“Spousta podnikatelů si důležitost vědy uvědomuje a ke svému byznysu ji potřebuje. Stále je ale co zlepšovat,” říká Monika Vondráková, spoluzakladatelka a předsedkyně správní rady Nadačního fondu Neuron, který vznikl v roce 2010. Od té doby podpořil českou vědu celkem stem milionů korun. Peníze k tomu vybral od soukromých dárců.

Nadační fond Neuron

Od roku 2010 podpořil vědu částkou sto milionů korun, největší díl z toho šel přímo vědcům. Peníze, které rozděluje, získává výhradně od soukromých mecenášů. Jeho stěžejní aktivitou je každoroční udílení Cen Neuron. Jen loni mecenáši fondu přes ně na osobních prémiích darovali vědcům 6 milionů korun. Celkově již 66 milionů korun. Jak s penězi vědci naloží je jen na nich.
Hlavním posláním NF Neuron je zvyšovat prestiž vědců v České republice a skrze jejich příběhy tak podporovat národní sebevědomí.

Jednotlivé diskusní bloky konference se věnovaly tématům jako využívání nanomateriálů, umělá inteligence a strojové učení robotů nebo nové způsoby mobility. V rámci osobní přepravy se nyní neřeší jen pohon, tedy zejména elektromobilita, ale například i možnosti sdílených vozidel. “Využití běžného automobilu je nyní kolem pěti procent. Ulice jsou jich přitom plné. Celý tento systém je nastaven nesmyslně,” podotýká Eduard Palíšek, generální ředitel Siemensu ČR. Do budoucna bude podle něj hrát velkou roli jejich sdílení.

“Velké množství automobilů je limitující i pro urbanizaci. Při pohledu na města z výšky zabírají 30 až 50 procent plochy měst,” upozorňuje ekonom Filip Matějka. Odklon od fosilních paliv všichni debatující označili za velkou příležitost, která může naši společnost posunout dál. Jako hrozbu ho nevnímají.

Podle diskutujících nás čekají významné změny v používání umělé inteligence a strojového učení robotů. Pomoci mohou od monotónních činností v průmyslu až po bankovnictví a lékařství. Už dnes jsou počítače schopné lepší diagnostiky než člověk. “Na rozdíl od doktora si mohou nastudovat data neomezeného množství pacientů,” vysvětluje Tomáš Mikolov, odborník na umělou inteligenci.

Důležitými přednostmi pracovníků na budoucím pracovním trhu budou především kreativita a schopnost empatie, a to nejen s lidmi, ale i se stroji. Ne vždy s nimi lidé rádi spolupracují.

“Teď například děláme na projektu s dvanácti nemocnicemi v Kalifornii. Investovaly desítky miliard dolarů do nových technologií. Ukazuje se ale, že lékaři je nesnáší a vypínají je, protože je neustále na něco upozorňují. Řešíme, jak systém nastavit tak, aby lékařům dával jen nějaké informace,” podotýká Matějka.

Podle Petra Šmída, manažera Googlu, diskuse o technologiích často připomínají období rozbíjení strojů. Lidé je musí lépe pochopit.

Zdroj: www.ihned.cz