Úřadům se komplikuje možnost, jak trestat drobné podnikatele za práci načerno. Podle soudů totiž stát nemůže automaticky považovat každého, koho při náhodné kontrole v obchodě či bistru objeví za prodejním pultem, za nelegálního zaměstnance.

Podnikatelé i údajní nelegální zaměstnanci argumentovali, že šlo jen o jednorázovou výpomoc v rodině nebo mezi známými. Tato praxe je v Česku rozšířená zejména mezi vietnamskými a čínskými obchodníky.

Za poslední dva roky řešily tuzemské soudy včetně Nejvyššího správního osm případů týkajících se právě pokut za údajnou pomoc příbuzných či známých. A ve všech případech nakonec uspěli podnikatelé nebo pracovníci.

Stát musí podle soudů jednoznačně prokázat, že jde o soustavnou práci načerno, a nikoliv o jednorázovou výpomoc. Výsledek jedné nahodilé kontroly bez jasných důkazů na potrestání nestačí.

Nejvyšší správní soud zrušil pokutu ve výši 15 tisíc korun pro neteř majitelky vietnamského obchodu ve Znojmě. Kontrola ji přistihla, jak v obchodě obsluhovala zákazníky i kasírovala za prodané zboží. Podle majitelky obchodu jí ale jenom jako příbuzná vypomáhala.

„Nelegální práce je závažným a rozšířeným negativním společenským jevem a zaměstnavatelé se ji snaží maskovat. Není ale zkrátka a dobře možné v rámci boje proti této nežádoucí praxi likvidovat běžný občanský život,“ konstatoval Nejvyšší správní soud.

Právě na základě tohoto rozhodnutí chce ministerstvo práce a sociálních věcí nyní kontroly upravit. Chce tedy tlačit na to, aby kontroloři získali více důkazů potvrzujících práci načerno a nespoléhali se jen na výsledek jediné kontroly.

Nejde totiž o ojedinělý případ. Letos už soudy v Hradci Králové a Praze vyhověly čtyřem žalobám podnikatelů a firem z Asie.

Všechny případy jsou velmi podobné. Kontrola u Úřadu práce nebo Státního úřadu inspekce práce objevila při jednorázové akci v prodejnách a bistrech za pulty a při obsluze zákazníků lidi, kteří neměli pracovní smlouvy, nemluvili dobře česky a nedokázali hned prokázat, že jsou zaměstnanci. Při kontrole podepsali protokoly, které měly zaměstnávání načerno potvrzovat.

Setkali jste se někdy s prací cizinců „na černo“?

Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.