O tom, že jídlo funguje jako tmel kolektivu, se už patnáct let přesvědčuje Czechdesign, nezisková organizace, která pomáhá lepší dostupnosti českého designu. “Stačí k tomu pár hrnců, sporák a trouba a kolektiv složený z lidí, kterým nevadí jednou za čas vařit oběd pro ostatní kolegy,” říká Radim Tuček, konzultant Czechdesignu. Je jich obvykle kolem deseti a za jeden společný oběd vydá Czechdesign maximálně 350 korun. Tradici zavedla ředitelka Jana Vinšová krátce po vzniku organizace, když tam všichni ještě pracovali zadarmo. Chtěla se jim revanšovat kvalitními obědy i stmelujícím zážitkem.

Dnes má Czechdesign třináct placených zaměstnanců, ale obědovou tradici udržuje stále. “Teď máme jen problémy s místem, protože se tým pořád rozrůstá,” říká Radim Tuček, brand & design konzultant Czechdesignu. “Rušit naše obědy ale rozhodně nechceme. Lidé to mají rádi.” U jídla většinou neřeší práci, prohlubují vztahy. Výhodou je podle Tučka to, že si vaří ve vzájemné shodě zdravá jídla. Na každého připadne vaření přibližně dvakrát do měsíce.

Podporu zdravého životního stylu si přejí jak zaměstnanci, tak firmy. Ty v něm vidí mimo jiné i způsob, jak zvýšit produktivitu práce a snížit nemocnost. Právě důraz na zdraví zachytil vloni výzkum stravenkové společnosti Edenred, který mapoval způsob stravování ve firmách třikrát v průběhu deseti let. Čechy podle něj opustila touha po větších porcích, nyní v restauracích a jídelnách dávají přednost spíš nutričně vyvážené stravě.

Jsou si toho vědomé i firmy, které ve svých kantýnách nyní vaří víc zdravých jídel. “Zastánců zdravého životního stylu je v naší firmě, kde je většina mladých lidí, hodně,” říká Jana Šrámková, spe­cialistka HR controllingu, odměňování a benefitů Seznam.cz. “Proto jsme také před časem změnili nabídku prodeje drobných svačin a cukrovinek. Klasické lahůdky sice zůstaly, ale zaměstnanci si mohou zvolit i zdravější varianty. Třeba proteinové kaše nebo müsli tyčinky.”

Řízek a smažák jsou nejprodávanější

Více zdraví do stravování chtěla zahrnout i ČSOB, když se v polovině minulého roku stěhovala do nové budovy Kampus v pražských Radlicích. Ale musela to přehodnotit. Jedna ze dvou restaurací nabízela jen pokrmy středomořské kuchyně a pokrmy odpovídající aktuálním sezonním trendům, nebyl o ně ale velký zájem. “Po několika měsících jsme museli do nabídky zařadit i českou klasiku, po které stoupala poptávka,” říká Aneta Valdhansová, mluvčí ČSOB. Mezi nejprodávanější pokrmy v bance patří smažený řízek a smažený sýr. Když jsou na menu, tvoří jejich prodeje přes 50 procent. Žádaná jsou i jídla na asijský způsob a pizza, roste také zájem o vegetariánská a bezlepková jídla.

Oblibu řízku potvrzuje i výzkum firmy Lunchdrive, která nabízí firmám objednávkový software, propojující restaurace a jídelny se strávníky ve firmách. Lidé si hned po řízku nejvíce objednávají guláš, grilovanou kotletu, vepřo knedlo zelo, pečené kuře, hovězí pečeni s rýží, až pak následují lehčí jídla jako zeleninový salát a rizoto. “Přesto tu sklon ke zdravé stravě stále sílí,” uvádí marketingová manažerka Lunchdrive Michaela Závodná. “Vždy se preference jídel odvíjí od práce, kterou strávník dělá. Ve výrobních podnicích a také mimo okresní města se saláty nejedí tak moc jako v Praze nebo Brně.”

Téma zdravého stravování se do firem dostává stále častěji i formou vzdělávání. Podle výzkumu společnosti Lunchdrive vzdělává své zaměstnance 20 procent firem, dalších celkem 43 procent by s ním chtělo začít. Asi třetinu firem toto téma vůbec nezajímá, protože nezajímá ani jejich zaměstnance.

Jednou ze společností, které zajišťují vzdělávání ohledně zdravé stravy, je Firma na talíři spadající pod Edenred. Mezi její klienty patří hlavně středně velké firmy, ale i velké výrobní společnosti. Souhrnné výsledky za čtyři roky trvání projektu ukazují, že 93 procent lidí změnilo po školeních svůj jídelníček a 85 procent lidí poté konzumuje dvakrát víc zeleniny než předtím. Zástupci firem u zaměstnanců po školení pozorují zvýšení schopnosti zvládat stres (o 26 procent), zvýšení produktivity práce (o 23 procent) a snížení nemocnosti (o 28 procent).

Oblast jídla pak často přesahuje i do projektů takzvané společenské odpovědnosti firem. Běžný je jak nákup pochutin od neziskových organizací, tak i vzdělávání o výrobních aspektech jídla či jeho plýtvání. Tím se zabývají neziskové organizace Kokoza, propagující komunitní a městské zahradničení, nebo Zachraň jídlo, jež se angažuje proti plýtvání jídlem. “Předáváme praktické rady, jak snížit plýtvání potravinami, 87 procent účastníků díky přednáškám změnilo svůj přístup v práci i doma,” říká Michaela Číhalíková ze Zachraň jídlo.

Nákup v pracovní době

Na další formě pomoci se stravováním se podílí ve firmách on-line supermarket Rohlík.cz, který má po Praze patnáct, v Brně pak tři firemní výdejní místa, takzvané Rohlik Pointy. Své drobnější nákupy si v práci mohou objednat a vyzvednout zaměstnanci především bank, operátorů a pracovníci větších kancelářských center. Mohou objednávat po celý den a oproti běžným nákupům na Rohlík.cz mohou nakupovat již od 100 korun, doprava je pak vždy zdarma.

Zdroj: www.ihned.cz