Odborovou prioritou je obnovení sociálního dialogu a jeho posunutí na kvalitativně vyšší úroveň.

„Od politických stran jsme byli ujištěni, že i pro ně je sociální dialog prioritou. Nová vláda bude prostřednictvím tripartity projednávat se sociálními partnery všechna opatření, která bude zavádět na oživení ekonomiky. I své programové prohlášení dá vláda k posouzení ČMKOS,“ uvedl první místopředseda ČMKOS Václav Pícl.

Podle odborového makroekonoma Martina Fassmanna Česká republika platí enormní cenu za škrty a snižování schodku rozpočtu v minulých letech. Fassmann řekl, že nezaměstnanost roste a dostala se na hranici 600 tisíc nezaměstnaných, přibývá lidí na hranici chudoby.

„Problémy pokračují. Máme velké obavy, že se setrvačnost ekonomiky nedá zlomit přes noc. Bude to mít nepříznivé konsekvence pro letošek i příští rok,“ uvedl Fassmann, když hodnotil výsledek státního rozpočtu za rok 2013 a vývoj reálné ekonomiky v letošním roce.

Podle ekonomického experta ČMKOS Jaroslava Ungermana „svatý boj“ za snižování schodku bez ohledu na stav ekonomického cyklu není zadarmo.

„Důsledky této politiky jsou především dlouhodobé – v poklesu ekonomického výkonu. Nicméně již nyní jsou vidět v poklesu reálných příjmů obyvatel, jsou vidět v narůstající nezaměstnanosti. Ocitáme se na historicky nejvyšší úrovni nezaměstnanosti,“ uvedl Ungermann.

Česká ekonomika si podle jeho slov navykla počítat s půlmilionovou armádou nezaměstnaných. Nezaměstnanost je asi vyšší než uvádějí oficiální statistiky. Mnoho lidí pracuje na částečné úvazky a ty nejsou registrované. Z 600 tisíc nezaměstnaných pouze 120 000 lidí pobírá podporu v nezaměstnanosti. Vláda by se podle serveru Esondy.cz měla zabývat otázkou, proč tomu tak je.

„Pokud by armáda 600 tisíc nezaměstnaných mohla pracovat, tak by stát získal ročně do státní pokladny 100 miliard korun. Takto musí nezaměstnaným navíc vyplácet podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky,“ uvedl právní expert ČMKOS Vít Samek.

Ve firmách, kde působí odbory, berou podle Esondy.cz zaměstnanci o 30 tisíc korun ročně víc než v podnicích, kde odbory nejsou. Proto se zaměstnavatelé snaží činnost odborů omezit, zabránit jejich vzniku, nebo je zlikvidovat. V důsledku toho se Evropou šíří tzv. nehlášená práce neboli práce na černo. Přitom základním krédem projektu zvaného Evropská unie je sociální stát.

Odboroví předáci věří, že se jim bude ve vyjednávání s novou vládou dařit lépe než v minulosti. V letošním roce chtějí přispět hlavně k přijetí opatření na podporu zaměstnanosti a ekonomického růstu. Vyjednávat budou i o zvýšení minimální mzdy.

Odboráři mají v plánu dohlížet i na to, jak nová vláda plní pět jejich hlavních požadavků. Patří mezi ně třeba zrušení reforem Nečasovy vlády či boj proti daňovým únikům.

Souhlasíte s názorem odborů na ekonomickou situaci?

Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.