Sociální dialog

Evropská komise zveřejnila rozpočet EU na období 2021–2027

Zpravodajství
Zpravodajství
Sdílet článek:

Evropská komise zveřejnila rozpočet EU na období 2021–2027

Dle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) musí být prioritou nového Víceletého finančního rámce (MFF/VFR) zejména podpora konkurenceschopnosti Evropské unie s ohledem na sílící investiční aktivity dalších ekonomicky nejvyspělejších států světa a trendy v oblasti digitalizace a Průmyslu 4.0. Obdobnou pozici zastává i Konfederace evropského podnikání BusinessEurope, jejíž je SP ČR členem.

Podnikatelé vidí jako nejdůležitější investice do oblastí výzkumu, vývoje a inovací (Průmysl 4.0, digitální ekonomika), oběhového hospodářství a nízkouhlíkové mobility, infrastruktury (zejména evropského a národního významu), vzdělávání a snižování rozdílů mezi regiony (kohezní politika). Více informací o prioritách SP ČR k budoucímu nastaveí kohezní politiky naleznete zde.

Primární podpora musí směřovat k zajištění kvalitního a stabilního podnikatelského prostředí, ať se již jedná o reálnost stanovovaných cílů, o dopady legislativních změn na konkurenceschopnost a progresivnost či o národní podmínky a jejich vliv například na povolovací procesy, administrativní zátěž či rizika pro podnikatele. Je třeba zajistit dostatečnou podporu plnění cílů EU a prioritních oblastí ČR, ať již prostřednictvím evropských či národních zdrojů. Nicméně cílem nemůže být pouhé „bobtnání“ rozpočtu EU, stejně tak ani kohezní politika není a ani nemůže být hlavním nástrojem podpory růstu. Víceletý finanční rámec je však důležitým nástrojem pro vyrovnávání rozdílů mezi členskými státy i jednotlivými regiony členských států a Česká republika má stále poměrně významný prostor pro „dohánění“ západní části Evropy, mj. v oblasti produktivity práce, hospodářské úrovně, zavádění nových technologií i řešení problémů ve strukturálně postižených oblastech.

I přes očekávaný odchod Velké Británie z EU se nenavrhují zásadní škrty a v některých oblastech rozpočet přichází s návrhem vyšších investic. Nejdůležitější je z tohoto pohledu navýšení prostředků pro výzkum, vývoj a inovace a životní prostředí a energetiku,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Musíme se zaměřit v Evropě i v ČR na priority, zamezit případným nerovnostem mezi členskými státy a s prostředky efektivně hospodařit. Pro zvýšení efektivity je stále prostor, a to jak v rámci hospodaření orgánů EU, tak například v rámci nastavení programů kohezní politiky. ČR musí být při jednání v Bruselu velmi aktivní a zajistit pro ČR přiměřený podíl na významném nástroji hospodářské politiky EU – jejímu rozpočtu.

Svaz na druhou stranu zásadně nesouhlasí s rozšiřováním vlastních zdrojů EU. Výdaje musí být kryty z příspěvků členských států a neměly by být nesystémově hrazeny průmyslem,“ doplňuje Jaroslav Hanák. Mezi tyto zdroje patří například 20 % příjmů z EU ETS, 3% sazba CCCTB a příspěvek členských států dle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů.

Svaz uznává roli finančních nástrojů a podporuje jejich užívání, nemohou ale nahradit přímé dotace a granty, zejména v případech vysoce inovativních a rizikových projektů či plnění zásadních evropských cílů, například emisních či cílů energetických úspor. Je také třeba finančně podporovat spolupráci malých a středních podniků s podniky velkými, které jsou v řadě případů tahouny výzkumu a vývoje. Výzkum a vývoj nepotřebuje jen financování, ale zejména funkční nastavení prostředí a systému podpory v jednotlivých členských státech, jež by nedemotivovaly zejména malé podniky od inovačních  činností, jako se to děje např. v oblasti odpočtů na VaV v ČR.

Velmi vítáme, že Komise přichází s návrhem na zjednodušení jednotlivých programů, sjednocování pravidelvčetně kontrolních mechanismů a posílení flexibility v určování priorit jednotlivých členských států. Zásadní bude konkrétní provedení, tedy funkční zjednodušení a zvýšení flexibility v praxi. Různá pravidla a kontrolní kritéria pro jednotlivé programy, časová náročnost a složitá administrativa byly a bohužel stále jsou velkými překážkami větší efektivity a účelnosti takto vynaložených prostředků.

Důležité je také rychlé vyjednávání o rozpočtu a jeho přijetí ještě před blížícími se volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019. Další zpoždění by ohrozilo přípravu a následné čerpání prostředků v novém programovém období, a tím zásadně snížilo schopnost v dostatečném předstihu připravit programy pro čerpání jednotlivých výzev jak ze strany veřejné správy, tak ze strany příjemců podpory, což by dále ohrozilo efektivitu a účelnost.

V následujících týdnech Komise předloží podrobné návrhy na budoucí finanční programy v konkrétních oblastech (harmonogram zde). Návrhy Komise budou následně projednávány v Evropském parlamentu a Radě. SP ČR bude návrh VFR i následné podrobné návrhy dále analyzovat.

Podrobnosti k rozpočtu

Komise návrhem rozpočtu reaguje na nové výzvy např. v oblasti migrace a obrany a zároveň pokračuje sfinancováním ambiciózních cílů např. v oblasti dopravy, životního prostředí či digitalizace.

Výše rozpočtu (výše jednotlivých kapitol zde)

Celkově Komise navrhuje rozpočet ve výši 1 135 mld. eur v cenách roku 2018 (1 279 mld. eur v běžných cenách), což odpovídá 1,11 % hrubého národního důchodu evropské sedmadvacítky (v minulém rozpočtu to bylo 1 %). Na přímé platby z toho bude určeno 1 105 miliard eur (nebo 1,08 % HND). S přihlédnutím k inflaci je výše rozpočtu srovnatelná se stávajícím rozpočtem na období 2014–2020 (včetně Evropského rozvojového fondu).

Graf č. 1 - Výše rozpočtu EU jako procentní podíl hrubého národního důchodu (HND) – strop závazků
Rozpocet EU 2018 jako podil HND

Dle návrhu by dále mělo dojít ke snížení počtu programů o více než třetinu (z 58 na 37), finanční zdroje by se měly spojit do nových integrovaných programů a využívání finančních nástrojů by mělo být významně jednodušší.

Nový mechanismus právního státu by měl také Evropské komisi (v případě nezamítnutí kvalifikovanou většinou členských států) umožnit pozastavit, omezit nebo zakázat přístup členskému státu k finančním prostředkům na základě míry porušení zásad právního státu. Mechanismus neovlivní individuální příjemce finančních prostředků z rozpočtu EU, neboť nejsou zodpovědní za nedostatky v systému právního státu. Členské státy by byly nadále povinny provádět dotčené programy z vlastních prostředků.

Graf č. 2 - Vývoj hlavních oblastí politik v rozpočtu EU
Vyvoj financovani kapitol EU

Prioritní oblasti nového rozpočtu

Nový návrh rozpočtu přichází s důležitými změnami oproti minulému programovému období a investicemireaguje na aktuální priority a výzvy, mezi které patří např. výzkum inovacemládeždigitální ekonomikaživotní porstředírozvojová pomocspráva hranic či bezpečnost a obrana. Bude také například zdvojnásoben rozpočet na program Erasmus + a Evropský sbor solidarity.

Graf č. 3 - NOVÝ VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC NA OBDOBÍ 2021–2027

1 279,4 mld. € v běžných cenách

Novy MFF
Mezi nové nástroje hospodářské a měnové unie patří např. program na podporu reforem a konvergenci členských států (celkem 25 mld. eur) či evropská funkce investiční stabilizace (finanční podpora pro udržení prioritních investic v době napjatých veřejných financí v důsledku asymetrických šoků).

Mělo by také dojít k vytvoření „unijní rezervy“ na řešení nepředvídaných událostí (př. v oblasti bezpečnosti a migrace).

Graf č. 4 - Navýšení financování priorit v rámci nového dlouhodobého rozpočtu EU
(oproti současnému VFR/MFF)

Navyseni financovani priorit EU 

Financování priorit

Navýšení výdajů na nové priority a výpadek příjmů po odchodu Velké Británie z EU (dle odhadu kolem 13 mld. eur ročně) bude řešeno jednak novými příjmy (cca z 80 %), jednak přerozdělováním prostředků a úsporamirozpočtu v některých oblastech (cca z 20 %). Více k příjmové stránce rozpočtu zde.

Komise navrhuje mírně omezit finanční prostředky na společnou zemědělskou politiku cca o 5 % a kohezní politiku asi o 6 %. Kohezní politika bude muset sehrávat větší roli při podpoře strukturálních reforem a dlouhodobé integraci migrantů. Dále se navrhuje během 5 let zrušit všechny slevy a rabaty členských států a snížit částku, kterou si členské státy ponechávají při výběru příjmů z cel (což je jeden z vlastních zdrojů) pro rozpočet EU, z 20 % na 10 %.

Mezi nové zdroje příjmů Komise navrhuje zařadit 20% podíl z příjmů ze systému obchodování s emisemi (EU ETS), 3% paušální sazbu uplatněnou na chystaný společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB) a vnitrostátní příspěvek vypočtený podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů v jednotlivých členských státech (0,80 eur za 1 kg). Tyto nové zdroje by měly představovat přibližně 12 % celkového rozpočtu EU a až 22 miliard eur ročně.

S využitím informací Evropské komise

Další informace naleznete níže:
Tisková zpráva Komise s odkazy na dokumenty
Všeobecný informativní přehled
Dokumenty k rozpočtu
Pozice SP ČR k nastavení kohezní politiky

Zdroj: převzato z www.spcr.cz 

-lhe-

Kategorie

Další články

Poradna

Nevíte si rady s nějakým
pracovně-právním
problémem?