Ústecký a Karlovarský kraj jsou specifické svým podílem průmyslové výroby a zaměstnanosti na HDP. Zároveň patří mezi tzv. strukturálně postižené kraje. Jak se daří oběma regionům a firmám v nich reagovat na aktuální požadavky zelené transformace? Nejen na to jsme se zeptali v rozhovoru Radky Bartíkové, regionální manažersky pro Ústecký a Karlovarský kraj Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Jako regionální manažerka působíte ve Svazu průmyslu již několik let. Vnímáte, že se potřeby firem vyvíjejí?

Ano, neboť potřeby firem se vyvíjejí neustále, de facto od svého založení. Může za to demografický vývoj, sociální i ekonomické změny, nové poznatky z hlediska vlivu na životní prostřední a další faktory. Právě tato dynamika akceleruje potřeby firem. Firmy jsou nuceny držet krok s novými technologickými trendy, čelit intenzivnímu tlaku na udržitelnost, přizpůsobovat se rychlému rozvoji znalostí a reagovat na legislativní požadavky, zejména ty vycházející z nařízení Evropské unie. Za poslední dekádu však pozoruji, že změny přicházejí ve stále kratších intervalech a potřeba adaptace je mnohem výraznější.

Jedním z problémů, přetrvávajícím od mého nástupu do pozice regionální manažerky, je nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Nicméně věřím, že i díky aktivitám Svazu průmyslu a dopravy ČR nastal v této oblasti určitý pozitivní posun a firmy se s tímto problémem naučily lépe pracovat. Aktivně propojujeme firmy a školy a akcentujeme potřebné změny ve vzdělávání na národní úrovni, například tím, že intenzivně podporujeme zavedení duálního vzdělávání nebo změny RVP.

Mezi další dlouhodobé celorepublikové problémy patří nedokončená dálniční síť. V Ústeckém kraji se jedná především o dálnici D7, zatímco v Karlovarském kraji jde o propojení jednotlivých úseků dálnice D6. Přestože v této oblasti došlo k určitým pokrokům, považuji za alarmující, že ani po devíti letech nejsou tyto projekty v konečné fázi. Tyto dálniční úseky jsou přitom klíčové pro rozvoj regionů – jejich dokončení by výrazně zlepšilo dostupnost a posílilo ekonomickou konkurenceschopnost Ústeckého i Karlovarského kraje.

Jako Svaz průmyslu a dopravy ČR se snažíme na tyto a další potřeby reagovat a být spolehlivým partnerem při hledání řešení pro firmy ve svěřených regionech.

Čím jsou Ústecký a Karlovarský kraj z pohledu průmyslu a firem specifické?

Specifickým rysem obou krajů je vyšší podíl průmyslové výroby na zaměstnanosti a HDP v porovnání s jinými regiony České republiky. Mezi tradiční odvětví, která Ústecký a Karlovarský kraj spojuje, patří těžba uhlí. Ta však vlivem sílícího tlaku na zelené zdroje energie postupně ustupuje do pozadí. Každý z těchto regionů má ovšem i svá specifická zaměření – Ústecký kraj je považován za centrum chemického průmyslu, zatímco Karlovarský kraj je úzce spojen s lázeňstvím, výrobou skla a porcelánu. Tyto oblasti zůstávají důležitými pilíři regionální ekonomiky, i když v posledních letech procházejí zásadní transformací, právě v reakci na dekarbonizaci a změny energetické politiky. Rozvoj inovativních oborů a moderních technologií v těchto odvětvích je však brzděn nižší mírou vzdělanosti obyvatel a odlivem kvalifikovaných pracovníků. I to jsou výzvy, kterým se v regionech společně snažíme čelit.

Zrovna tyto regiony patří mezi strukturálně postižené kraje a do budoucna se budou muset vypořádat např. s útlumem těžby uhlí a těžkého průmyslu. Co je potřeba udělat pro úspěšnou transformaci těchto krajů?

Transformace je vždy náročný a hlavně komplexní proces, který vyžaduje koordinovaný přístup státu, samospráv, firem i místních komunit, jasnou strategii a dlouhodobou podporu na národní i evropské úrovni. Klíčové je zaměřit se na investice do vzdělávání, rozvoj infrastruktury, podporu podnikání a efektivní využití fondů. Svaz průmyslu a dopravy ČR je připraven hrát v tomto procesu aktivní roli a pomáhat firmám a regionům při hledání nových příležitostí a implementaci projektů.

Snižování závislosti na těžbě uhlí a těžkém průmyslu je proces, který v obou krajích již několik let probíhá. Jak již bylo zmíněno, firmy se postupně orientují na moderní technologie s důrazem na využití obnovitelných zdrojů energie. I díky prostředkům z OP ST byly v obou krajích zahájeny projekty, ve kterých hraje klíčovou roli využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) a zeleného vodíku.

Uvedu pár konkrétních příkladů. Z hlediska energetické transformace je velkou příležitostí pro Ústecký kraj příprava těžby lithia, které se využívá v bateriích a plánovaná výstavba malých jaderných reaktorů, jež může zajistit stabilní zdroj energie. V obou krajích se rozvíjejí projekty spojené s vodíkovým hospodářstvím, protože vodík představuje důležitý prvek v přechodu na čistší energetiku. Jeho potenciál se skrývá v dopravě, průmyslu, ale i řadě dalších odvětví.

Všechny tyto projekty mohou přinést nové investice, pracovní místa a technologický rozvoj, čímž významně přispějí k hospodářské transformaci regionů.

Jaký vidíte přínos sociálního dialogu pro řešení problémů v regionech? Fungují podle vás krajské tripartity?

Sociální dialog je klíčovým nástrojem pro efektivní řešení problémů v regionech, zejména v těch strukturálně postižených, jako jsou Ústecký a Karlovarský kraj. Spolupráce mezi zaměstnavateli, odbory a veřejnou správou umožňuje lépe porozumět potřebám všech stran a nalézat kompromisní řešení, která vedou k udržitelnému rozvoji regionu. Krajské tripartity hrají v tomto procesu důležitou roli. Vnímám je jako platformu, kde se diskutují nejen strategické otázky, ale i konkrétní problémy, které trápí místní firmy, zaměstnance i obyvatele. Například témata spojená s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, dopady energetické transformace nebo zlepšením infrastruktury jsou častými body jednání.

Fungování tripartit v jednotlivých krajích je podle mého názoru úspěšné, i když je vždy prostor pro zlepšení. Klíčové je, aby dialog nebyl jen formální, ale vedl ke konkrétním opatřením a projektům. Zároveň je důležité, aby všechny strany měly zájem na společném postupu a vnímaly tripartitu jako nástroj spolupráce, nikoli jako arénu pro prosazování jednostranných zájmů. Svaz průmyslu a dopravy ČR v tomto kontextu funguje jako aktivní partner, který přináší podněty od firem a hledá konkrétní cesty, jak je zapojit do procesů, které zlepší ekonomickou a sociální situaci v regionu. Když sociální dialog funguje dobře, může se stát hnacím motorem změn a přispět k dlouhodobé stabilitě i růstu regionů.

Jaké akce plánujete v regionech pro firmy v nejbližší době?

Během jara plánujeme hned několik akcí v obou krajích. V Karlových Varech pořádáme koncem února setkání zaměstnavatelů Karlovarského kraje s Oblastním inspektorátem práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj. Stejnou akci připravujeme i pro firmy z Ústeckého kraje v dubnu. Tato setkání mají již svou tradici a mezi firmami jsou velmi vítaná. Zástupci firem vždy vyslechnou aktuální novinky z pracovněprávní legislativy a diskutují nad tématy BOZP. Velmi oceňované jsou zejména poznatky z kontrol na pracovištích a možnost konzultací vlastních případů.

Další akcí bude setkání firem a zaměstnavatelů s vedením Svazu průmyslu a dopravy ČR 19. března v Teplicích. Na Svazu průmyslu a dopravy považujeme za nesmírně důležité setkávat se s firmami osobně. Pokud máme efektivně hájit zájmy na evropské, národní i regionální úrovni, je pro nás klíčové znát jejich potřeby, priority a výzvy, kterým čelí. Právě osobní setkání a otevřená diskuze nad tématy byznysu jsou tím nejlepším způsobem, jak spolupracovat a získávat cenné informace v prosazování podnikatelských zájmů.

Bavili jsme se o sílícím tlaku modernizace a využití OZE. Avšak, kde a jak získat finanční podporu na nákup nových technologií, automatizaci výroby, průmyslový výzkum nebo investice do obnovitelných zdrojů energie? O tom bude v pořadí druhý seminář k dotačním příležitostem, který pro firmy z Karlovarského kraje Svaz průmyslu a dopravy ČR, společně s regionálními partnery, uspořádá 10. dubna v Chebu. Připojit se bude možné i online.

Mým cílem je, aby všechny akce přinesly firmám praktickou hodnotu, umožnily jim lépe se orientovat v současném dynamickém prostředí a pomohly jim rozvíjet jejich aktivity v regionech, kde působí. Pro mě a kolegy je na oplátku velmi důležitá zpětná vazba a diskuze nad konkrétními problémy, posléze pomoc s jejich řešením.

-red-