Co můžete říct k programu na ochranu zaměstnanosti. Co všechno tam může být a v jaké je to fázi?

Ministerstvo práce a sociálních věcí ten program připravuje již dva týdny. V momentě, kdy se k nám dostaly první zprávy, tak jsme chtěli být připraveni na podobnou situaci. Výhoda toho programu je, že dokáže reagovat na všechny čtyři scénáře, které jsem už popsala. My máme v tuhle chvíli v zákoně o zaměstnanosti také možnost kurzarbeitu, ale ta řeší jenom ten poslední scénář, omezení poptávky, my chceme být připraveni i na všechny ty tři další scénáře. Máme propočítané různé varianty a já si myslím, že v pondělí, kdy zasedá tripartita, už bychom měli mít jasné obrysy programu. Je to věc politického jednání zejména ve čtvrtek a v pátek.

Můžete tedy k tomu říct něco konkrétního?

Je to věc, která má reagovat na to, aby lidé, kteří pracují a kvůli této mimořádné situaci u nich dojde k výpadku příjmů, který nezavinili, dostali finanční podporu státu. Je to věc, která by mohla jít nařízením vlády, to znamená, že velmi flexibilně na rozdíl od legislativního procesu. Program reaguje na všechny čtyři scénáře. Zaprvé přímé nařízení karantény, za druhé nemožnost přidělovat práci, protože člověk, který ji přiděluje, je v karanténě, za třetí výpadek subdodávek, čtvrté je obecné ochromení poptávky v ekonomice. My budeme tímto programem, pokud bude schválen, schopni reagovat na tuto situaci a zajistit, aby nedošlo k prudkému poklesu zaměstnanosti a vůbec k poklesu ekonomického výkonu.

Co by to znamenalo? Že by stát kompenzoval mzdy zaměstnancům nebo dotoval firmy, které se dostaly do problémů?

Došlo by k tomu, že by stát kompenzoval firmám mzdové náklady, poskytoval příspěvky na mzdy v různé výši a to vyplácení by probíhalo přes úřady práce. Pokud by vláda takový program schválila, což by mohlo být okamžitě, bavíme se v řádu dnů, tak by pak úřady práce byly schopny zajistit to, že firmy budou mít na mzdy a lidé budou mít příjem. 

Říkala jste, že u tohoto propočty máte. Můžete je nastínit?

Jedná se o návrh dle aktuální situace. V tuto chvíli se pohybujeme v řádu cca 19 miliard korun na příštích šest měsíců. Rozhodovat se bude v několika málo příštích dnech. My jsme s tím programem seznámili sociální partnery i ministerstvu průmyslu a obchodu, těm se to velmi líbilo. Prevence je vždy levnější než napravování škod.

Myslí ten balíček opatření i na živnostníky?

Chtěli bychom také pomoci živnostníkům, protože ti jsou ve specifické situaci. Budou do toho zahrnuti. Zejména malí živnostníci by mohli patřit mezi tu nejohroženější, nejvíce postiženou skupinu obyvatel. Zítra budeme také jednat o tom, jak ještě například ulevit živnostníkům odkladem přehledu příjmů a výdajů OSVČ o tři měsíce.

Mají živnostníci nárok na ošetřovné?

Nemají na něj nárok, protože jsou sami sobě zaměstnavatelem. Na nemocenskou mají nárok pouze v případě, že si odvádí na nemocenské pojištění.

Takže i proto na ně chcete myslet v tom balíčku.

Přesně tak, protože mají velmi flexibilní pracovní nabídky, protože mohou přijít o práci ze dne na den a není tam žádná ochrana jako u zaměstnanců. My si tu velmi prekérní situaci živnostníků uvědomujeme a chtěli bychom mířit i na ně. To znamená, že to jsou obě skupiny obyvatel, jak zaměstnanci, tak živnostníci. A celkově to má sloužit k ochraně ekonomiky.

Do jaké míry může stát vůbec kompenzovat mzdy? Asi se nebavíme o sto procentech.

Proč se nebavíme o sto procentech? To je politické rozhodnutí.

Takže i s tím se počítá?

Je to politické rozhodnutí. Jestli se ptáte na moji pozici, tak já bych chtěla apelovat na to, aby program byl nastaven tak, aby stát reagoval okamžitě a zabránil tak tomu nejhoršímu. Aby pak ty škody, které by touto situací mohly pro ekonomiku vzniknout, ve svém důsledku nebyly po několika týdnech mnohonásobně vyšší než náklady na preventivní opatření, jako je například Program na ochranu zaměstnanosti. 

Já si myslím – a je to dlouhodobý názor sociální demokracie a hovoří se o tom i v souvislosti s ostatními zeměmi EU -, že preventivní finanční injekce jsou strašně důležité, protože se tím může zabránit masivnímu poškození ekonomiky. Samozřejmě to bude drahá záležitost, to beze sporu. Na druhou stranu si myslím, že takováto mimořádná situace si to žádá. A prevence je vždycky levnější, než potom odvracet nastalé škody. Když se podíváme na krizovou situaci z roku 2008, tak si myslím, že protože tehdejší vláda neintervenovala tak, jak bylo zvykem v okolních zemích, dostávali jsme se z té krize o dva roky déle než okolní státy.

Stát na to tedy rezervy má

Jak to myslíte? Jestli máme peníze na to, abychom řešili krizovou situaci? Myslím, že máme jedno z nejnižších zadlužení v Evropské unii. Máme něco přes 31 procent v poměru k HDP. Pokud chceme odvrátit nějaké větší škody, je politické rozhodnutí, zda budeme investovat do levnější prevence nebo pak do mnohem dražšího damage managementu. Z tisku víme, že britská, italská vláda již oznámily finanční injekce do podpory ekonomiky.

Je skutečně nutné, aby školy vystavovaly potvrzení, na jehož základě lze čerpat ošetřovné? Všichni víme, že výuka je plošně zrušená. Je potřeba to dokládat?

My jsme situaci zjednodušili. Potvrzení budou vystavována elektronicky. A zasílána přes e-mail od škol rodičům. Formulář pak bude sloužit jako omluvenka pro zaměstnavatele. Co se týká fyzického předání podkladu, na to je několik dní čas. Je potřeba říct, že sociální systém je nastaven na standardní situaci. V takto mimořádná situaci, která tu několik desítek let nemá obdoby, jsme to zjednodušili a pracujeme na dalším zjednodušení.

Nestačilo by třeba přinést kopii rodného listu a tím doložit, že je dítěti méně než deset let?

Myslím, že zaměstnavatel se v tuto chvíli nebude zlobit, pokud to nebude dodáno osobně. Všichni víme, že jsme v mimořádné situaci. Ale pokud má dojít k vyplacení dávky, zákon hovoří jasně.

Máte propočty, kolik lidí by si mohlo o ošetřovné žádat a kolik to bude stát? Nárůst oproti běžným měsícům asi bude značný.

Standardně se ročně na ošetřovném vyplácí zhruba 2,5 miliardy korun. My nevíme, kolik rodičů si požádá o ošetřovné. Spousta zaměstnavatelů chce teď maximálně poskytovat home office. Spousta lidí si bere dovolené či nemocenskou. Nevíme, kolik lidí má zajištěno hlídání u známých, kamarádů, příbuzných. V tuto chvíli se to tedy nedá odhadnout. Co ale odhadovat můžeme, je, že na 100 tisíc rodičů na devět dní by dávka stála zhruba 430 milionů korun.

Když jste zmínila příbuzné, epidemiologové varují před tím, aby lidé dávali děti hlídat prarodičům, protože ti by se od nich jako nejohroženější skupina mohli nakazit. Neměla jste tedy asi na mysli tento typ hlídání.

Ty informace jsou protichůdné. Já jsem třeba přemýšlela o svém případu. Sestra má stejně staré dítě jako já, a rozhodly jsme se, že se budeme v hlídání našich dětí střídat. To je podle mě ideální řešení, ale pravděpodobně to není dobré pro všechny, to je na zvážení individuální situace. Já si myslím, že rodiče často v takových případech ví, jak postupovat. A myslím si, že v takovéto situaci je důležité, abychom si vzájemně pomáhali. Ale není to systémové opatření, to si uvědomuji.

A jaké možnosti mají rodiče, kteří nemají hlídání a nemůžou si dovolit uvolnit se z práce a propadnout se na 60 procent příjmů? Přemýšlíte ještě o něčem, co by jim mohlo pomoct?

Sociální systém poskytuje reakci na mimořádné situace, v tomto případě ošetřovné reaguje na to, že rodič si nemůže zajistit hlídání. Já si myslím, že to je dobrá pomůcka, dobrý nástroj stát na prvních devět dní, respektive 16 dní u samoživitelů. O systémovém řešení, které MPSV připravilo, bude v pondělí jednat tripartita. Jedná se o program ochrany zaměstnanosti, kdy chceme zaměstnavatelům poskytovat příspěvky na mzdy pro případ karantény, ošetřovného, nemocenské apod.

Včera jsem byla na jednání se sociálními partnery a tam jsem byla ujištěná ze strany Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy, Konfederace zaměstnavatelských svazů, že tam, kde to jde, budou tyto svazy nabádat své členy k tomu, aby možnost homeworkingu nebo smartworkingu byla extenzivně využívána. Všude vidím dobrou vůli.

Případně ještě dávka mimořádné okamžité pomoci v případě, že by příjem hodně klesl a lidé se dostali do finanční tísně. To je věc, která nastoupí pravděpodobně na začátku příštího měsíce. Je pro lidi, kteří jsou z hlediska příjmů domácností opravdu na hraně a pokles na 60 procent je může dostat do finančně složité situace.

Máte nějaké propočty, kolik by to mohlo stát?

My nevíme, kolik lidí, kteří mají nárok na ošetřovné, si bude o tuto dávku žádat. To je na rozhodnutí těch rodin. Co se týče Mimořádné okamžité pomoci, situace je podobná, týká se občanů v hmotné nouzi. Sociální systém na to bude velmi flexibilně reagovat. Co se týče Programu na ochranu zaměstnanosti, tam vycházíme z pandemických plánů a celkový rozpočet se bude odvíjet od délky trvání mimořádné situace způsobené korona virem a také od počtu lidí, kteří jsou situací postiženi.

Docházka je přerušena od základních škol výš, školky zatím fungují. Pod vás spadají dětské skupiny. Neuvažovali jste o tom, že byste je zavřeli?

To je věc jednání Bezpečnostní rady státu, musí to být skutečně velmi dobře promyšleno. Klíčovou kompetenci v tom má ministerstvo zdravotnictví, a já si myslím, že v tuto chvíli mají rozhodovat odborníci, epidemiologové. A uvidíme, jak k tomu přistoupí v blízké budoucnosti. Je potřeba, a pan premiér to včera zmiňoval, také dobře vyvažovat mezi ochranou veřejného zdraví a zaměstnaností jako takovou, tak, aby se denní provoz nezastavil. A myslím si, že to Bezpečnostní rada státu velmi dobře zvažuje.

Senioři patří k nejohroženější skupině. Myslíte si, že respirátory pro pracovníky v sociálních službách ještě nejsou potřeba?

Ne, to řeší ministerstvo zdravotnictví. Důležité je vyčkat na pokyn od orgánů, které si myslím, že situaci pečlivě monitorují. Až nastane čas pro používání respirátorů, všichni se to zavčasu dozví.

Nebylo by dobré být o krok napřed a ochranné pomůcky už mít k dispozici?

Od pátku se začnou dodávat do nemocnic a my máme informaci od ministerstva zdravotnictví, že sociální služby budou zásobovány paralelně se zdravotnickými zařízeními.

V domovech pro seniory a podobně už platí zákaz návštěv, což může zamezit šíření nákazy. Ale co zaměstnanci, kteří často chodí do práce nemocní, protože si nemůžou dovolit přijít o peníze? Nehrozí, že pak klienty nakazí?

Ne, naopak. Myslím si, že zaměstnanci sociálních služeb jsou si velmi dobře vědomi rizika. Stejně jako zaměstnanci zdravotnických zařízení. Platí pokyn, že si mají pravidelně měřit teplotu – myslím, že ideálně dvakrát denně -, a velmi pečlivě pozorovat případné příznaky. Suchý kašel, dušnost a tak dále. V momentě, kdy mají podezření, platí předběžná opatrnost. To znamená zůstat doma, telefonicky se spojit se svým lékařem, hygienou a řešit to standardně jako všichni.

Zdroj: www.ihned.cz