Ti, kdo home office podporovali jako benefit už před pandemií, ho zavedli jako stálou součást práce, často v kombinaci tři dny v práci, dva dny práce z domu. Tento poměr se nyní, kdy je počet nakažených na vzestupu, opět mění ve prospěch home office.

Start-upy, většinou technologické firmy, pro něž je vzdálená práce už dlouho standardem, samy v překvapivě velké míře v odpovědích upozorňovaly na potřebu lidského kontaktu a nebezpečí odcizení členů pracovních týmů. To je obava, kterou často zmiňují i velké firmy.

Mnoho velkých korporací dalo poměrně velkou svobodu manažerům jednotlivých týmů v tom, jak poté, co jarní vlna odezněla, budou své lidi dále rozdělovat mezi ty, co pracují v kanceláři, a ty, co pracují doma. U větších firem je samozřejmostí rozdělit zaměstnance na dvě části, které se v kancelářích nepotkávají, aby se nenakazily.

Kromě několika výjimek, jako je finančněporadenská firma Partners nebo technologický VARS Brno, se společnosti oslovené v anketě neobávají nebo nezažily pokles produktivity a efektivity práce svých zaměstnanců z domova. “Práce z domova produktivitu firmy jednoznačně ohrožuje. Udržet disciplínu doma nedokáže každý. Videohovory a videokonference jsou použitelné, ale mají velká omezení,” domnívá se Petr Borkovec, ředitel finanční skupiny Partners.

Podobný názor sdílí i Tomáš Miniberger, ředitel VARS Brno. “Home office vnímám jako nouzovou variantu. Elektronická komunikace je pomocná berlička, její produktivita nedosahuje úrovně osobních setkání,” řekl Miniberger.

Mezi zhruba třemi desítkami firem, které v anketě HN odpovídaly, jsou to spíš ojedinělé názory. Většina oslovených zásadní problém s produktivitou nevidí, u některých dokonce stoupla, což si vysvětlují tím, že mnozí zaměstnanci jsou za možnost pracovat alespoň částečně z domova vlastně velmi vděční.

Jarní úplná karanténa trvala ve většině firem v řádu několika týdnů, poté začaly kombinovat v různých poměrech práci v kanceláři, práci z domova a dělení týmů. Některé firmy jako nakladatelství Albatros Media zvažují, že zmenší své kancelářské plochy nebo zavedou sdílená pracovní místa. Nikdo z oslovených – a to včetně malých start-upů – se ale nechystá úplně kanceláře opustit. “Pro udržení dlouhodobé efektivity je nezbytné, aby se týmy setkávaly i osobně, a to jak z projektových, profesních i sociálních důvodů,” shrnuje asi nejvíc převažující názor Jan Jaroš, generální ředitel softwarové firmy Unicorn Systems.

Složitější to mají samozřejmě firmy, které závisejí na přímém kontaktu s klienty. Například právní kanceláře na jaře i nyní většinou nemají problém poslat zaměstnance pracovat domů, ale ne všichni klienti jsou připraveni či ochotni komunikovat přes internet. “I přesto, že jsme schopni být jim oporou i v případě vzdáleného poskytování služeb, žádný způsob bezkontaktní komunikace nedokáže z dlouhodobého pohledu nahradit přímé osobní setkání s klienty,” řekl Daniel Soukup, HR ředitel advokátní kanceláře Havel & Partners.

Také pojišťovny do velké míry potřebují pracovat s klienty. Krom toho, že pobočky vybavují ochrannými pomůckami, jako je plexisklo na přepážce, některé použily nové formy kontaktu se zákazníky. Například Allianz využila své aplikace NaDotek, která formou sdílení obrazovky umožňuje pracovníkům pojišťovny komunikovat s klienty na dálku.

Generali Česká pojišťovna zase po jarním živelném úprku do home office zjistila, že vlastně nemá cenu se vracet k původnímu režimu. “Byla vytvořena strategie nového fungování, která stojí na třech oblastech – místo, čas a infrastruktura. Tedy v jakém poměru budou lidé pracovat z domova a z kanceláře, jak budou mít rozdělenou práci a jakou technologickou podporu budou potřebovat, aby mohli efektivně pracovat v podstatě odkudkoliv,” shrnuje tisková mluvčí Ivana Buriánková.

Firmy jsou tak na podzim mnohem připravenější než dříve vyjít požadavkům na vzdálenou práci svých zaměstnanců a plánují to udržet na dobu po pandemii. Mnohem více než dříve je to, zda bude zaměstnanec pracovat v kanceláři nebo doma, výsledkem jeho osobního rozhodnutí za předpokladu, že to manažer týmu umožní. Jiný přístup a možnosti mají samozřejmě menší start-upy, jiný velké firmy, které jsou třeba i součástí nadnárodních skupin. Ošklivé cizí slovo “flexibilita” se objevilo téměř ve všech odpovědích ankety jako něco, co se manažeři a zaměstnanci většinou teprve učí využívat.

Už před pandemií patřila k průkopníkům práce z domova banka ČSOB. Interní průzkum této banky ukázal, že větší čerpání home office než před covidem nyní podporuje 81 procent manažerů. A práci z domova v rozsahu minimálně dva dny v týdnu chce 71 procent zaměstnanců a 55 procent manažerů. “Před koronavirem to bylo pouze šestnáct procent zaměstnanců a osm procent manažerů. Umožňujeme tedy větší využití práce z domova, a to zvláště nyní, kdy se situace opět zhoršuje,” říká Marcela Suchánková, členka představenstva zodpovědná za oblast Lidé, IT a zpracování operací.

Podobně se k práci z domova stavějí telekomunikační firmy jako T-mobile nebo Vodafone. Ten po jarním rychlém stažení do home office, kam odešlo 95 procent zaměstnanců centrály v pražských Stodůlkách, připravil vlastní rezervační aplikaci, která umožňuje těm, kteří chtějí pracovat z kanceláří, návrat na pracoviště za dodržení bezpečnostních opatření, jako je regulace počtu lidí na jednom patře. A dlouhodobě budou zaměstnanci podle mluvčího Ondřeje Luštince pracovat z domova tak z šedesáti procent času.

I startupové technologické firmy, zvyklé na vzdálenou práci jako běžnou součást pracovního života, a nikoli jako na benefit, došly v pandemii k závěru, že lidský kontakt je nenahraditelný. “Home office je běžnou součástí naší práce. Při řešení složitých problémů se nám ale stále zdá, že je o něco efektivnější být spolu v kanceláři,” říká Petr Šmíd, zakladatel a ředitel softwarové společnosti Pekat Vision. “Nicméně bylo pro nás zajímavé zjištění, že když jsme přešli všichni na stoprocentní home office, tak jsme pracovali častokrát i efektivněji, než když je na home office jen část firmy. Prostě jsme se ráno všichni připojili na videokonferenci a nechali ji běžet na pozadí celý den. I kávu jsme takto pili na dálku.”

Mnohem složitější to mají firmy, kde prostě mnohé profese z domova pracovat nemohou. Logicky jsou to výrobní firmy, ale příkladem kombinace služeb a práce v terénu může být i polostátní energetický gigant ČEZ, který kvůli bezpečnosti svých zaměstnanců zavedl vlastní semafor. Podle Josefa Lejčka, vedoucího personalistiky firmy, zavádí řadu opatření s předstihem a v přísnějším režimu než zbytek země, protože ČEZ je součástí kritické infrastruktury státu. Firma měla podle Lejčka na vrcholu pandemie v home office 60 procent zaměstnanců. A z interního průzkumu vyplynulo, že jen 14 procent oslovených by chtělo z domova pracovat trvale.

Zdroj: www.ihned.cz