Na jedné vysokoškolačce, která bude při rodičovské dovolené pracovat na poloviční úvazek za 25 tisíc korun, stát může získat téměř 170 tisíc korun ročně – na odvodech a úspoře za státního pojištěnce. Jenže místo toho velká část matek malých dětí nepracuje vůbec, anebo pouze na dohody o provedení práce, ze kterých státní kasa téměř nic nemá. Částečné úvazky a pracovní flexibilitu v Česku zaměstnavatelé nahrazují právě dohodami – jsou pro ně levnější a nezávazné.

Na realitu pracovního uplatnění rodičů při rodičovské a po ní upozornilo na kulatém stole ve sněmovně o slaďování práce a péče, který pořádala poslankyně Olga Richterová (Piráti), samotné ministerstvo práce. „Máme příklady, kdy některé maminky po rodičovské dovolené „visí“ na dohodách i šest sedm let,“ upozornila Jana Skalková, šéfporadkyně ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL).
Přitom to bylo právě ministerstvo, které před rokem zavedlo slevu na částečné úvazky pro čtyři skupiny osob, včetně matek malých dětí. Část lidí skutečně práci na částečný úvazek našla, ale problém s dohodami se zatím nedaří prolomit. „Stát už částečné úvazky rok podporuje, poptávka tu je. Teď je potřeba, aby na to navázali zaměstnavatelé,“ uvedla Skalková. Podle ní na to velké firmy jako ČEZ, Moneta Money Bank nebo ČSOB reagují a programy pro návrat z rodičáku mají.

Podle Tomáše Ervína Dombrovského, analytika trhu práce společnosti Alma Career, pod kterou patří například Jobs.cz, se na pracovních portálech sice nabízejí zhruba z desetiny místa s možností částečného úvazku, ale v drtivé většině jde o práci na dohodu. Ty jsou zpravidla krátkodobě výhodné z hlediska odvodů pro rodiče i pro zaměstnavatele, ale problém je se z nich vymanit.

Dohody jsou berle flexibility českého pracovního trhu. Neplní svůj původní účel, jimiž jsou nárazová spolupráce či přivýdělky. Zneužíváme je i pro jiné typy flexibility, kde mají fungovat úplně jiné nástroje. Ani na úrovni politické reprezentace nejsme schopni z dohod vykročit,“ upozorňuje Dombrovský.

Práce, do kterých jsou rodiče malých dětí tlačeni, dlouhodobě škodí celé ekonomice – zejména ženy se po rodičovské často nevracejí do profese, kvůli které řada z nich i roky studovala, ztrácejí kvalifikaci a tím i výhled na vyšší mzdy. „Máme 40 procent vysokoškolaček v mladé generaci, a pokud jim neumožníme kariérní růst, přicházíme o růst ekonomický,“ upozorňuje Filip Pertold, ekonom z institutu CERGE-EI a poradce ministerstva práce.

Podle něj jsou řádné pracovní úvazky v Česku extrémně regulované a rodiče, poptávající flexibilitu, se do nich velmi obtížně vracejí. Místo toho jsou zaměstnavateli tlačeni k tomu, nahrazovat je dočasnými pracovními „poměry“ typu dohoda nebo švarcsystém, tedy práce na živnostenský list. „Znamená to postavení na vedlejší kariérní kolej, obtížně se to na trhu práce dohání,“ říká Pertold. „Přes 60 procent těchto dočasných úvazků je nedobrovolných,“ dodává na základě dat z průzkumů.

Vytěsňování žen s odbornou zkušeností do méně kvalifikovaných pozic se snaží zvrátit některé soukromé iniciativy jako Marter nebo Mumdoo. „Je tu mnoho žen, které hledají flexibilitu a zároveň si chtějí udržet profesní kvalifikaci. Nechtějí se nechat zaměstnat jako administrativní pracovnice na dohodu za 150 korun na hodinu,“ upozorňuje Kristýna Cejnarová z platformy Mumdoo, která propojuje profesionálky na rodičovské s malými a středními firmami pro práci na odborných projektech.

Zdroj: www.hn.cz