Co by měli mít na podzim s ohledem na hygienická opatření a rostoucí počet onemocnění Covid zaměstnavatelé na paměti?

matyas Fosum ministerstvo zdravotnictvi

Obecná doporučení jsou zejména dbát, aby pracoviště bylo čisté a hygienické. Povrchy a předměty pravidelně omývat běžně dostupnými mycími prostředky, popřípadě otírat dezinfekcí. Zaměstnavatelé by měli podporovat pravidelné a důkladné mytí rukou u zaměstnanců, dodavatelů a zákazníků. Nezbytným faktorem je též obecná osvěta zaměstnanců, ať na téma respirační hygiena či respirační onemocnění obecně. Setkávám se s osobami, které od začátku tohoto roku žijí pouze „otázkou covidu“, ale mají pramálo pravdivých informacích o tomto onemocnění. Další doporučení najdete na stránkách koronavius.mzcr.cz.

Z dat vyplývá, že pracoviště je druhým nejčastějším místem přenosu infekce. Co by firmy měly dělat ještě více a lépe, aby tomu tak nebylo, co jsou best pracitices?

V případě vyššího výskytu onemocnění Covid -19 na pracovišti se doporučuje, mimo už uvedeného, aby se prováděla dočasně jen práce nezbytně nutná. Zajistit, aby byli na pracovišti přítomni pouze pracovníci, kteří jsou pro práci nezbytní. Minimalizujte přítomnost třetích osob. Pokud je to možné, omezte fyzický kontakt mezi pracovníky např. během schůzek a přestávek. Eliminujte nebo omezte fyzický kontakt se zákazníky a mezi nimi. Pokud je nevyhnutelný blízký kontakt, udržujte jej po dobu kratší než 15 minut. Omezte kontakt mezi jednotlivými pracovními skupinami na začátku a na konci směny. Zajistěte načasování přestávek na jídlo tak, aby byl snížen počet lidí, kteří společně sdílejí jídelnu, místnost pro personál nebo kuchyňku.

Umíte z dostupných dat rozklíčovat, které typy pracovišť jsou nejnáchylnější k přenosu Covid-19?

Nejvíce exponovaní jsou pracovníci, kteří přicházejí do těsné fyzické blízkosti s jinými lidmi, zejména při práci ve vnitřním prostředí. Mnoho případů bylo hlášeno v sektorech zdravotnictví a sociální péče, zejména v zařízeních pro dlouhodobou lůžkovou péči v a nemocnicích. Dále v oblasti dodávek potravin a maloobchodu, pracovníci svozu odpadu, pracovníci ve veřejných službách, v policejních a bezpečnostních složkách. V EU bylo hlášeno větší zastoupení klastrů také z odvětví balení potravin a zpracovatelských odvětví, v továrnách, ve výrobě a v kancelářském prostředí.

Jaké příznaky by měli zaměstnanci u sebe sledovat a při jakých příznacích by již neměli chodit do práce?

K hlavním příznakům onemocnění koronavirem patří zvýšená teplota, kašel, dušnost, bolest hlavy a únava. Ne však každý s těmito příznaky je nakažen koronavirem.

Pokud zaměstnanec kvůli příznakům respiračního onemocnění zůstane preventivně doma, měl by na to dostat nemocenskou?

Podle informací z rezortu práce a sociálních věcí má na nemocenskou dávku nárok ten zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným nebo mu byla nařízena karanténa a dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa trvá déle než 14 kalendářních dnů. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, který vystaví neschopenku. Mimo jiné se zaměstnavatel může dohodnout se zaměstnancem, že bude práci dočasně vykonávat mimo pracoviště zaměstnavatele, například z domova.

Jak se budou řešit případy, kdy dítě nemá žádné příznaky nemoci, ale nemůže chodit do školy z rozhodnutí ředitele školy, například protože uzavře celou třídu. Bude mít zaměstnanec nárok na ošetřovné?

V případě, že škola v některé dny vyhlásí ředitelské volno, nevzniká za ně nárok na čerpání ošetřovného. Ten se podle zákona vztahuje pouze na dobu platnosti mimořádných opatření při epidemii koronaviru v roce 2020. Jedná se tedy o taková opatření, která se týkají zákazu osobní přítomnosti dětí ve školách. Uzavřením škol následně vzniká nárok na čerpání ošetřovného. Pečující osoba takové dny nevykáže jako dny péče na tiskopisu „Výkaz péče“.

V jakém případě by podle vás hrozilo, že firma bude muset zavřít část svého provozu, nebo dokonce celou firmu?

Vhodnost tohoto opatření, tedy zmíněného uzavření části provozu firmy či dokonce celé firmy z důvodu rozšíření viru SARS-CoV-2 v neúnosné míře mezi zaměstnanci, musí posoudit místně příslušná krajská hygienická stanice, která musí zvážit také jiná hygienická opatření a doporučit zaměstnavateli, jak by měl v takovém případě postupovat. Určitě jsou zde nasnadě jiná alternativní řešení, jak se dá procesu šíření onemocnění zabránit než uzavírat celý provoz firmy.

Vznikne jednotný manuál, aby všechny krajské hygienické stanice posuzovaly epidemiologickou situaci ve firmách napříč kraji stejně?

Situace ohledně onemocnění Covid-19 byla a stále je velmi dynamická. Snažíme se najít řešení, vést krajské hygienické stanice k tomu, aby postupovaly stejnými kroky i napříč kraji. Nyní, kdy se o onemocnění a jeho původci ví mnohem více informací, může být a dovolím si říct, že je, čím dál častěji zajišťován podobný postup KHS napříč kraji.

Má smysl ve firmách zavádět testování zaměstnanců?

Určitě je možné a přínosné, aby firma, při vyšším výskytu onemocnění Covid-19 mezi svými zaměstnanci, zavedla preventivní testování zaměstnanců např. tak, jako ho zavedla i společnost OKD. Firma tímto krokem může zvýšit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců a jejich rodin. Doporučení a konkrétní indikace k tomuto kroku bych doporučil konzultovat s místně příslušnou KHS.

Vyžadují hygienické stanice součinnost firem při trasování potenciálních kontaktů s nakaženými? A bude se na tom něco měnit?

Většinou proces začíná tak, že proběhne epidemiologický rozhovor pracovníka KHS s pozitivním pacientem. Následně jsou navolávány podezřelé kontakty pozitivního pacienta, a poté jsou kontaktováni lékaři k formálnímu uložení karantény pro podezřelé kontakty. V rámci epidemiologického šetření je v případě epidemiologických kontaktů z pracoviště nezbytná součinnost zaměstnavatele nebo odpovědného pracovníka.

Zdroj: Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum, www.spcr.cz