Výše mzdy rozhoduje především na východě

Dávno neplatí, že si lidé vybírají novou práci podle výše mzdy. Čím dál tím větší vliv má také skladba pracovního kolektivu, rozmanitost nabízených benefitů nebo atraktivní zázemí. Přesto se v rámci Evropy objevují rozdíly v tom, co je pro jednotlivé národy klíčové při volbě zaměstnání a setrvání v něm. Dosud je patrný dopad bývalého východního bloku, kdy trh práce a smýšlení o něm byly značně ovlivněny komunistickým režimem. Z toho důvodu, a rovněž rozdílností v národních hospodářstvích, jsou pro Čechy i nyní důležitější jiné aspekty než pro Němce nebo Nizozemce.

Zatímco pro východní země jsou atraktivní mzda a benefity nejváženějším ukazatelem, západních států v čele s Německem, Španělskem a Francií se to netýká. Například v Polsku se jedná o nejdůležitější rys pro 79 % dotázaných, v Maďarsku je to 73 % a v Česku 70 %. Naopak ve Francii se podle výše mzdy rozhoduje pouze 64 % respondentů. Podle Petra Doudy, manažera pro marketing a komunikaci agentury Randstad, to ukazuje, že v západních zemích jsou zaměstnanci spokojení s výší mezd a při vybírání práce se soustředí na jiné faktory. I když se rozdíly mezi bývalým východním blokem a západními státy smazávají, úplné vyrovnání ekonomik a výše mezd ještě nějaký čas potrvá. Pravdou zůstává, že Němec si na nový automobil vydělá rychleji než Čech.

Špatná atmosféra na pracovišti? Častý důvod k odchodu

Pro Čechy a jejich východní sousedy je stejně významná příjemná atmosféra na pracovišti. V Polsku se k ní upíná 69 % dotázaných, kdežto ve Francii pouze 61 %. Faktem je, že v západních zemích má firemní kultura založená na přívětivém prostředí a kolektivu delší historii než u nás a může být vnímána jako norma. O to více si lidé bývalého východního bloku váží moderního zázemí a kolegů, s nimiž lidsky vycházejí a nemusí se obávat například rivality nebo intrik, které za totality byly běžné. Mladší generace si navíc rychle zvykly na některé standardy a mnohé benefity vnímají jako samozřejmost. „Všeobecně lidé v práci tráví hodně času, před pandemií koronaviru ještě více, takže chtějí pracovat v příjemném pracovním prostředí. Ať už se jedná o vybavení kanceláří, nebo atmosféru mezi kolegy. To, v jakém prostředí pracujete, ovlivňuje vás a vaše pocity. Nikdo nechce pracovat v toxickém pracovním prostředí, protože to působí na vaši chuť do práce, výkonnost, a dokonce i vztahy mimo pracoviště, například doma v rodině,“ vysvětluje Petr Douda.

Důležitost příjemného kolektivu potvrzuje také psychoterapeutka Lucie Horníková, která se zaměřuje na psychoterapie ve firmách a individuální terapie. Podle ní může být i přeřazení oblíbeného kolegy na jiné pracoviště důvodem k odchodu ze stávající pozice. Pro mnohé je rovněž klíčový soulad mezi pracovním a osobním životem. V době home officů, neustálé nutnosti být na příjmu na telefonu a využívání sociálních sítí pro pracovní účely je někdy těžké striktně oddělit profesní život od soukromí a volného času. Tato rovnováha je velmi důležitá pro Francouze, Španěly, Němce, ale i Poláky a Maďary téměř stejně. V průzkumu ji jako stěžejní označilo 57–65 %. Rozdíly mezi evropským západem a východem zde příliš nejsou. Nicméně u Čechů toto kritérium mezi top pěti pro výběr práce nefigurovalo. Podle zkušeností personální agentury Randstad se jedná o trend, který začal v Evropě sílit již před covidem. Po sérii lockdownů si i Češi začínají uvědomovat důležitost rovnováhy mezi pracovním a osobním životem. Home office dnes už berou jako samozřejmost a zajímá je, kolik dnů v týdnu jej budou moci využít. Do budoucna bude tedy i u Čechů růst tlak na work-life balance a na benefity, které tomu budou napomáhat.

To si uvědomují v české softwarové společnosti Avast, kde pandemie koronaviru přispěla k větší flexibilitě toho, kde a kdy mohou lidé pracovat. „Odměnou za dynamickou a náročnou práci u nás je značně pružný režim, možnost práce téměř odkudkoliv, ať už z domova, chalupy, nebo třeba Thajska či možnost čerpání neomezeného volna. To vše umožňuje každému skloubit osobní zájmy, rodinný život a práci,“ říká Petra Vahalová, People Operations and Facility Director pro Avast Software. Její tým dbá na to, aby během boomu home officů mohl nabídnout výjimečné pracovní prostředí kanceláří. V těch jejich mohou zaměstnanci využít možnost hlídání dětí nebo si jít například zacvičit v prostorách firmy. Podobný přístup se v Česku rozmáhá, standardem však dosud není.

Češi volí práci s vyšší mzdou, obor je mnohdy druhořadý

Zatímco v některých srovnáních průzkumu lze snadno rozdělit pracovní požadavky na ty ovlivněné západní a východní ekonomikou, v jednom ukazateli Češi vynikají. Náplň práce je důležitá pro 55 % z nich. Odpověď na otázku, proč respondenti ostatních národností tento faktor vůbec neuvedli, může být podle Petra Doudy nejednoznačná: „Může to souviset s tím, že západní Evropané si nevybírají práci podle mzdy, ale rovnou hledají práci, která je bude bavit. Ví, že adekvátní mzdu téměř vždy dostanou. Až pak na řadu přicházejí jiné významné faktory. My Češi jdeme rovnou po práci, která má vyšší mzdu, bez ohledu na obor. Spíše nás zajímá daná náplň práce než to, zda nás bude bavit. Chceme si dobře vydělat a přiučit se něčemu novému.“

Zdroj: www.hn.cz