokud srovnáme výsledky stejného šetření před dvěma lety, počet ponižování, kritiky a nedoceňování pracovních úkolů se mírně zvyšuje. Roste však také počet lidí, kteří si takové chování od kolegů, nebo nadřízených nenechají líbit a začnou problém řešit. Nejčastěji to oznámí nadřízenému, či vedení firmy. Kvůli šikaně lidé také často podávají výpověď.

Podle odborníků přitom nelze říci, které firmy jsou k podobným excesům náchylnější. „Je jedno, jestli jde o výrobní firmu, či banku. Mám ale pocit, že častější bývají tyto případy v tuzemských firmách a státním sektoru, kde funguje velmi dogmatická úřední hierarchie,“ uvedla právnička Nataša Randlová z kanceláře Randl Partners, podle níž s touto problematikou umějí nejlépe pracovat mezinárodní korporace, které mají pro podobné případy vypracovaný podrobný postup, uplatňovaný všude po světě.

„Podobné problémy řeší přímo zahraniční centrály, existují na to komise či specializovaná oddělení, které v případě oznámení rozběhnou vyšetřování. Zdejší firmy se toto stále učí,“ dodala advokátka. Hodně citlivé na to jsou zejména anglosaské firemní kultury, tedy hlavně společnosti z USA a Británie.

Některé mezinárodní firmy také zavádějí speciální telefonní linky či webové formuláře pro anonymní oznámení takové skutečnosti. To je třeba příklad i jedné z největších agentur práce Randstad, která pochází z Nizozemska.

„Pokud selžou obvyklé oznamovací způsoby, mohou agenturní či interní zaměstnanci nahlásit pochybení pomocí speciální telefonní linky. Veškerá hlášení jsou důvěrná. Jejich řešením se zabývá nezávislá osoba, která podléhá kontrole ze strany naší zahraniční centrály,“ popsala Kateřina Vaisová z české pobočky Randstad. Zatím prý však podobný případ v ČR neřešili.

Podobné opatření má podle personálních odborníků smysl. Zaměstnanci totiž často narážejí na to, že se nemohou dovolat pomoci u přímého nadřízeného. Ten buď situaci řešit nechce, nebo je to právě on, kdo se na šikaně přímo nebo nepřímo podílí. Dovolání často nefunguje ani u jeho nadřízených, kteří mnohdy raději uvěří výkladu obviněného manažera.

Zažili jste někdy šikanu na pracovišti?

Řekněte nám o tom pod tímto článkem nebo na Facebooku.