To se ovšem nyní jeví jako velký problém. Vláda ve středu schválila očkovací strategii, v jakém pořadí budou lidé vakcínu dostávat. Na většinu se má dostat až později, patrně během léta. Výjimkou budou jen vybraní zaměstnanci podniků spravujících kritickou infrastrukturu jako třeba energetiku či telekomunikace. Ti budou očkováni od února.

Firmy vidí očkování stejně jako mnozí odborníci coby jediný způsob ukončení pandemie. Opatření zaváděná proti šíření viru přitom zásadním způsobem poškozují ekonomiku a mnoho podniků se kvůli tomu ocitlo v existenčních potížích. Podle odhadů České národní banky se ekonomika za celý loňský rok propadne o 7,2 procenta, což je nejvíc v historii samostatného Česka.

Podnikům kvůli pandemii chybí i pracovníci, kteří onemocněli nebo museli do karantény. Podle dat České správy sociálního zabezpečení skončilo v izolaci od začátku září do minulé neděle téměř 300 tisíc lidí. K vakcíně se proto podniky velmi upínají a rychlost očkování jim může pomoct.

Za rychlejší očkování proto lobbuje například Hospodářská komora, která v Česku zastupuje přes 16 tisíc společností. “Především velké průmyslové podniky či velcí zaměstnavatelé, jako například obchodní řetězce, mohou zcela zásadně urychlit očkování i počty reálně vakcinovaných osob,” prohlásil Ivo Hlaváč, předseda sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory.

Zajistit vakcínu pro své lidi však firmy v současnosti nijak nemohou. Plnou kontrolu nad distribucí a vakcinací má stát a pořadí bude určovat zmíněná strategie.

Snahu získat vakcínu pro své pracovníky měla třeba největší česká automobilka Škoda Auto, která zaměstnává přes 35 tisíc lidí. Firma má vlastní lékaře a připravuje 15 stálých a tři mobilní očkovací centra. Zvládla by tak naočkovat až 1200 pracovníků denně. “Jakmile bude možné vakcíny pro zaměstnance zakoupit, hned tak učiníme,” říká mluvčí Tomáš Kotera. Náklady na očkování by se podle něj pohybovaly v nižších desítkách milionů korun.

Kotera zdůraznil, že ke státní vakcinační strategii dal podnik připomínku. “V případě nedostatečného zájmu prioritních skupin chceme mít možnost očkování bez odkladu nabídnout zájemcům z řad zaměstnanců,” řekl.

“Připravujeme spolupráci s firmami na bázi centrální distribuce ministerstva zdravotnictví, tedy s kontrolou státu,” řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Termín, kdy by se podniky k vakcíně mohly dostat, však neuvedl.

Nejdříve se k vakcíně dostanou podniky, které zajišťují zmíněnou kritickou infrastrukturu státu. “Bavíme se řádově o desítkách tisíc osob, pro které by měla být vakcína,” řekl Michal Moroz, výkonný ředitel Asociace kritické infrastruktury. Přípravu seznamů má na starosti ministerstvo průmyslu a obchodu.

Mezi ně náleží třeba státem ovládaná energetická skupina ČEZ. “Vybrali jsme ty absolutně nejnutnější, 380 superkritických zaměstnanců. Operátory jaderných elektráren, dispečery distribuce. Bez elektřiny by nefungovalo ve státě nic,” vysvětlil mluvčí Ladislav Kříž.

Do této skupiny by část svých lidí chtělo dostat na očkování i státní Čepro, které distribuuje a skladuje pohonné hmoty pro tuzemský trh. “Jde zhruba o 200 superkritických lidí, operátory skladů pohonných hmot a hasiče,” řekl generální ředitel Čepra Jan Duspěva.

O přednostní očkování zhruba pro tisícovku svých zaměstnanců žádá také Řízení letového provozu. S ministerstvem průmyslu jedná i skupina Orlen Unipetrol, která vlastní jediné dvě tuzemské rafinerie vyrábějící naftu a benzin. V první vlně budou očkováni také někteří pracovníci České pošty, především z největších poboček a třídicích center.

Své zaměstnance chtějí na seznam dostat také supermarkety. “Pevně doufáme, že si stát uvědomuje důležitost našich zaměstnanců při zásobování občanů potravinami a ostatním základním zbožím,” prohlásil mluvčí řetězce Tesco Václav Koukolíček.

Přes Svaz obchodu a cestovního ruchu se proto snaží prosadit, aby pracovníci distribučních center Teska dostali vakcínu hned po zdravotnících a nejohroženějších seniorech. “Je zjevné, že po celou dobu krize jsou naše kolegyně a kolegové pokladní v první linii. Jako takoví by si zasloužili zvláštní péči a prioritu v očkování od vlády,” přidává se mluvčí Albertu Jiří Mareček.

Nejvyšší prioritu očkování mají aktuálně senioři starší 80 let, kterých v Česku žije okolo 430 tisíc. Vláda doufá, že je zvládne naočkovat do konce února. Do stejné kategorie se řadí také přibližně čtvrt milionu zdravotníků, kteří pečují o lidi s covidem nebo pracují na odběrových místech či v domovech pro seniory.

Teprve pak se vakcíny podle schválené strategie dočkají lidé nad 70 let, učitelé, policisté, hasiči a zaměstnanci kritické infrastruktury.

Mladší lidé bez vážných zdravotních problémů se na řadu dostanou zřejmě v červenci. Ti už vakcínu dostanou jen podle toho, kdy se sami přihlásí.

Tato závěrečná fáze bude pokračovat pravděpodobně až do roku 2022. Nákaza by se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného měla přestat nekontrolovaně šířit ve chvíli, kdy se podaří očkovat alespoň 60 procent populace.

Tento cíl může komplikovat neochota Čechů nechat se proti koronaviru očkovat. Podle posledního průzkumu agentury STEM z prosince o vakcínu nestojí 45 procent lidí. “Mnozí zaměstnavatelé budou své zaměstnance k očkování motivovat i formou zaměstnaneckých benefitů,” myslí si Hlaváč z Hospodářské komory.

Vakcinaci zatím provázejí nejasnosti. Hejtmani, kteří v krajích reálně za provedení očkování zodpovídají, si stěžují, že komunikace státu není ideální. To platí i pro centrální rezervační registr, který se má spustit 15. ledna. Až v něm půjde smysluplně naplánovat jiné než plošné vakcinace. “Nechci jako politik rozhodovat, která skupina má přednost. Dokud stát neřekne jasně, jak má očkování lidí z kritické infrastruktury vypadat a koho do ní zařadit, jsou pro nás prioritou nemocnice a sociální zařízení,” řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Zdroj: www.ihned.cz