Podniky se musely přizpůsobit změnám, které sebou tato složitá doba přinesla. Počty nakažených osob poslední dny stále rostou, je tedy nutné počítat do budoucna s dalšími restrikcemi ze strany státu. Opět se pomalu dostáváme do situace, kdy se většina firem „uzavře před okolním světem“, zaměstnanci budou hojněji využívat práce z domova a jednání se přesunou ze zasedacích místností do aplikací typu ZOOM či Teams.

Obecně firmy musí dbát na to, aby se snížilo možné riziko nákazy nejen ve firmě, ale i cestou do a z práce v MHD. Firmy se vybavily teploměry, antibakteriálními gely, rouškami a respirátory, zavedly oddělené směny, práci na dálku a využívají různé způsoby trasování případných nakažených. Musí se potýkat s výpadky zahraničních zaměstnanců.

Důležitou roli v pomoci firmám vypořádat se se složitou situací hraje Svaz průmyslu a dopravy ČR. Hned na počátku koronavirové krize začal Svaz prosazovat takové kroky, které zmírní škody na straně firem a podnikatelů. Více se o úspěších Svazu průmyslu dočtete v Rubrice „Zaujalo nás“.

Změnil se zájem o benefity

Obavy o zdraví, ekonomickou stabilitu a jistotu zaměstnání zapříčinily změny v prioritách zaměstnanců i zájemců o práci. Mezi benefity, o které mají uchazeči o práci největší zájem, nyní vede flexibilní pracovní doba spolu s prémiemi či jinými finančními bonusy, 5 a více týdnů dovolené a u dělnických pozic jsou to i stravenky.

Vedle nejpopulárnějších benefitů se nyní zařadila i rostoucí snaha zaměstnanců chránit své zdraví s tím, že největší růst zájmu byl zaznamenán v případě práce z domova, zdravotního volna, nadstandardní zdravotní péče a služebních aut. Tato zjištění vyplynula z průzkumu zaměstnaneckých preferencí, který v únoru a červnu letošního roku zrealizovala personální agentura Grafton Recruitment.

Práce z domova na vzestupu

Práce z domova byla již dříve velmi vyhledávaným benefitem, ovšem ne každá firma jej dle zaměstnanců nabízela v dostatečné míře. V době pandemie si zaměstnavatelé ověřili, že home office funguje a produktivita lidí během něj neklesá. A to se odrazilo i v míře jeho využívání. Home office v době před korona krizí alespoň částečně pravidelně využívalo 52 procent kancelářských pracovníků, v červnu však již 70 procent.

Firmy, které home office umožňovaly již předtím, mají nyní výhodu. Naopak ty, které s tímto přístupem začaly v době krize, mohly mít s jeho zvládáním potíže. Současná situace byla náročná zejména pro manažery a ředitele firem, kteří neměli možnost osobně na tým dohlížet tak, jak byli zvyklí při práci v kanceláři. Právě komunikace mezi členy týmů i napříč celou firmou je důležitá. Zejména v současné době by tak firmy neměly zanedbávat sociální kontakt, byť se bude uskutečňovat jen v online prostředí.

Spousta firem došla ke zjištění, že jim současný model spolupráce se zaměstnanci vyhovuje. Zaměstnavatelé si uvědomili, že většina úkolů, které jejich zaměstnanci musí plnit, se dá v pohodě zvládnout online. Pro funkční home office je tak nutné kvalitní internetové připojení. A také aplikace, které práci z domova, komunikaci a sdílení informací ulehčují.

Růst o 1000 procent

To, že koronavirus rozšířil práci na dálku na celém světě, dokládají i globální data. Microsoft zaznamenal nový denní rekord 2,7 miliardy minut schůzek v rámci aplikace Teams v jednom dni, což představuje nárůst o 200 % z 900 milionů v polovině března. Uživatelé Teams si při schůzkách zapínají video dvakrát častěji, než tomu bylo před vypuknutím pandemie. Počet videohovorů vzrostl v březnu o 1000 %.

Práce z domova přitom může pro firmy znamenat i bezpečnostní a právní rizika. Bezpečnou práci s firemními daty by měl řešit zaměstnavatel, ale zejména menší firmy tuto oblast často podceňují. Než zaměstnanci s prací na dálku začnou, měli by si podle odborníků zkontrolovat, zda mají spolehlivé internetové připojení a vyřešené zálohování. Pokud využívají domácí počítač, měli by prověřit, že jeho zabezpečení je aktuální.

Práce z domova má i některá právní úskalí. Home office v sobě skrývá i problémy, které nemusí být některým zaměstnavatelům a zaměstnancům na první pohled zjevné. Vzhledem k současně nedostatečné úpravě v zákoníku práce bude při trvalejším využití nutné vyžadovat právní úpravu v oblasti BOZP, úhrad nákladů, odlišení home office jako trvalého režimu (teleworking) práce od home office jako benefitu (home office). Firmy budou muset řešit větší zabezpečení dat, kapacitu internetového propojení se zaměstnanci a přizpůsobit internetové platformy většímu náporu uživatelů.

„Covid-19 nás ze dne na den přesunul do online světa a poukázal na klíčové dovednosti současnosti. Ti, kteří už s technologiemi pracovali, se rychle přizpůsobili, ale tisíce lidí se musely teprve učit efektivně používat internet, online videohovory nebo organizovat práci a své týmy přes internet. Kdo uměl být flexibilní, neváhal a začal hledat způsoby, jak tuto krizi ustát. Ostatní i přes počáteční zdráhání pochopili, že musí vystoupit ze své komfortní zóny a učit se novým dovednostem, jinak neuspějí,“ popsala Lucie Mairychová, manažerka projektu Samsung Tvoje šance #futureskills. Ten si klade za cíl připravit mladé lidi „na budoucnost“ a po celý rok posilovat jejich schopnosti v oborech managementu, marketingu a v užívání moderních technologií.

Zájem o zdravotní volno a rostoucí loajalita zaměstnanců

Koronavirová krize způsobila i vyšší míru poskytování takzvaných sick days, neboli zdravotního volna. Jde o benefit, který zabrání pracovníkům s prvními symptomy jakéhokoliv onemocnění přijít do kanceláře a šířit nákazu v zaměstnání. Dá se tedy očekávat, že se jeho nabídka ve firmách ještě rozšíří.

Pandemie sebou přinesla i další aspekt. Lidé se začali obávat možného propuštění a snížil se zájem měnit práci. Češi jsou více loajální vůči svému stávajícímu zaměstnavateli. Na loajalitě lidí se promítla míra vstřícnosti a podpory zaměstnavatele v době nouzového stavu.

Změny v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Objevily se nejasnosti v tom, zda je možné brát Covid-19 jako nemoc z povolání. Jako nemoc z povolání připadá v úvahu u zaměstnanců pracujících v první linii za předpokladu, že se nemoc projeví, dle nařízení vlády 295, kapitola 5 při pracích, u kterých je prokázáno riziko nákazy. Evropská komise schválila doplnění přílohy 3 sedmé samostatné směrnice BOZP, virus SARS- CoV-2 byl zařazen mezi biologické činitele mající vliv na člověka (skupina 3).

Svaz průmyslu a dopravy ČR byl velmi aktivní při projednávání opatření vedoucích k ochraně před nemocí Covid-19. Tato opatření vycházejí z mnoha zkušeností firem a konzultací s nimi. Svaz je zpřístupnil na svých webových stránkách.

Pracovnělékařské služby

V pracovnělékařských službách byla po dobu nouzového stavu možnost nahradit vstupní lékařskou prohlídku čestným prohlášením, jejich platnost byla prodloužena o 30 – 90 dnů od skončení nouzového stavu v závislosti na skupině rizika.

Skončením nouzového stavu byla prodloužena platnost posudků preventivních lékařských prohlídek o 30 až 90 dnů v závislosti na skupině rizika.

Až do konce roku bude platit většina osvědčení pro výkon specifických povolání, pro jejichž výkon jsou nezbytná kvalifikační školení a zkoušky, pokud osvědčení byla platná k 11. 3. 2020.

Dopady pandemie na zaměstnanost

Pandemie koronaviru přinesla české ekonomice nemalé rány. Čeští zaměstnavatelé proto již v průběhu dubna a května museli přistoupit k celé řadě opatření, jejichž cílem byly úspory nákladů.

Z průzkumu společnosti Randstad, který byl realizován v květnu tohoto roku mezi 650 respondenty, vyplynulo:

  • čtvrtina (26,7 procenta) firem přistoupila k propuštění,
  • více než pětina nařídila svým zaměstnancům dovolenou,
  • pětina snížila zaměstnancům bonusy a variabilní složky,
  • přibližně každá desátá firma snížila zaměstnancům základní mzdu,
  • na překážky na straně zaměstnavatele poslalo své lidi 17,8 procenta českých firem,
  • neplacené volno alespoň části svých zaměstnanců nařídilo devět procent zaměstnavatelů,
  • úvazky snížilo 9,5 procenta a pracovní náplň změnilo 9,7 procenta firem,
  • čtvrtina firem (26,8 procenta) nezavedla žádná omezující patření.

A jaké má pandemie dopady na pracovní trh v reálu? V srpnu počet uchazečů o zaměstnání poklesl o 595 na celkových 279 078 a podíl nezaměstnaných osob zůstal na 3,8 %. 

„Další významná vlna propouštění zatím nepřišla, a to i díky podpůrnému programu Antivirus, který vláda nově prodloužila až do konce října. Reálný dopad koronavirové krize se nejspíš plně projeví až v období, kdy doběhnou všechny typy státní podpory, a zároveň skončí zvýšená poptávka po sezónních pracovnících. Oproti minulosti nyní nezaměstnanost roste více ve velkých městech jako Praha nebo Brno. Důvodem je hlavně odlišná struktura pracovních míst v metropolích, které jsou závislé na turistickém ruchu a službách,” říká Jacek Kowalak, generální ředitel české pobočky společnosti Randstad.

Jak epidemie ovlivnila tuzemský průmysl

Epidemie na čas téměř zastavila některá průmyslová odvětví v České republice. V červnovém čísle časopisu SPEKTRUM, který vydává Svaz průmyslu a dopravy, byly dotázány vybrané osobnosti českého průmyslu s tím, jak velké dopady podle nich koronavirová epidemie na tuzemský průmysl způsobila.

Jan Prokš, Ředitel Elektrotechnické asociace

„Pokud zanalyzujeme elektrotechnický průmysl více do hloubky, zjistíme, že vedle mnoha ztrát máme i své vítěze. Krize dopadla nejvíce na ty společnosti, které hodně exportují, jsou navázané na automobilky a pracují v nich zahraniční dělníci. Těmto firmám se v podstatě ze dne na den rozpadl celý výrobní řetězec: neměl kdo vyrábět, nebylo komu prodávat a nebylo co prodávat. Naštěstí, při globálním pohledu na českou elektrotechniku, toto není jediný obraz českých firem. Máme i velké množství společností, jejichž zákazníkem není automotive a které vyrábějí produkty s vysokou přidanou hodnotou. Zavedení home office a udržení obvyklého způsobu fungování v nich nebylo problémem. Zde se ukazuje výrazná výhoda firem, které vědí co je digitalizace průmyslu a jsou transformovány do třetího tisíciletí.“

Zdeněk Petzl, Ředitel Sdružení automobilového průmyslu

„Vzhledem k výrazně proexportnímu zaměření českého automobilového průmyslu a úzké provázanosti celého dodavatelského řetězce napříč Evropou zasáhla pandemie toto klíčové průmyslové odvětví velmi tvrdě. Přijatá opatření proti šíření viru přinesla dramatický propad odbytu, stejně jako výrazné problémy v logistice. Všechny evropské automobilky a s nimi značná část dodavatelských firem, včetně těch českých, byly nuceny přerušit či výrazně omezit produkci. Zotavení sice přichází, ale samo o sobě nebude ani rychlé, ani plynulé.“

Robert Ledvinka, Tajemník ICT UNIE

„Oblast ICT průmyslu má oproti jiným odvětvím velkou výhodu. Tou je logicky okamžitá a maximální připravenost využít přínosů digitálních technologií. Naši členové se svými službami a produkty zcela zásadně podíleli na schopnosti exekutivy i zákonodárců zajistit v době pandemie fungování státu. Stát ale nebyl připraven na řízení nastalé krize a ani nebyl ochoten přijmout naše návrhy, které by složkám krizového řízení usnadnily boj s koronavirem. Návrhy na mnohem efektivnější využití dat obsažených v propojeném datovém fondu veřejné správy pro potřeby trasování nakažených a šíření nemoci, rozšíření datových schránek pro všechny občany nebo efektivnější práci s pendlery stát odmítl jako nepotřebnou.“

-lhe-