Dětské skupiny vznikaly od roku 2014 jako alternativa k přeplněným mateřským školám. Doposud získávaly peníze pouze z fondů Evropské unie, provozovatelé si je v jednotlivých výzvách vždy rozebrali téměř okamžitě. V příštím roce ale přísun evropských financí končí.

Novela přináší změnu v tom, že peníze půjdou přímo ze státního rozpočtu. Na děti do tří let hodlá stát dávat asi 9600 korun měsíčně, na starší děti 5600 korun měsíčně. Úhrada rodičů na dítě do tří let by činila nejvýše 4000 korun za měsíc, na starší dítě by výše jejich příspěvku omezená nebyla.

Při schvalování novely se ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) snažila prosadit změnu názvu dětských skupin na jesle a umožnit jim přijímat nejvýše tříleté děti. Nakonec ale neuspěla. Sněmovna koncem července odhlasovala kompromisní variantu, na níž se podíleli vládní i opoziční poslanci. „Dětské skupiny budou moci navštěvovat i děti předškolního věku. Je to velmi důležité, protože řada obcí by nedokázala navýšit kapacity svých mateřských škol,“ uvedl po schválení novely poslanec za KDU-ČSL Marek Výborný.

Novela už pravděpodobně nenarazí ani v Senátu. Minulý týden ji bez výhrad doporučil ke schválení sociální výbor. „Jsou tam sice nějaké legislativní nedostatky, ale protože už bude sněmovna končit, budeme se snažit novelu nechat projít,“ uvedla senátorka za KDU-ČSL a Nestraníky Miluše Horská.

Předloha upravuje požadavky na odbornost pracovníků pečujících o děti a také na prostory, například na jejich požární ochranu. Naopak nebude obsahovat spornou podmínku dostatečného denního osvětlení.

Ze státního rozpočtu půjdou na dětské skupiny desítky milionů korun měsíčně. Jak ale vyplývá ze studie projektu Idea, jenž funguje při institutu CERGE-EI Národohospodářského ústavu, státní pokladna na tom získá víc. Modelový výpočet ukazuje, že pokud bude rodič, ve většině případů matka, namísto péče o dítě pracovat, získá stát při průměrné mzdě 35 tisíc korun na daních a povinných odvodech 18 610 korun.

A to je jen prvotní efekt, který státní kasa pocítí. Rodina získá navíc přes 28 tisíc korun čistého na výplatě a část z nich vrátí zpět do české ekonomiky. To přinese vyšší výběr daní. „Do této úvahy navíc není započítán vyšší výdělek těchto žen v budoucnu díky dřívějšímu návratu do zaměstnání a lepší kariéře. Potom bude stát v plusu ještě mnohem více,“ uvádí jeden z autorů modelové studie Filip Pertold.

Politici slibují, že možnost umístit dítě do dětské skupiny rozšíří. Například koalice Pirátů a hnutí STAN představila záměr zavést nový typ hlídání v podobě zmenšené formy současných dětských skupin o maximálně pěti dětech. „Naší velkou inspirací je Německo, Rakousko a Dánsko. Tyto země podporují nejen školky, nejen své ekvivalenty dětských skupin, ale také takzvané Tagesmutter nebo Tagesvater (matka či otec přes den – pozn. red.),“ uvedla pirátská poslankyně Olga Richterová. Poslankyně za STAN Věra Kovářová připomněla, že letos byly školky nuceny odmítnout 33 tisíc žádostí o umístění dítěte, nejvíce pak v Praze. „Toto číslo stále pomalu roste,“ řekla.

Richterová dodala, že v uvedených zemích si hlídáním dětí přivydělávají typicky lidé středního věku, většinou ženy, které zároveň mají děti vlastní. „Je to v zásadě povýšení běžného sousedského hlídání,“ řekla Richterová. Také tyto zmenšené dětské skupiny by pobíraly příspěvek od státu. Koalice Pirátů s STAN zároveň chce, aby pro jejich financování ze strany rodičů platila stejná pravidla, jako zavádí novela pro dětské skupiny.

Richterová se netají ambicemi stát se po volbách ministryní práce. V takovém případě chce záměr nejprve vyzkoušet v pilotním projektu zřejmě v Praze či v Jihomoravském kraji, kde je největší poptávka po místech v předškolních zařízeních.

Zájemci o zřízení domácího hlídání by museli absolvovat vzdělávací kurzy a jejich domácnost bude muset splňovat základní kritéria. Oproti dětským skupinám vidí Richterová výhodu v tom, že hlídání dětí v sousedství nevyžaduje vysoké vstupní investice.

Zdroj: www.hn.cz