Duální vzdělávání prošlo zkouškou v Moravskoslezském kraji. Stát počítá, že by bylo dobrovolné, zapojit by se mohli jen konkrétní žáci z konkrétních oborů, zprvu především technických, ne celé školy nebo třídy. V krajích by měly vzniknout poradní orgány složené ze zaměstnavatelů v regionu, ti by pak měli možnost přímo ovlivňovat, které obory se budou otevírat a pro kolik žáků. „V současné době mají školy možnost spolupracovat se zaměstnavateli, ale jsou obrovské rozdíly v tom, jak toho využívají. Tímto zákonem chceme nabídnout možnosti výhodné pro všechny strany – žáky, školy i zaměstnavatele,“ vysvětluje Martin Navrátil, který se zabýval přípravou věcného návrhu a byl hlavou pilotního projektu.

Žák se podle něj bude moci rozhodnout, že se nevyučí obecně elektrikářem, ale podepíše smlouvu třeba u ČEZ a od prvního ročníku se bude odborně připravovat tam. Množství praxe se mu oproti obecnému oboru zvýší.

V Moravskoslezském kraji dali v roce 2018 dohromady šest škol a šest firem a v mezích současného zákona se pokusili prvky duálního systému zavést. Zapojily se třeba Gymnázium a Střední průmyslová škola ve Frenštátu pod Radhoštěm se svým učňovským oborem elektrikář. Zatímco dříve chodili učni na praxi jen tři měsíce v roce k jedné firmě v regionu, nyní se domluvili s velkým dodavatelem automobilového průmyslu, firmou Brose Kopřivnice, kam žáci docházejí od října do dubna.

„Firma zřídila úplně nové tréninkové pracoviště, kde mají nejmodernější přístroje. To by si naše škola nikdy nemohla dovolit. Žáci jsou od začátku svědky toho, jak firma funguje. Myslím, že i kdyby tam nezůstali pracovat, budou mít oproti ostatním obrovský náskok,“ říká zástupce ředitelky Vladimír Kokeš, který má odborný výcvik na starosti.

Větší zájem o zapojení do úzkého partnerství s firmou nyní brzdí především nutnost po škole nějakou dobu ve firmě pracovat. „Přestože je to jeden z nejlepších zaměstnavatelů v okolí, rodiče mají ze závazku strach, proto se zatím nezapojilo tolik učňů,“ vysvětluje Kokeš.

Rakouský a slovenský model

Za vzor duálního vzdělávání se obvykle dává střední odborné školství v Rakousku, Německu či Švýcarsku. Zatímco na českých středních odborných školách stráví studenti povinnou praxí zhruba polovinu výuky, v Rakousku je to až 80 procent. Za práci dostávají zaplaceno. Aby se rakouský student mohl stát elektrikářem, nástrojařem nebo aby mohl obsluhovat počítačem řízené stroje, musí absolvovat čtyři až pět tisíc hodin praxe ve firmách. V Česku je to jen něco přes tisíc hodin a není dáno, že musí jít o praxi v podnicích. Stačí odborná učebna ve škole.

Porovnáním počtu hodin povinné praxe v Česku a ve vybraných zemích se v roce 2016 zabývala společnost Trexima spolu s Hospodářskou komorou ČR a rakouskou poradenskou firmou ConPlusUltra. V Česku se klade větší důraz na teorii a všeobecné předměty, jako je matematika a čeština, zejména proto, aby si student v případě zájmu mohl dodělat maturitu.

Než se něco z firemní praxe dostane do vzdělávacích plánů, trvá obvykle dlouho a výuka je často zastaralá. Kdežto ve firmě má student k dispozici nejmodernější přístroje a lépe si zvykne na pracovní režim. Zaměstnavatel má zase lidi na práci a případně budoucí zaměstnance. Stát se zbaví části financování, neboť nemusí praxi proplácet školám. Podnik nese náklady na výuku žáka včetně náhrady mzdy a může si je odečíst z daní.

Zatímco v Rakousku či Německu je systém povinný, Česko takto velkou změnu neplánuje, neboť podniky na to nejsou vybaveny a připravena není ani školská struktura. Inspirací se stalo zejména Slovensko, kde dobrovolný duální systém zavedli v roce 2015. Zapojí se do něj jen školy a podniky, které se na to cítí. V prvním roce to bylo pouze 422 žáků, ve školním roce 2017/2018 kolem dvou tisíc žáků. Cílem bylo mít do pěti let 30 procent žáků v duálním vzdělávání, což by ale znamenalo, že v příštím školním roce by do něj mělo nastoupit 12 tisíc žáků. To se nepodaří. Školy se přidávaly pomalu, především kvůli krácení finančního příspěvku, a firmám zase nestačila finanční kompenzace. To se nyní novelou zákona změnilo. Školy nepřicházejí o finance a podniky dostávají větší kompenzace, takže se čeká, že se počet zapojených zvýší.

Školy jsou zatím proti

Jak konkrétně bude systém fungovat v Česku, zatím není jasné, návrh se teprve rodí. Ministři školství a průmyslu se v lednu sešli na společném jednání. „V gesci MŠMT vznikne Rada pro odborné vzdělávání, která bude pracovat na prohlubování prvků duálního vzdělávání v regionech. Kraje budou hrát v připravovaném systému důležitou roli, oba ministři se s jejich zástupci v nejbližší době plánují sejít. Pomoci má plánovaná dohoda o spolupráci,“ přibližuje mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Pro jednodušší spolupráci mezi školami a firmami vzniknou standardy pracovišť pro duální vzdělávání. Dosavadní podklady, které se dostaly ke Sdružení učňovských škol, vyvolaly ostrý nesouhlas. 

www.https://chytrecesko.org/kdyz-firmy-prevezmou-praxi-ucnu-mel-by-stoupnout-zajem-o-technicke-obory.html