Právě velmi vágně definovaná součinnost firem a exekutorů je jedním z hlavních problémů, na které si firmy dlouhodobě stěžují. Vyplynulo to i z loňského průzkumu Svazu průmyslu mezi našimi členskými firmami.

Ministerstvo spravedlnosti nyní uvádí, že exekutoři po podnicích mohou chtít tyto informace:

  • zda má se zaměstnancem uzavřenu pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce,
  • předpokládané trvání pracovního poměru či dohody,
  • výši čisté mzdy nejvýše za posledních 6 měsíců,
  • informace o srážkách, které už ze mzdy provádíte,
  • výplatní termín,
  • pořadí vymáhané pohledávky.

Exekutor naopak nesmí požadovat:

  • informace o rodinných poměrech povinného (například počet dětí),
  • informace o majetkových poměrech povinného (například identifikaci motorového vozidla, kterým dlužník jezdí do práce),
  • číslo účtu, na který je povinnému zasílána mzda, či kód banky,
  • telefonní číslo a e-mailovou adresu povinného,
  • adresu povinného.

Exekutor může, pokud to zdůvodní, požadovat i další údaje, ale nikdy nesmí chtít ty, které požadovat nesmí. Stanovisko rovněž uvádí, že exekutor musí stanovit lhůtu pro odpověď na součinnostní dotaz standardně v délce 15 dnů. Jen ve zvlášť odůvodněných případech může tuto lhůtu zkrátit, ale nejméně na 7 dnů.

Stanovisko sice není právně závazné, ale ministerstvo spravedlnosti podle něj bude dohlížet na činnost exekutorů. Firmy se proto při komunikaci s exekutory na něj můžete odvolávat.

Svaz průmyslu také intenzivně jedná s Exekutorskou komorou a ministerstvem spravedlnosti o řešení dalších problémů, s nimiž se firmy potýkají kvůli exekucím svých zaměstnanců. Hlídá také novelu občanského soudního řádu a exekučního řádu, která je nyní ve druhém čtení v poslanecké sněmovně.

Zdroj: www.spcr.cz