U dohod mimo hlavní pracovní poměr došlo od letošního roku k mnoha změnám, které se dotýkají zaměstnavatelů i těch, kteří pro ně pracují. Některé fungují již od loňského října, od ledna 2024 přibyla firmám například povinnost poskytovat „dohodářům“ dovolenou.

Od 1. července 2024 pak mají přijít další změny u dohod o provedení práce (DPP). Dohodáře ale tentokrát příliš nepotěší, mohou totiž přijít o část výdělku. Na druhou stranu není vyloučeno, že bude jejich účinnost posunuta až na leden 2025.

Novela zákoníku práce v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ) přinesla zásadní úpravy už v roce 2023.

„První významné změny u dohodářů započaly loňskou novelou zákoníku práce, kdy se dohody začaly více přibližovat pracovnímu poměru. Z hlediska úpravy pracovní doby a jejího rozvržení, doby odpočinku, zákonných příplatků či například překážek v práci tak dohodáři získali postavení obdobné zaměstnancům. Od ledna mají navíc nárok na dovolenou,“ připomíná ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.

Nová legislativa upravila mimo jiné podmínky práce z domova či výpovědi z pracovního poměru. Novela byla definitivně schválena zákonodárci loni v září. Některé změny vstoupily v platnost už 1. 10. 2023, další přicházejí na řadu letos (v lednu a v červenci 2024).

Soumrak práce na dohodu? K jakým změnám už došlo

Podnikatelé si stěžují, že pro ně novela znamená větší finanční a administrativní zátěž. Takzvaným dohodářům totiž nabízí lepší podmínky než dosud a staví je téměř na úroveň zaměstnanců. Může to znamenat výrazné omezení prací na dohodu?

Přibližně třetina zaměstnavatelů podle loňského průzkumu IPSOS omezila nebo má v plánu omezit pracovní smlouvy na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o provedení práce (DPČ). „K omezení dohod o provedení práce již dochází a dále docházet bude, ztrácejí totiž pro zaměstnavatele atraktivitu,“ upozorňuje  Jana Hajdová ze společnosti Payroll & HR Outsourcing.

Co změnila loňská novela Zákoníku práce a konsolidační balíček?

      • Od října je povinný rozvrh pracovní doby předem (pro ty, kteří pracují na dohodu)
      • Od října existuje nová informační povinnost firem (viz níže) a právo dohodářů požádat o pracovní poměr
      • Změnily se finanční limity u prací na dohodu
      • Od ledna mají dohodáři nárok na dovolenou
      • Zaměstnavatelé musejí pracovníkům na DPP či DPČ platit příplatky za víkendy
      • Všechny dohody o provedení práce je nutné hlásit úřadům
      • Mění se některé podmínky pro práci z domova
      • Nově existuje například možnost poslat výpověď e-mailem

Novinky v home-office

Aby zaměstnanec mohl pracovat na dálku, byť jen jednorázově, bude muset uzavřít se zaměstnavatelem písemnou dohodu. „Takovou smlouvu je potřeba uzavřít také s novými zaměstnanci, a to dříve, než začnou práci na dálku vykonávat,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Zaměstnavatel uhradí zaměstnanci, který využívá home-office (HO), i část nákladů na práci, ale tyto náklady musejí být vyšší, než kdyby trávil čas na pracovišti (například musí spotřebovat více energií). „Náhradu lze řešit několika způsoby včetně poskytování paušálu, který stanovuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí,“ popisuje poradce.

Zmíněný paušál je aktuálně ve výši 4,60 koruny za hodinu strávenou na home-office. Připomínáme, že platba je podobně jako například cestovní náhrady osvobozená od daně z příjmu a pojistného.

Další variantou je úhrada prokázaných skutečných nákladů (musí je prokázat zaměstnanec) a možná je i dohoda firmy s pracovníkem, že žádné náklady proplácet nechce.

Práci na dálku přitom od pandemie covidu poskytuje v Česku většina firem a stanovení podmínek pro home-office je pro ně zásadní. Novela sice podle právníků opustila snahu práci na dálku podrobně regulovat a nechává firmám poměrně velkou volnost, i tak ale skýtá pro firmy mnohá úskalí.

Ochrana zdraví a bezpečnost na HO se nemění

Nemění se například úprava bezpečnosti a ochrany zdraví. Zaměstnavatel by se tedy měl o bezpečí zaměstnanců pracujících na dálku starat stejně, jako se stará o zaměstnance na pracovišti.

Paradoxně tak může docházet k případům, kdy se pracovník doma zraní a je to bráno jako úraz na pracovišti, za který nese odpovědnost firma a musí zraněnému nahradit případnou škodu.

Nadále tedy platí, že zaměstnanci musejí o home-office požádat. Nově ale – pokud o práci na dálku požádá rodič dětí mladších devíti let, těhotná žena nebo zaměstnanec, který pečuje o osobu závislou – má zaměstnavatel povinnost případné odmítnutí písemně zdůvodnit.

K zamítnutí přitom musí mít objektivní důvody, které mohou být „provozní, ekonomické nebo například spočívat v povaze práce“. Pokud by zaměstnavatel písemné odůvodnění zaměstnanci nepředal, hrozí mu pokuta až do výše 200 tisíc korun.

„Přestože se nakonec podařilo, aby podmínky, které budou muset být smluvně upravené, nebyly pevně dané a zůstaly flexibilní, doporučujeme zaměstnavatelům, aby si dobře promysleli, zda není potřeba nějaká pravidla nastavit. Stále se jedná o závislou práci, kterou zaměstnanec koná jménem zaměstnavatele na jeho náklady a na jeho odpovědnost,“ doplňuje Dagmar Kužvartová ze Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR).

Rozvrh pracovní doby předem je povinný

Co to znamená? Změna, která platí od října 2023, přináší firmám povinnost předem rozvrhnout pracovní dobu nejen zaměstnancům, ale nově také těm pracovníkům, kteří pracují na dohodu. Zároveň je musejí firmy s rozvrhem seznámit, a to nejpozději tři dny před začátkem pracovního období.

Zaměstnavatel musí už při vypisování rozvrhu sledovat, aby byla dodržena všechna ustanovení zákoníku práce (ZP), která se týkají poskytování přestávek v práci, „garantování doby nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu, úpravy noční práce, pracovní pohotovosti“ atd.

Firem se nově týká další nová informační povinnost. Do sedmi dnů od faktického začátku výkonu práce musí zaměstnavatel informovat pracovníky na dohodu o takzvaných „taxativně vypočtených skutečnostech“.

To znamená bližší popis sjednané práce a místa, kde bude vykonávána, předpokládaný rozsah pracovní doby za den či týden, a také to, kdy bude mít dohodář přes den a stejně tak v týdnu nárok na odpočinek. Totéž se týká i přestávek na jídlo v rámci pracovní doby.

Zástupci firem příliš nekvitují ani další změnu: pracovník, který v uplynulých 12 měsících pro stejného zaměstnavatele pracoval? nejméně půl roku (respektive 180 dní), může písemně požádat zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru. Vedení firmy mu samozřejmě nemusí vyhovět, má ale povinnost mu do 30 dnů poskytnout odůvodněnou písemnou odpověď.

I dohodáři mají nárok na příplatky či náhradní volno

Také lidem pracujícím na DPP či DPČ je nutné platit příplatky za víkendy stejně jako stálým zaměstnancům.

Na dohodáře se nově vztahují také ustanovení zákoníku upravující veškeré překážky v práci. Poněkud složité paragrafy (191 až 198 Zákoníku práce) hovoří také o jejich právech. Už od října jim musejí být poskytovány příplatky nebo náhradní volno.

Nárok mají na náhradu odměny z dohody, náhradu za práci ve svátek či práci o víkendu, na příplatek za noční práci, nebo odměnu za práci ve ztíženém pracovním prostředí. S tím souvisí i nutnost evidence pracovní doby.

Klíčová novinka: Dovolená pro dohodáře

To, že se pracovní podmínky dohodářů dostávají prakticky na úroveň zaměstnanců na HPP, především znamená, že mají od ledna 2024 nárok na řádnou dovolenou.

Při určitém rozsahu práce tedy mají stejnou výhodu jako stálí zaměstnanci. Za dovolenou jim navíc zaměstnavatel musí platit stejnou náhradu odměny. „Zaměstnavatelé musejí počítat s tím, že se zvýší administrativa a kvůli náhradám za dovolenou se tento druh práce i částečně prodraží,“ upozorňuje Dagmar Kužvartová (SP ČR).

Zákon nicméně dosud nestanovil u lidí pracujících na DPP a DPČ žádnou přesnou týdenní pracovní dobu. Ta je přitom důležitá pro určení délky dovolené.

Novinkou je tedy ustanovení, že bude mít pracovní týden těchto lidí paušálně 20 hodin, a to bez ohledu na to, v jakém rozsahu byla práce v dohodě sjednána a následně vykonávána.

Aby měli nárok na dovolenou, musejí dohodáři splnit stejné podmínky jako zaměstnanci. „To znamená, že lidé pracující na dohody budou muset pro zaměstnavatele v daném roce pracovat nepřetržitě minimálně čtyři týdny a odsloužit alespoň čtyřnásobek hodin (určených jako týdenní pracovní doba). V tomto případě tedy nejméně 80 hodin,“ prozrazuje Dvořáček. Délka dovolené se určuje podle § 213 zákoníku práce.

Pro úplnost dodáváme, že některé novinky v této oblasti přináší nejen ZP, ale také konsolidační balíček vlády.

Všechny DPP se musejí hlásit úřadům

Novela zavádí také povinnost evidence všech dohod o provedení práce a příjmů z těchto dohod.

Zaměstnavatel, který nebyl povinen se přihlásit do registru, protože nezaměstnává nikoho, kdo je účasten nemocenského pojištění, se bude muset přihlásit do evidence zaměstnavatelů. Tu vede ČSSZ v rámci svých registrů podle zákona o nemocenském pojištění.

Oznámení musí být učiněno v elektronické podobě, a to do osmi dnů od nástupu pracovníka na dohodu do zaměstnání.  Stejně je tomu i v případě ukončení dohody/ skončení zaměstnání.

Firmy navíc musejí předložit příslušné OSSZ následující údaje o zaměstnancích: jméno a příjmení, rodné číslo a datum narození a také výši příjmu, které zaměstnanci za kalendářní měsíc zaplatil. To vše do dvacátého dne měsíce následujícího po měsíci, kdy u něj zaměstnanec pracoval na dohodu.

Odsunou se změny až na leden 2025?

Od července 2024 se u dohod o provedení práce má upravit hranice účasti na povinném pojištění. Jinými slovy: Dohodáři budou platit sociální pojištění jen od určité výše měsíčního výdělku, která bude ovšem jiná než dosud (viz níže).

Jistotu ale lidé pracující na dohodu zatím nemají. V současné době totiž vláda připravuje další novelu zákona, která by účinnost červencové změny mohla odsunout až na 1. ledna 2025.

„Zároveň pokud návrh projde legislativním procesem, mohlo by od 1. ledna 2025 platit i pravidlo, že kdo přihlásí svého dohodáře na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) jako první, nebude za něj do stanovené hranice odvádět pojištění,“ sděluje zástupkyně společnosti d´Test.

V současné době platí, že dohodáři, který pracuje na DPP, vzniká účast na odvodech, když si vydělá více než 10 tisíc korun měsíčně. Tato výše se počítá pro každého zaměstnavatele samostatně.

Zálohy na pojištění dosud jen nad deset tisíc korun výdělku

V případě, že měl brigádník doposud dvě a více DPP a v každé si vydělal měsíčně do deseti tisíc korun, nebyly mu odváděny zálohy na zdravotní ani sociální pojištění. Navíc, pokud podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani z příjmů, tedy známý růžový formulář, mohl uplatnit i daňové slevy.

Nově bude rozhodná částka měsíčního výdělku pro účast na pojistném činit 25 % průměrné mzdy (v roce 2024 10 500 korun) v případě, že má zaměstnanec uzavřeny dohody u téhož zaměstnavatele. Má-li zaměstnanec dohody u více zaměstnavatelů, pak rozhodná částka měsíčního výdělku odpovídá 40 procentům průměrné mzdy (17 500 korun v roce 2024).

Zaměstnanec navíc bude v případě souběhu dohod a výdělků přesahujících limit 40 % průměrné mzdy „povinen odvést pojistné z těch dohod, u kterých odvodová povinnost nevznikla zaměstnavateli.“

 

Zdroj: převzato z www.businessinfo.cz