Více než 40 procent zaměstnanců považuje práci z domova za brzdu svého profesního růstu. Pro zaměstnance je přitom důležitější osobní kontakt s kolegy než samotné pracovní prostředí.

Ukázal to nedávný průzkum společnosti Colliers založený na analýze odpovědí více než pěti set českých zaměstnanců napříč různými odvětvími.

Osobní kontakt s kolegy je pro zaměstnance důležitější i než přístup k technologiím, které se často považují za samozřejmost, a to ve vysokém standardu.

Osobní interakce je klíčová

Hlavní výhodou práce z kanceláře, jak potvrdilo více než 78 procent dotázaných, je přímý kontakt s kolegy a nadřízenými. Osobní interakce je klíčová pro efektivní komunikaci a budování týmového ducha v práci.

Důležitost sociálního prostředí pracoviště pak ještě více zdůrazňuje skutečnost, že téměř polovina dotázaných vidí jako nevýhodu práce z domova zhoršené možnosti kariérního postupu.

Zjištění potvrdil i nedávný průzkum společnosti GoodHire, v rámci nějž prakticky všech 3500 dotazovaných souhlasí s faktem, že pracovníci v kanceláři budou mít více výhod a kariérních příležitostí než jejich kolegové pracující na dálku.

Proč omezit práci z domova a vrátit se do kanceláře?

Kolegové hrají také klíčovou roli v rozhodování zaměstnanců, zda omezit práci z domova a vrátit se do firemní kanceláře.

Shodlo se na tom 83 % respondentů zmíněného průzkumu. Méně než polovina pak jako důvod k návratu do kanceláře nebo na pracoviště zmiňovala pracovní prostředí, případně technologické vybavení.

„Toto zjištění naznačuje, že v současné době jsou kvalitní pracovní podmínky a technické vybavení spíše očekávaným standardem, nikoli výjimečnou přidanou hodnotou, kterou zaměstnanci vyžadují od svých zaměstnavatelů. I proto by modernizaci pracovního prostředí měla být věnována náležitá pozornost,“ vysvětluje ředitelka oddělení Workplace Advisory a Office Agency ze společnosti Colliers Jana Vlková.

Názory generací se různí

Průzkum také ukázal, že každá generace vnímá rizika a výhody práce z kanceláře či z domova jinak. Například mladší generace Z reprezentovaná pracovníky ve věku do 26 let vykazuje menší znepokojení ohledně omezeného kontaktu s kolegy a nadřízenými, a to s dvanáctiprocentním rozdílem oproti ostatním věkovým skupinám.

Má ale naopak větší obavy ze zhoršených vyhlídek na kariérní postup. Odlišnosti jsou patrné mimo jiné i u názorů na zavedení čtyřdenního pracovního režimu. Generace Z o něj jeví o plných 16 procentních bodů větší zájem než generace X.

„Tyto rozdíly ve vnímání ukazují na potřebu diferencovaného přístupu zaměstnavatelů k podpoře různých věkových skupin zaměstnanců. A tato potřeba se bude zvětšovat s tím, jak se kvůli prodlužujícímu se věku odchodu do důchodu bude již brzy v rámci jedné organizace na pracovišti setkávat i pět generací,“ komentuje Jana Vlková.

Silná firemní kultura = vyšší spokojenost

Se svou prací je dle průzkumu Colliers aktuálně obecně spokojená jen necelá polovina respondentů. K setrvání v práci (a omezení práce z domova) je nejvíce motivují vztahy s kolegy (73 %) a firemní kultura (55 %).

„Je zajímavé, že finanční ohodnocení se v našem průzkumu umístilo až na třetí pozici s 54 procenty. I když to stále představuje více než polovinu respondentů, v době vysoké inflace je to vlastně nízké procento, které ukazuje, že peníze nejsou všechno,“ komentuje Jana Vlková s tím, že právě firemní kultura a aktivity, které podpoří týmovou práci, sdílení znalostí a vytváření příležitostí pro neformální interakce mezi zaměstnanci mohou spokojenost výrazně zvýšit.

Může přitom jít o nejrůznější týmové setkávání, firemní akce, společné projekty či programy mentorství. Důležité je pak také pravidelně zjišťovat přání zaměstnanců prostřednictvím ankety, aby firma lépe porozuměla jejich potřebám a zájmům. Důležitost silné firemní kultury je patrná i z výsledků aktuálního průzkumu asociace ABSL, která sdružuje firmy z oboru IT a podnikových služeb.

Podle něj má plných 89 % firem z tohoto sektoru posilování firemní kultury jako jednu z priorit pro letošní rok.

Zdroj: www.businessinfo.cz