Jednotný přístup ke všem nezaměstnaným má skončit. Úřad práce zavede novou strategii, která má omezené kapacity úředníků směrovat tam, kde je to nejvíc potřeba. Výsledkem bude například i to, že povinné chození na úřad pod výhrůžkou vyřazení z evidence pro některé lidi skončí. Kdo se dočká menší „buzerace?“

Novinka by měla začít fungovat od příštího roku. Zhruba ve stejné době úřad také umožní nezaměstnaným, aby hlášení do evidence a žádosti o podporu v nezaměstnanosti mohli dělat online přes aplikaci Jenda.

Dnes každý nezaměstnaný člověk při evidenci na úřadě práce spadne standardně do procesu, kdy s ním instituce udržuje kontakt a nabízí mu volná místa, případně možnosti rekvalifikace. Je jedno, jaké má vzdělání či praxi. „Je to případ takzvané one size fits all, ale tak to být nemá,“ říká ekonom a výzkumník Štěpán Mikula z Masarykovy univerzity v Brně a Národního institutu SYRI

„Například absolventi z dobré univerzity, kteří hned po škole ještě nemají práci, zpravidla nepotřebují, aby jim úředník pomáhal. Na úřad se jdou registrovat, aby měli pokryté zdravotní pojištění, a práci si najdou sami. Je neefektivní, aby na ně úřad alokoval nějaké referenty. Ty má přesunout tam, kde mohou nejvíc pomoci,“ míní. Dává tedy podle něj smysl klienty hned na začátku evidence zařadit do správné kategorie a podle toho s nimi pracovat.

Mikula spolu s dalšími třemi kolegy připravuje ve spolupráci s Úřadem práce ČR projekt na takzvanou segmentaci klientů. Výzkumníci aktuálně analyzují historická data a hledají kritéria, podle nichž by šlo co možná nejpřesněji odhadnout šanci lidí na nalezení zaměstnání.

Do hodnoticích kritérií bude mimo jiné vstupovat vzdělání, věk, uchazečova historie na trhu práce nebo jaké má dotyčný schopnosti – například řidičský průkaz, svářečské zkoušky, jazykové schopnosti. Roli také má mít charakteristika regionu, kde bydlí, či jaká je situace na tamním trhu práce.

„Vše vstoupí do matematického modelu, který vyhodí pravděpodobnost, zda člověk může mít problém sehnat práci. Podobně banky dělají takzvaný credit scoring při žádosti o hypotéku, tedy hodnotí, zda může mít klient problém se splácením úvěru. My se díváme na možný problém s hledáním zaměstnání,“ říká Mikula.

Ve finále vznikne program, který klienta na základě vstupních dat automaticky oboduje podle rizikovosti, že si do devíti měsíců nenajde práci. Rizikovost může být vyšší například u lidí, kteří mají jen výuční list, žijí v regionu s vysokou nezaměstnaností nebo za poslední rok třikrát měnili práci.

Rozřazování nezaměstnaných v Česku by se mohlo nejvíce blížit španělskému modelu. Ten rozděluje klienty do tří skupin a označuje je barvami jako na semaforu. Zelení jsou ti, kteří mají 65procentní a vyšší pravděpodobnost, že si najdou nějakou práci. Žlutí mají střední riziko mezi 35 a 65 procenty. U těch nejrizikovějších – červených – je pak pravděpodobnost, že si najdou ve vymezeném času práci, pod 35 procenty.

Odhad, jak moc dnes klienti pomoc potřebují, si dnes neformálně dělají jednotliví referenti podle vlastních zkušeností. Přitom však musí dodržovat řadu povinných procesů. Podle Daniela Krištofa, generálního ředitele Úřadu práce ČR, nemá smysl se zelenému segmentu v prvních dvou třech měsících intenzivně věnovat.

„Maximálně se po třech měsících takového klienta zeptat, zda nepotřebuje pomoc, a případně pokud by sám měl zájem změnit obor a projít rekvalifikací, umožnit mu to,“ říká. Dobrá zpráva je, že části lidí, které dnes úřad „honí“ na pravidelné schůzky s úředníkem pod pohrůžkou vyřazení z evidence, tato povinnost odpadne.

Ze zákona musí úřad práce s uchazečem začít intenzivně pracovat vždy až po pěti měsících, kdy společně sestaví individuální plán. U červené kategorie lidí by to ale bylo dřív. „Musíme umět odlišit člověka, který potřebuje pomoc od prvního okamžiku, protože si za pět měsíců pravděpodobně nic nenajde. Když se mu rychle pomůže, tak si najde práci dřív nebo nastoupí okamžitě do rekvalifikace, aby mohl vydělávat víc,“ popisuje Krištof.

Vedle efektivnější práce s nezaměstnanými chystá ministerstvo práce a sociálních věcí také digitalizaci v oblasti nezaměstnanosti. „Od ledna a možná už od prosince bude možné se přes klientskou online zónu Jenda evidovat na úřadě práce a požádat si o podporu. Pokud někde nevznikne chyba, klient nebude muset nic dokládat. Podobně jako u dalších tří digitalizovaných dávek proběhne 90 procent činností automaticky,“ vysvětluje Karel Trpkoš, vrchní ředitel ministerstva pro sekci IT.

Od srpna loňského roku je možné žádat přes internet o rodičovský příspěvek, v prosinci se pak spustilo digitální podávání žádostí o příspěvek na bydlení a přídavek na dítě. Příští rok by tyto dávky a některé další měla nahradit jedna jediná superdávka, která bude od poloviny roku rovněž online.

Nezaměstnanost je v Česku relativně nízká, poslední tři roky se pohybuje mezi 3 a 4 procenty. Na druhou stranu je zde asi 100 tisíc lidí, kterým se dlouhodobě nedaří uchytit se na trhu práce a jsou odkázaní na sociální dávky. Právě na ně by se úřady práce měly do budoucna více zaměřit. Věnovat se jim mají speciálně vyškolení úředníci, kterých úřad plánuje vyčlenit několik stovek.

Zdroj: www.ihned.cz