Každý rok vyrobí firma z Buchlovic stovky tisíc tlakoměrů. Z původních čtyř typů, které začala vyrábět v původních pěti lidech ještě v nedalekém Uherském Hradišti, se nabídka firmy rozrostla na 80 výrobků. Zákazník si navíc může snímače a senzory tlaku objednat až v půl milionu variantách. Bez technologií, které se řadí do konceptu Průmysl 4.0, by taková variabilita nebyla možná.
„Na konfigurátoru se pro zákazníka udělá kombinace podle jeho potřeb. Ta pak automaticky propadne do systému řízení výroby. Podle konfigurace systém připraví kusovník dílů, výrobní postup a kontrolní mechanismus. Na konci se dodávka jen zabalí a pošle,“ vysvětluje Karel Mareček, zakladatel a ředitel BD SENSORData vylepšují firemní procesy.
Někteří zákazníci potřebují, aby signál z tlakoměru byl založený na elektrickém napětí. Jiní chtějí, aby senzor komunikoval digitálně. Konektory jsou rovněž z různých materiálů – někdo chce konektor kovový, někdo plastový nebo různě tvarovaný. Tak velká různorodost výrobků vyžaduje přesné a efektivní výrobní procesy, které jsou možné díky sběru a vyhodnocování dat z výroby. Tyto aktivity se v BD SENSORS rozhodli ještě posílit a zefektivnit. „Prakticky nevyrábíme na sklad. Výroba se spouští až ve chvíli, kdy přijde objednávka. Pak ale musíme tlakoměry vyrobit a dodat zákazníkovi během několika dní. Při tom, jaké množství typů děláme, je pro nás proto flexibilita klíčová. To byl i důvod, proč jsme se začali zajímat o Průmysl 4.0.,“ říká Peter Debnár, zástupce generálního ředitele BD SENSORS.
Jako ideální ukázku implementace Průmyslu 4.0 ve středně velkém podniku vybrala porota Ceny za Průmysl 4.0 Svazu průmyslu a dopravy projekt BD SENSORS mezi pět nejlepších projektů za rok 2020. „Jedná se o promyšlené, strategicky a technicky do posledního detailu dokonale zvládnuté řešení, které může být inspirací pro další české středně velké a malé podniky,“ odůvodnili porotci svůj výběr.
Pro firmu BD SENSORS ale není digitalizace žádnou novinkou. Už v roce 2003 začal Karel Mareček firmu budovat jako „bezpapírovou“. Nejprve se papírových dokumentů zbavili administrativní pracovníci. Od roku 2014 má každý zaměstnanec ve výrobě tablet, kde najde vše potřebné ke své práci. V posledních letech BD SENSORS zavedla také inteligentní sklady, instalovala roboty a v roce 2019 investovala do kolaborativních robotů, které spolupracují s člověkem. Na všech těchto věcech firma stavěla. Bezpapírová výroba byla využitelnou platformou pro výstavbu nového řešení a tvořila čtvrtinu oceněného projektu.
Lepší využití strojů
Největší změnou, kterou se firma rozhodla udělat, byla proměna fungování CNC strojů v klíčové mechanické dílně. Vedení firmy nebylo u drahých strojů spokojeno s informacemi o jejich skutečném využití. Nedostatek dat ztěžoval optimalizaci výroby a manažeři neměli ani dostatečný přehled o abnormalitách. „Data byla nekompletní a jejich pravidelná aktualizace ubírala manažerům kapacity pro řešení důležitějších záležitostí,“ dodal Debnár.
Nové řešení integrovalo systém sběru dat z dvacítky CNC strojů, která se sbírají on-line a dokážou stroje korigovat. Využití strojů se zvedlo o 7 až 12 %. Zaměstnancům se zpřístupnila pracovní dokumentace k zakázkám v tabletech na pracovištích. Jakákoli inženýrská změna se okamžitě dostane do výkresové dokumentace a okamžitě se on-line zobrazí operátorům. Funguje i lepší kontrola – při zastavení stroje například tablet obsluhu vyzve ke zdůvodnění prostoje.
Díky tomu se v BD SENSORS zvýšila produktivita o desetinu. Největším přínosem poslední vlny digitalizace je pro podnik úspora času při seřizování strojů o 50 až 75 %. Díky lepší práci se změnami malosériových zakázek firma očekává, že bude mít větší šanci u zákazníků, kteří preferují krátké dodací lhůty.
Napojení strojů přes řídicí systémy i analogové signály tvořilo asi 50 % celkového projektu, který BD SENSORS realizovala.
On-line měření hlídá kvalitu
Úplně samostatnou kapitolou pak bylo zprovoznění IoT měřidel, která umožňují kontrolu rozměrové kvality a komunikace s aktuálními výkresovými daty v ERP systému, kde se integrují a plánují podnikové zdroje. Firma využívá data z výkresů, které už jsou v EPR systému v elektronické podobě – určí se kóty, které je nutné měřit, a ve výkresu se vytvoří příslušné značky pro obsluhu měření. Systém umí softwarově zabezpečit, aby daná kóta nebyla změřena jiným měřidlem, a vyhodnocuje i měření pomocí kalibrů. „Data sbíráme a vyhodnocujeme v reálném čase. Jsme schopni na časové ose ukázat, že obsluha měřila kusy pravidelně. Z dlouhodobější statistiky jsme následně schopni určit, které rozměry jsou problematické, a předat podklady pro úpravu oddělení konstrukce,“ vysvětluje Debnár. Samozřejmostí je podle něj také přiřazení naměřených dat ke konkrétní zakázce.
Zájem o digitalizaci a využití „velkých dat“ přivedl firmu z Buchlovic také k projektu DataFly, který se zabývá takzvaným internetem věcí. BD SENSORS se do něj pustila ještě s dalšími firmami, které vyrábějí jiné typy senzorů. Společně pak získaná data propojují. Nenabízí tak pouze data z tlakoměrů od BD SENSORS. Zákazník může měřit ještě teplotu, vlhkost nebo okolní prostředí, například koncentrace oxidu uhličitého. „Teď je nás dohromady pět firem. Každý vyrábí svůj senzor, ale v rámci projektu DataFly dáme zákazníkovi jednotné řešení pro vyhodnocování naměřených dat,“ vysvětluje Karel Mareček.
Příběh je součástí publikace Digitální transformace firem a zavádění průmyslu 4.0 – Inspirativní příklady dobré praxe, která vznikla v rámci projektu „Rozvoj národního, odvětvového a regionálního sociálního dialogu v ČR“, reg. č. CZ.03.1.52/0.0/0.0/18_094/0010509 a byla financována z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost a státníhorozpočtu ČR. |