Barometr zaměstnanců, který zkoumal aktuální postoje lidí a praxi v tuzemských firmách na vzorku více než 800 zaměstnanců, ukázal, že jen 52 procent z nich si zvládá bez problémů vybrat během roku dovolenou, kterou jim zaměstnavatel poskytuje. A 28 procent dotázaných dokonce přiznává, že by si zvládli vybrat i více dní volna, než které mají momentálně k dispozici.

Více zaměstnanců má ale zcela opačný problém, tedy zvládnout si veškeré dostupné volno vybrat. Zhruba desetina si volno sice stihne vybrat, ale většinou to musí dohánět až na konci roku. Ještě hůře je na tom zbylých 36 procent dotázaných, kteří si dovolenou prostě vybrat nezvládnou.

V některých společnost se snaží takové kolizi předejít a mají svá vnitřní nařízení, jak dovolenou čerpat, aby předešli narušení plynulého provozu. „Podle vnitřních předpisů musejí zaměstnanci vyčerpat 50 procent dovolené do konce srpna a sto procent do konce roku. Každý zaměstnanec musí mít plán dovolené schválený svým nadřízeným. Ten zodpovídá za to, aby nenastala situace, že si všichni zaměstnanci vyberou svou dovolenou hromadně. Nicméně část z nich si dovolenou na konec roku nechává. Zaměstnanci mají dle platné legislativy 20 dnů dovolené plus zaměstnanecký bonus týden navíc. Tedy 25 dnů dovolené,“ uvádí tiskový mluvčí České pošty Ivo Vysoudil.

Volno na jindy

Obecně platí, že vybrat si dovolenou je složitější v případě středního či vyššího managementu, zatímco v základních pozicích, kde může být i větší zastupitelnost, nebývá vybrání si dovolené příliš složité. Současně platí přímá úměra mezi počtem nevybraných dnů dovolené a její poskytovanou délkou.

„Tam, kde zaměstnavatelé poskytují pět či více týdnů dovolené, je i větší míra té nevybrané. Obvykle je nadzákonná dovolená poskytovaná jako benefit právě na vyšších pozicích. Na druhé straně platí závazek zaměstnance, že zajistí chod svého útvaru či činnosti tak, aby v době jeho dovolené nebyla funkčnost firmy jako celku omezena. To je samozřejmě zejména v malých firmách, kde je zastupitelnost obecně nižší, úkol obtížnější. I tak je to však vítaným benefitem,“ doplňuje Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podnikatelů (AMSP ČR)

Z průzkumu vyplývá, že nejčastějším případem (22 procent) je převedení pár dní nevybraného volna do dalšího roku. Výjimkou není ale ani převádění více než týdne volna (9 procent). Spíše zřídka pak zaměstnanci o nevybrané volno přijdou (3 procenta) nebo si ho sice oficiálně vyberou, ale přitom musí během tohoto volna pracovat (2 procenta).

Převod dovolené připouští některé oslovené firmy. „Dovolené plánujeme v průběhu celého roku, minimálně tak, aby fungovala zastupitelnost kolegů. Tedy, aby v rámci segmentu byl alespoň jeden obchodník či technik k dispozici. Pokud by zaměstnanec nestihl vybrat celou dovolenou, lze převést 5 dnů do dalšího roku. Ostatní se řeší individuálně,“ dodává ředitel Audiopro Andrej Hronec.

Nevyčerpané volné dny konkrétním zaměstnancům v souladu se zákonem převádí do dalšího roku také Microsoft Česká republika a Slovenko. „Obecně se v poslední době snažíme na zaměstnance apelovat, aby více dbali na svůj odpočinek. V letošním obzvláště náročném roce jsme proto nabídli všem zaměstnancům pět dní volna navíc ve formě tzv. wellbeing days, aby měli dostatečný prostor načerpat potřebnou energii,“ dodává ředitelka lidských zdrojů Klára Žižková.

Situace okolo dovolených však pandemie a práce z domu mírně pokřivila a plánování je pro zaměstnavatele poněkud komplikovanější. „S příchodem pandemie se situace v naší společnosti změnila a musíme s našimi zaměstnanci dovolenou aktivně v průběhu celého roku plánovat. Výjimečně, například díky nadstandardnímu pracovnímu vytížení, řešíme převod několika málo dnů dovolené. Děje se tak ale u maximálně 10 až 15 procent zaměstnanců,“ doplňuje HR ředitelka agentur Ogilvy a VMLY&R Žaneta Lohrová Jedličková.

Dovolená je někdy na obtíž

Barometr zaměstnanců přitom potvrzuje, že vytvořit prostředí a podmínky, v nichž bude výběr kompletní dovolené samozřejmý a „snadný“, se zaměstnavatelům často nedaří. Až 36 procent zaměstnanců si tak nezvládá kompletní dovolenou vybrat kvůli přílišnému množství práce. Další téměř čtvrtina zaměstnanců tvrdí, že jim výběr celé dovolené nedovoluje sám zaměstnavatel a jeho nároky.

„Zatímco na jedné straně se zaměstnavatelé v boji o zaměstnance předhánějí v počtu týdnů dovolené, které poskytují, a objevují se i nové benefity jako čtyřdenní pracovní týden nebo neomezená dovolená, na straně druhé se ukazuje, že zaměstnavatelé často nejsou schopni vytvořit podmínky ani pro výběr standardně poskytovaného volna v podobě čtyř nebo pěti týdnů za rok,“ říká Prchlíková.

Překážky nejsou ale jen v ryze pracovní rovině. Problematické je i trávení dovolené. Téměř 15 procent dotázaných si dovolenou nevybere kvůli nedostatku financí, 11 procent kvůli rodinné situaci a deset procent z nich nemá dovolenou jak trávit. I s těmito potížemi může však pomoci zaměstnavatel.

„Velmi žádaným benefitem je příspěvek zaměstnavatele na dovolenou, který může pomoci zvýšit kvalitu trávení volného času, a zajistit odpočatější zaměstnance, kteří budou po návratu z dovolené také motivovanější a angažovanější,“ vysvětluje Petra Prchlíková z Up ČR.

Důvodů, kvůli kterým si zaměstnanci nevybírají celou dovolenou, je však ještě více a jsou opravdu různorodé, 12 procent dotázaných například přiznává, že je raději než na dovolené v práci. Dalších sedm procent pak tvrdí, že má dovolené k dispozici zbytečně mnoho.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/dovolena-vanoce-zamestnanci-bonusy-prevody.A211208_121845_ekonomika_vebe