Zjistil to deník Hospodářské noviny, který mluvil s členkou bankovní rady České národní banky Evou Zamrazilovou. Problémem totiž je, že Češi jsou výrazně chudší, než občané zemí eurozóny.

Zadlužení tuzemských domácností je ve srovnání se zeměmi eurozóny zhruba poloviční. List ale uvedl, že domácnosti v ČR jsou ve srovnání s těmi v zemích platících eurem podstatně chudší. Podle Evy Zamrazilové, kterou Hospodářské noviny citují, to znamená pro tuzemské domácnosti vyšší riziko, že upadnou do dluhové pasti a nebudou schopny své úvěry splácet.

Průměr zadlužení domácností v poměru k hrubému domácímu produktu v EU činí necelých 55 procent. Finanční aktiva domácností v zemích eurozóny pak podle Zamrazilové přesahují 200 procent hrubého domácího produktu. Deník dále uvedl, že podle analýzy ČNB se v příštím roce se zřejmě nedá čekat ve vývoji domácí ekonomiky žádné příznivé překvapení. I přes škrty a vyšší daně bude podle ČNB růst i vládní dluh dál růst. Zadluženost domácností podle údajů ČNB přesahuje v současnosti 1,1 bilionu korun. Hypoteční úvěry má zhruba 15 procent domácností, spotřebitelský úvěr má přibližně čtvrtina domácností.

„Vývoj úvěrů domácností finanční stabilitu bank zatím neohrožuje, bude ale problémem sociálním,” citovaly HN Evu Zamrazilovou. Předluženost domácností se totiž během krize přenáší i do středněpříjmových skupin.

Za předluženou domácnost se považuje taková, jejíž náklady na splácení dluhů převyšují 50 procent čistého příjmu po odečtení nezbytných výdajů. V letošním roce přitom banky podle ní zaznamenávají nárůst nových úvěrů na bydlení, zatímco spotřebitelské úvěry stále klesají. Objem nebankovních úvěrů domácnostem v posledních dvou letech podle Zamrazilové po předchozím prudkém růstu na zhruba 140 miliard korun klesl na téměř polovinu.

-pda-