Situace může podle expertů i oslovených firem vést až k takzvané druhotné platební neschopnosti řady z nich.

“Druhotná platební neschopnost pravděpodobně bude jedním z rizik, která se objeví na podzim,” řekl Petr Smutný, partner poradenské společnosti PwC Česká republika a expert na restrukturalizace. Mnoha firmám podle něj vypadly příjmy v hotovosti za jeden až dva měsíce, a přestože se to může zdát jako krátké období, pro řadu z nich to znamená velký problém. Ten může vyústit v to, že i ony začnou mít dříve nebo později problémy s placením svých závazků.

Podobně se vyjádřil například Otto Daněk, předseda představenstva výrobní společnosti ATAS elektromotory a zároveň místopředseda Asociace exportérů. “Situace s pozdními platbami se spíše zhoršuje, než že by se zlepšovala,” uvedl. Jeho společnost má pohledávky po splatnosti v hodnotě pěti až sedmi milionů korun. “Většinou jde o odběratele z Česka, ale i Německa a Slovenska,” řekl.

Stejnou zkušenost má také Radovan Jelen, ředitel internetové agentury FG Forrest. I jeho firmě platí obchodní partneři se zpožděním. “Snažíme se to řešit. Často třeba odložením plateb nebo posunutím celého projektu,” uvedl.

Podle Smutného z PwC zatím vážnost situace zakrývají dva důvody. “Jednak se teď projevuje odložená poptávka z období karantény, zároveň firmy nemusí díky zákonem vyhlášenému moratoriu půl roku splácet úvěry,” podotkl. Těm, které moratoria využily, tak zůstává na účtech důležitá hotovost, kterou mohou v mezidobí použít na placení jiných závazků. I přes návrat běžného i podnikatelského života do normálu se tak rozsah potíží teprve může projevit.

Konkrétní údaje o proplácení faktur nabízí například platební společnost Roger. Ta provedla vlastní analýzu na základě více než 11 tisíc faktur, které přes ni prošly v období od začátku roku do konce dubna. Podle výsledků došlo k prodloužení doby proplacení faktur v průměru o 20 dní v porovnání se stejným obdobím loňského roku. Například v odvětví zpracování plastů doba přesáhla v březnu 80 dní.

“Včasné platby a krátké splatnosti jsou přitom zejména pro malé a střední podniky kritické pro zachování provozu a pracovních míst,” poznamenal Adam Šoukal, ředitel firmy Roger. Její analýza ukázala, že výrazné zhoršení platební morálky zaznamenává také odvětví logistiky, elektroprůmyslu a strojírenství.

Vývoj může podle jeho názoru souviset s automobilovým průmyslem, který se v průběhu koronavirové krize téměř zastavil.

Například v dubnu klesla meziročně výroba aut v Česku skoro o 90 procent. Negativní dopad pocítily firmy v celém dodavatelském řetězci.

Ostatně pojišťovna Coface, která se i v Česku zabývá pojištěním pohledávek, označuje obchodní ­riziko v odvětví výroby automobilů a také dopravy za velmi vysoké. A za vysoké označuje obchodní riziko v maloobchodu a také v textilním a dřevařském průmyslu.

Česká vláda se sice snaží dopady krize na podnikatelský sektor i domácnosti řešit různými opatřeními, například v podobě úvěrů či garancí. Podle řady expertů však byla podpora vlády pomalá a nedostatečná. Tuzemská ekonomika tak letos zaznamená obrovský propad. Například Česká národní banka v poslední prognóze odhadla letošní pokles HDP na osm procent. Objevují se ale odhady okolo 10 procent a více.Podle Smutného z PwC může zhoršení platební morálky vést k zamrznutí trhu s odkupem krátkodobých pohledávek.

Potíže mohou nastat či už nastávají u pojišťování pohledávek, které mají firmy za odběrateli. “To vše bude přispívat k tlaku na firmy a ve finále může zapříčinit právě i druhotnou platební neschopnost,” řekl.

Zdroj: www.ihned.cz