Vyplývá to z průzkumu ING Bank, o němž informoval server Finančnínoviny.cz.
„Přes čím dál častější pobídky ekonomů a politiků k většímu utrácení jsou obavy českých domácností z budoucnosti a jejich spořicí návyky stále silné. Jsme spořivý národ a úspory domácností pomalu, ale jistě rostou. Pozitivní je hlavně výsledek meziročního srovnání. Na začátku roku 2012 měly české domácnosti naspořenu částku, se kterou by pokryly výpadek příjmů po dobu téměř o měsíc kratší, než tomu bylo na začátku letošního roku,“ komentoval výsledky průzkumu ředitel retailové části ING Bank Libor Vaníček.
Neměnná je situace z pohledu vzdělání. Nejdéle, více než čtyři a půl měsíce, by se svými úsporami vydrželi vysokoškoláci. Naproti tomu lidé se základním vzděláním by z nich pokryli výpadek příjmů jen po dobu dvou měsíců.
Průměrné měsíční příjmy domácnosti činily 29 582 korun, výdaje pak 23 603 korun. Potenciál spoření, který se počítá jako poměr měsíčního příjmu domácnosti k jejím výdajům, stoupl o dva procentní body na 25 procent. České domácnosti byly tedy schopné uspořit 25 procent svých příjmů. Nejvyšší spořicí potenciál měly díky vyšším příjmům domácnosti vysokoškolsky vzdělaných osob. Průměrné úspory domácnosti představovaly 110 905 korun.
Evidenci svých výdajů si podle průzkumu ING vede jen třetina Čechů. Častěji tak činí muži, kteří jsou zároveň v záznamech systematičtější, lidé ve věku 30 až 40 let a obyvatelé velkých měst. Převážná většina těch, kteří vedou domácí účetnictví, k tomu využívá klasický papírový deník (62 procent). Více než polovina respondentů, kteří si výdaje pravidelně zaznamenávají, si zapisuje jen větší položky. „Skutečnost, že jen třetina českých domácností má přehled o svých výdajích, je znepokojivá,“ podotkl Vaníček.
Jak dlouho byste dokázali vyžít ze svých úspor?
Povězte nám to pod tímto článkem nebo na Facebooku.
