Proč se v Evropě volá po zavedení základního příjmu? Důvodů je celá řada. K nejčastěji zmiňovaným argumentům patří zajištění práva na důstojný život.

„V okamžiku, kdy člověk musí na sociálce vyplňovat komplikované formuláře, musí dokazovat, že jeho děti nemají co jíst a musí se prosit o peníze, tak to je podle mého názoru opravdu ztráta důstojnosti,“ poukazuje na slabinu současného systému Lenka Wagnerová z České pirátské strany. Pokud by existoval základní příjem, lidé by se podle ní nemuseli o peníze prosit.

Zavedení garantovaného příjmu by také mohlo přinést Evropanům větší svobodu a spravedlnost. Mohli by se totiž svobodně rozhodnout, ve kterých fázích svého života budou pracovat, a kdy nikoliv. Nemuseli by také brát špatně placenou práci jen proto, aby se uživili. To by zvýšilo tlak na růst mezd, čímž by se blahobyt obyvatel dále zvyšoval.

To hodnotí pozitivně zvláště levice, podle které by tak mohl být základní příjem návratem k sociálnímu státu.

„V Evropě máme společnosti, které jsou stále bohatší z hlediska zdrojů, ale rozdělují se ve stále nerovnoměrnější proporci. Jedni mají hodně, na druhém pólu jsou ti, kteří nemají skoro nic. Koncept základního příjmu pro všechny se snaží na tento trend, který je v zásadě sebezničující, reagovat,“ soudí sociolog a předseda odborné komise ČSSD pro práci a sociální věc Martin Potůček.

V neposlední řadě by pak byly spravedlivě odměněny také ty práce, kterých si současná společnost příliš necení.

„Každý člověk nějak pracuje. Je tu spousta práce, která je neplacená,  a přitom úplně zásadní pro fungování společnosti, ať je to práce v neziskovkách, práce matek. Taková práce není vůbec ceněná, není placená a vlastně na ní stojí společnost,“ poukazuje na význam nepodmíněného příjmu někdejší poslankyně a neúspěšná prezidentská kandidátka Táňa Fischerová (Klíčové hnutí).

Za nerealistické považují plány na zavedení základního příjmu zejména ekonomové. Obávají se, že by na převedení líbivě znějící vize do praxe celá společnost nakonec doplatila. Obdoba sociálního státu by se nekonala, spíš by se mohly nůžky mezi bohatými a chudými ještě více rozevřít. Podle ekonoma CERGE-EI Daniela Münicha by za to mohla mimo jiné ztráta motivace lidí k práci, zvláště k té hůře placené.

„Nízko placené práce by buď úplně vymizely, nebo by v nich byla lidská práce nahrazená stroji. Ubylo by tak pracovních míst a v důsledku toho by se zvětšila skupina lidí, kteří nikdy nepracovali, kteří jsou závislí jen na dávkách,“ varuje Daniel Münich.

V ČR by částka 300 eur (zhruba 8000 korun) měsíčně, která bývá na půdě EU často zmiňována, spolykala veškeré příjmy státního rozpočtu. A pokud by stát rozdělil mezi obyvatele jen to, co na dávkách vyplácí nyní, zajistil by jim spíš almužnu než důstojný příjem.

Při zachování roční výše výdajů na sociální zabezpečení na loňských 464 miliardách korun by totiž připadlo na každého Čecha 3682 korun měsíčně. Tak nízký základní příjem při absenci dalších sociálních dávek by tak znamenal drastický propad životní úrovně důchodců i zdravotně postižených.

Navíc, jak připouští sami zastánci základního příjmu, ani s jeho zavedením by nebylo možné škrtnout veškeré sociální dávky. Zachovány by měly být hlavně dávky pro zdravotně postižené.

„Nemocní a postižení potřebují nějaké sociální dávky, protože si nemohou přivydělat,“ míní Táňa Fischerová.

U Ústavního soudu by pak mohlo narazit zrušení starobních důchodů. Soud už totiž v roce 2010 zákonodárcům nařídil, aby posílili zásluhovost ve výplatách penzí. Zamlouvat by se mu tak nemusela ani rovná dávka, která by penze nahradila. Právě důchody přitom tvoří největší položku sociálních výdajů. Ročně spolykají 80 % z nich.

Považujete garantovaný příjem za dobrý nápad?

Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.