Drobní podnikatelé zaplatí v příštím roce výrazně více na povinných odvodech státu. Minimální zálohy stoupnou o více než tisíc korun, což je zatím nejvyšší nárůst. Vyplývá to z nařízení, které v nadcházejících týdnech schválí vláda. Většina živnostníků tak bude v novém roce celkově odvádět téměř osm tisíc korun měsíčně.
Ekonomové upozorňují, že vláda sice správně narovnává odvody na důchodové pojištění mezi OSVČ a zaměstnanci, cílí tím ale i na podnikatele s nejnižšími příjmy. Podle odborníků i samotných podnikatelů je však růst namístě, výraznější ukončování živností neočekávají. Záloha na sociální pojištění bude v příštím roce činit 4786 korun. To je o 934 korun více než letos. Podobně si OSVČ připlatí i u zdravotního pojištění. Pro rok 2025 si odečtou na minimální záloze 3161 korun. Nárůst oproti letošku je o 193 korun.
Celkem si tak podnikatelé, kteří odvádějí minimální zálohy, připlatí 1127 korun. Je to poprvé, co navýšení překonalo tisícikorunovou hranici. Letos to například bylo o 903 korun.
Navýšení, na které upozornil server Podnikatel.cz, vychází z návrhu vládního nařízení ze začátku srpna, které po schválení kabinetem stanoví průměrnou mzdu na rok 2025. Právě to je základní číslo pro výpočet minimálních odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Ty platí podnikatelé, kteří si za rok vydělají méně než dvanáctinásobek průměrné mzdy. Podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí se to týká asi čtyř set tisíc OSVČ.
Živnostníci totiž mohou mít i vyšší příjmy, než je průměrná mzda. Snižují si je však o náklady, které mohou být i paušální – například ve výši 60 procent. Podnikatel, který má příjmy milion korun za rok, ale náklady u něj jsou zmíněných 60 procent, tak pro výpočet daně a odvodů vydělal jen 400 tisíc korun.
Ekonom ze společnosti PAQ Research Petr Vilím říká, že navýšením stát částečně srovná rozdíly mezi odvody na důchodové pojištění u živnostníků a zaměstnanců. „Pokud nyní OSVČ platí minimální odvody, tak budou mít nižší důchody, které některým z nich bude muset stát následně dorovnávat dávkami,“ řekl Vilím pro HN s tím, že pak je zvýšení minimálních záloh namístě.
Upozorňuje ale, že stát tento krok dělá i proto, aby vylepšil státní rozpočet. „A to by se dalo udělat lépe než takto zatížit nízkopříjmové osoby,“ řekl Vilím. Připomněl například na evropské poměry nízkou daň z nemovitosti nebo stále vysoký počet daňových výjimek v zákoně.
Zároveň zmínil, jak je regresivní systém minimálních záloh. Podnikatel, který si vydělá průměrnou mzdu, je odvádí ve stejné výši jak ten, kdo si vydělá polovinu. Uvedl příklad řemeslníka, který má roční příjem 480 tisíc a jeho náklady činí 50 procent. Jeho zdanění potom dělá až 37 procent. „A to je více, než mají zaměstnanci s minimální mzdou. Ti s nižšími příjmy platí vyšší procenta než ti s vyššími,“ popsal Vilím.
Zastání má vláda u Hospodářské komory. Lenka Janáková z odboru legislativy, práva a analýz komory připomíná, že změna odvodového zatížení pro živnostníky byla součástí konsolidačního balíčku. „Hospodářská komora rozumí snaze navýšit příjmy státu a přiblížit se vyrovnanému rozpočtu,“ uvádí Janáková.
Zároveň ale připomíná, že tato snaha musí být doplněna i kroky na výdajové straně. Také podle ní existuje riziko, že podnikatelé odvádějící nízké odvody budou mít v budoucnosti nízké důchody. To následně tyto lidi přesune do takzvaných nepojistných dávek, jako je například příspěvek v hmotné nouzi nebo příspěvek na bydlení. „A to představuje v budoucnosti vyšší zatížení státního rozpočtu,“ míní Janáková.
Jak se zvyšují zálohy na minimální odvody
Zálohy na povinné pojištění se podnikatelům zvyšují každoročně podle toho, jak roste průměrná mzda. Současně se ale mění to, jak velká část tohoto čísla tvoří takzvaný vyměřovací základ, ze kterého se sociální pojištění počítá. Loni to bylo 25 procent, letos 30 procent průměrné mzdy. A příští rok to bude už 35 procent. Podobně poroste i v roce 2026, což je součást vládního konsolidačního balíčku.
Průměrná mzda pro nadcházející rok se vždy stanovuje tak, že se vezme hodnota průměrné mzdy z předešlého roku (v tomto případě 2023) a ta se navýší podle údajů statistického úřadu. Číslo je důležité nejen pro stanovení povinných odvodů, ale také například pro výši důchodu. Zákon říká, že jej vláda musí stanovit do konce září. Na příští rok tak průměrná mzda bude činit 46 828 korun, což je oproti letošku nárůst o tři tisíce.
Například předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Josef Jaroš nicméně po dalším navýšení odvodů jakýkoliv podnikatelský „armagedon“ neočekává. Přesto ale ve změně nevidí přímou podporu podnikání. To je přitom jeden z bodů vládního programového prohlášení. „Opatření nejvíce zasáhne ty úplně nejmenší podnikatele, kterých se minimální zálohy nejčastěji týkají,“ říká šéf asociace.
Popsané zvýšení minimálních záloh se týká těch, kteří už dlouhodobě podnikají a mají živnost jako hlavní činnost. Zálohy se však současně zvednou i těm, kteří ji mají jako vedlejší činnost, a povinné odvody tak mají přibližně třetinové. Například zálohy na sociální pojištění se jim zvednou ze 1413 na 1505 korun.
Podobně živnostníci, kteří podnikají první dva roky, mají do začátku nižší vyměřovací základ, konkrétně jen čtvrtinu průměrné mzdy. Ti tak budou v příštím roce na sociální pojistku odvádět 3418 korun. Vláda přitom těmto lidem slibuje, že je v prvních letech od povinných odvodů zcela osvobodí. Živnostník by pak peníze doplatil až po určité době podnikání.
Zdroj: www.businessinfo.cz