Zaměstnávání lidí na dohodu se některým firmám přestalo vyplácet. Takzvané dohody o provedení práce už několik měsíců provází zvýšená administrativa. A první průzkumy už potvrdily, že dohodářů i kvůli tomu od začátku roku skutečně ubylo. Některé společnosti pak kvůli většímu papírování zvedly ceny svých služeb a raději přecházejí na jiný systém spolupráce, například na najímání lidí s živnostenským listem. Na čemž může stát tratit.

Ke změnám týkajícím se dohodářů dochází v důsledku loni schválené novely zákoníku práce, jejíž návrh vycházel z požadavků evropské směrnice, již muselo Česko přijmout. A také z vládního úsporného balíčku.

Firmy od podzimu musí dohodářům za práci o víkendech nebo svátcích vyplácet příplatky stejně jako kmenovým zaměstnancům. „Musí se také plánovat pracovní doba a od ledna evidovat dovolená,“ popisuje výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek. A právě s plánováním pracovní doby mají společnosti potíže.

Určit ji například pro dohodáře, který chodí pravidelně do firmy uklízet, problém není. Ale je to takřka nemožné pro společnosti, které se živí sezonním podnikáním. „Pořádáte festival a na něm potřebujete 200 brigádníků. A vy jim musíte předem naplánovat pracovní dobu, přestože je spousta proměnných, které dopředu nevíte. Třeba jaké bude počasí nebo kolik přijde lidí,“ vysvětluje Jásek problém nových pravidel.

Podobná situace je podle něj například v zemědělství, kde si farmář najme výpomoc na sběr brambor a pak začne pršet. V tu chvíli nastává takzvaná překážka na straně zaměstnavatele. „Musíte dohodáře tři dny platit. A pak je zase potřebujete, ale nemůžete je povolat do práce, protože to nemáte včas naplánované,“ uvádí Jásek.

Firmám se tak dohodáři prodražují, což se projeví na výsledné ceně. Potvrzuje to i Petr Jaroš, zakladatel firmy OnSinch, která dodává systémy pro evidenci brigádníků. Podle něj míra byrokracie a administrativy natolik vzrostla, že ani nejde dopředu přesně určit, kolik si brigádník vydělá nebo jaké budou náklady na něj. „Účetní firmy našich zákazníků začínají odmítat tak velkou administrativní zátěž se zpracováním někdy až stovek dohod měsíčně,“ říká Jaroš.

Na brigádnících je například zcela závislá firma Shameless. Zajišťuje pracovníky na jednorázové akce, jako jsou koncerty nebo festivaly. „Administrativní nárůst je v rámci nových podmínek enormní, museli jsme jen na tuto administrativu alokovat tři nové pracovní síly,“ líčí jednatel firmy Matěj Štěpán.

Jde o jednu účetní na poloviční úvazek a další dvě administrativní pracovnice. Kvůli změnám podmínek pro dohodáře už firma musela zastavit letošní plánované investice a přehodnotit formát podnikání.

Manažerka společnosti Perfect Catering Petra Kubešová potvrzuje, že také její firma pociťuje zvýšené náklady u každé pořádané akce kvůli prodraženým brigádníkům. „Agentury, které dodávají lidi, už také zvedly své hodinové sazby, protože se jim zvýšila administrativa.“

Hospodářská komora kritizuje, že zaměstnavatel do poslední chvíle neví, kolik ho dohodář nakonec bude stát. A obává se, že kvůli uvedeným změnám z trhu práce zmizí brigádníci, jako jsou studenti, matky na rodičovské nebo senioři.

Uvádí to i nedávný průzkum Hospodářské komory mezi 457 firmami. Ten potvrdil, že dvě třetiny zaměstnavatelů snížily za první dva měsíce roku počty uzavřených dohod nebo tyto lidi převedly na jiný typ smlouvy.

Tento trend potvrzují i oslovené firmy. „Lidé si dělají živnostenské listy a budou fakturovat, s tím není spojena žádná administrativa,“ říká Kubešová. V řadě případů ale může jít o takzvaný švarcsystém, při kterém stát přichází o peníze, protože taková forma spolupráce obnáší nižší daňové i pojistné odvody.

„Je to jediná logická cesta. Za to nejsme rádi, ale jinak to mnohdy nejde,“ uvádí Štěpán s tím, že například přechod na stálé pracovní smlouvy by byl pro jeho společnost finančně nepřijatelný.

Také další oslovení podnikatelé říkají, že přechod na jiné formy zaměstnávání nemusí trhu práce prospět. „Čím více se podnikání komplikuje, tím více lidí ho bude dělat načerno a pokřiví se trh,“ uvedl Jaroš.

Už loni měla připomínky k novým pravidlům také Komora daňových poradců. „Vysvětlili nám, že do zákona dali jen nezbytné minimum, bez kterého by to nešlo, což jsou zejména rozvrhy pracovní doby a dovolená,“ říká člen prezidia komory Jiří Nesrovnal.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připouští, že na plánování pracovních směn registruje podněty od podnikatelů. A slibuje nápravu. „Připravujeme takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce, zaměstnanec si podle ní bude pracovní dobu rozvrhovat sám,“ uvádí mluvčí úřadu Jakub Augusta.

Další změny v zaměstnávání dohodářů firmy ještě čekají. V červenci to budou povinné evidence dohod na úřadech. Od příštího roku se pak lidé pracující na dohodu se rozdělí na dvě kategorie. Na smlouvu, kterou firma s dohodářem nahlásí České správě sociálního zabezpečení jako první, se budou dál vztahovat současná pravidla. Pojistné se z ní tedy bude platit jen v případě, že měsíční výdělek u této firmy přesáhne čtvrtinu průměrné mzdy, tedy nyní zhruba 10 500 korun.

Všech dalších dohod, které člověk uzavře s ostatními podniky, se budou týkat pravidla pro zaměstnání malého rozsahu. Limit pro neplacení odvodů bude tedy podstatně nižší, konkrétně čtyři tisíce korun.

Zdroj: www.hn.cz