Kolektivní smlouvu jako smluvní typ upravuje zákoník práce. Je možné ji definovat jako dvoustranné právní jednání, jež má také povahu normativního aktu, který je výsledkem kolektivního vyjednávání mezi smluvními stranami a upravuje individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci,

Kolektivní vyjednávání je možné definovat jako právně regulované jednání sociálních partnerů respektive jejich organizací, týkající se stanovení pracovních, případně i mimopracovních podmínek zaměstnanců a úpravy vztahů mezi smluvními partnery. Cílem kolektivního vyjednávání je uzavření (nebo změna) kolektivní smlouvy, případně zajištění

Na národní úrovni probíhá bipartitní sociální dialog od první poloviny 90. let minulého století, své typické institucionalizované formy nicméně teprve hledá. Právní regulaci žádná z forem bipartitního sociálního dialogu, vedeného na této úrovni, nepodléhá a dosažené dohody nejsou právně vymahatelné.

K

Sociální partneři, ať už na nadodvětvové či odvětvové úrovni, spolu konzultují témata týkající se hospodářské a sociální politiky EU či opatření v konkrétním odvětví atd. Tato jednání mohou mít široké spektrum výstupů – rámcové dohody, akční rámce, společná stanoviska, prohlášení

Jedním ze zásadních nástrojů nadodvětvového tripartitního sociáního dialogu je Trojstranná sociální vrcholná schůzka pro růst a zaměstnanost (někdy se užívá také překlad Tripartitní sociální summit pro růst a zaměstnanost nebo jen Tripartitní sociální summit).

• Byla ustavena Rozhodnutím Rady 2003/174/ES ze dne

Sociální dialog zahrnuje diskuse, konzultace, vyjednávání a společné akce uskutečňované sociálními partnery. Cílem sociálního dialogu je udržení sociálního smíru v rámci působností aktérů (tj. ve společnosti, v odvětví nebo ve firmě).

Základním typem sociálního dialogu v ČR je bipartita. Její počátky

V České republice reprezentuje tripartitu Rada hospodářské a sociální dohody ČR (RHSD ČR). Ta je společným dobrovolným dohadovacím a iniciativním orgánem odborů, zaměstnavatelů a vlády České republiky. Cílem tripartity je vzájemně respektovanou formou dialogu dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodářského

Základem odvětvového evropského sociálního dialogu (sectoral social dialogue) jsou výbory odvětvového sociálního dialogu. Ty spojují sociální partnery členských zemí EU působící v konkrétním odvětví. V současné době existuje celkem 43 výborů pro odvětvový sociální dialog.

Odvětvový výbor sociálního dialogu (sectoral social

V návaznosti na definici sociálního dialogu (viz Co je sociální dialog) je možno evropský sociální dialog definovat jako dialog mezi zástupci Evropské unie a sociálními partnery na evropské úrovni, ať už nadodvětvové (meziodvětvové, mezioborové) či odvětvové. Stejně jako v

Organizace zaměstnavatelů

Svaz průmyslu a dopravy České republiky

• Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR) je dobrovolná organizace sdružující zaměstnavatele a podnikatele v ČR z oblasti průmyslu a dopravy.