Vytvoření zcela nekuřáckého prostředí

V dnešní době se setkáváme s řadou trendů, které se ne vždy daří sladit. Ve firemním prostředí je to samozřejmě tlak na výsledky. Tomu se ale čelí jen za předpokladu, že zaměstnanci jsou v optimální kondici. Ostravská huť považuje své zaměstnance za největší hodnotu firmy a podle toho se k nim také chová. Podpora sportovních aktivit, včetně motivace k dojíždění do zaměstnání na kole byla jen předstupněm programu, který jeden z největších továrních komplexů v ČR proměnil ve zcela nekuřáckou zónu. Způsob, jakým toho bylo dosaženo, není jen ukázkou zvýšeného zájmu zaměstnavatele o zdraví zaměstnanců a zdravé pracovní prostředí, což jsou dvě absolutní priority firmy, ale v první řadě ukázkou, jak manažersky zvládnout revoluční projekt, který nemusel být všem zaměstnancům úplně po chuti. Pečlivou přípravou jednotlivých fází, spoluprací s odbory i aktivní účastí vedoucích pracovníků na všech úrovních řízení se však podařilo vše dotáhnout v daném termínu a firma se 6500 zaměstnanci je nyní zcela nekuřáckou zónou.

Následující příběh je návodem, jak i velkou firmu připravit na velkou změnu pracovního prostředí díky dobrému rozplánování jednotlivých kroků, pečlivé komunikaci a zapojení klíčových zaměstnanců. 

Vedení firmy vyšlo z průzkumů, které ukazují, že kuřáci stráví v pracovní neschopnosti až o 33 hodin ročně více než nekuřáci. Zdravotní riziko spojené s kouřením je dnes již všem známé. Zákaz kouření se proto stal dalším prvkem ochrany zdraví zaměstnanců. Zástupci společnosti šli do projektu s pochopením náročnosti odvykání kouření. V průměru je úspěšný jen asi každý pátý pokus o skoncování s kouřením. Vychází se ale z poznatku, který říká, že sedm z deseti kuřáků, by raději nekouřilo, a každoročně se jich pokouší přestat asi 40 %. Úspěch však zaznamenají asi jen 3 % z nich. Není to o tom, že by byli slabí nebo líní, zkrátka jen potřebují pomoci. Pokud je odvykací kúra řízená, sestavená na míru potřebám jednotlivce a pod kontrolou lékaře, účinnost odvykání se zvyšuje více než 10x. Projekt byl tedy plánován na základě těchto dat.

Prvním krokem na cestě k cíli bylo samozřejmě přijetí samotného rozhodnutí a jeho oznámení zaměstnancům. Ti věděli o přechodu společnosti na nekuřácký režim rok předem. Ostravská huť nabídla svým zaměstnancům a vybraným agenturním pracovníkům komplexní odvykací kúru pod dohledem lékaře, který je specialista pro léčbu závislosti na tabáku. Hodnota jedné kúry činila 8120 korun, z čeho zaměstnanec zaplatil pouze 2500 korun a zbylou částku uhradil zaměstnavatel spolu s Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou (ČPZP), která na odvykacím programu s hutí spolupracovala. Částku 2500 korun získal pracovník od zaměstnavatele za rok zpět, pokud lékařské vyšetření prokázalo, že je nekuřák. Odvykací kúru absolvovalo 97 zaměstnanců. Celkově huť spolu s ČPZP za odvykací kúru pro zaměstnance zaplatila více než 713 tisíc korun. Pro mnoho zaměstnanců bylo ale vytvoření nekuřácké společnosti impulsem ke skoncování se závislostí i bez nabízené odvykací kúry.

Celý projekt řídilo HR oddělení firmy a pracovníci BOZP. Všichni si uvědomovali zásadní překážky, související s tím, že areál firmy má šest kilometrů čtverečních, na kterých bylo 300 kuřáckých míst a firma má zhruba tolik zaměstnanců, jako je například obyvatel Mikulova. Všichni aktéři tak museli projekt bezpodmínečně vzít za svůj! Počátky byly samozřejmě provázeny povzdechy některých zaměstnanců o omezujících opatřeních, ale naštěstí se firmě podařilo na svou stranu získat přirozené lídry. Skončit s kouřením se rozhodli i mnozí mistři, šéfové směn. Pozitivem bylo i zapojení členů managementu, kteří tak svým lidem ukázali, že rozhodnutí, které vydávají, plně přijímají.

Při komunikaci projektu využila firma celou škálu komunikačních nástrojů, od přímé komunikace, přes web, sociální sítě, informační tabule. Na všech těchto platformách byli zaměstnanci během celého roku informováni o každém následujícím kroku. Společnost má nastavenu pravidelnou komunikaci managementu a odborových představitelů. Sociální dialog tak hrál významnou roli, pro projekt bylo velkým pozitivem, že se někteří odboráři taktéž zapojili do odvykacích kůr.

Celý projekt byl koncipován jako prvek projevů firemní kultury, která dbá o zdravý životní styl svých zaměstnanců a podporuje je i v dalších aktivitách jako je například sport a motivace k ježdění do zaměstnání na kole. Celá firemní struktura během příprav nakonec zafungovala jako tým, který dokázal zvládat každý krok v předem určeném momentu a díky dobré komunikaci na všech úrovních se zásadní změny podařilo poměrně hladce implementovat i ve velké a různorodě složené firmě. Díky postupnému průběhu programu společnost dosáhla zcela nekuřáckého prostředí v celém areálu a ve všech provozech bez výjimky.

Autor: Martin Štainer