Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) si navíc stěžuje, že ministerstvo „učinilo vše pro to, aby se do budoucí podoby tohoto klíčového právního předpisu nemohly promítnout připomínky těch, kdo jsou oprávněni je vznášet“ včetně asociace.

A jaké změny se zástupcům podnikatelů nelíbí? Jde především o dobu opakovaného přidělení zaměstnance stejnému uživateli, pokud je vyčerpáno tříleté maximum práce pro něj. Dále jde o dobu „předčasného ukončení pracovněprávního vztahu zaměstnance u uživatele, který byl sjednán na dobu určitou“.

Tyto změny jsou obsaženy v § 307 zákoníku. „Snažili jsme se text změn poněkud změkčit. Usilovali jsme o zkrácení doby uplynutí od výkonu práce u téhož zaměstnance pod tři roky a také o zkrácení doby, kdy nesmí zmíněný pracovněprávní vztah skončit,“ popisuje manažer pro legislativu AMSP ČR Petr Maule. Podle AMSP ČR by neměla platit o výpovědní doby min. lhůta 14 ale jen 7 dní.

Agentura práce a uživatel, který dává přidělenému zaměstnanci práci, dnes musejí zajistit, aby během pěti let u agentury nepracoval jeden zaměstnanec pro stejnou firmu déle než tři roky. Podle novely by mohl být přidělen pracovník do stejné firmy opakovaně, i pokud by bylo tříleté maximum vyčerpáno.

Problém pro firmy, agentury i zaměstnance?

Podle Petra Mauleho je návrh problémem pro všechny zúčastněné strany, tedy pro firmy, agentury práce i zaměstnance.

Zaměstnanci sjednávaní přes agentury práce mívají často špatnou pracovní morálku. Jejich fyzickou přítomnost na pracovišti přitom zajišťuje agentura, nikoliv podnik, kde pracují.

„Agentury práce často vyplácejí mzdu týdně nebo dokonce denně, což je důležité pro pracovníky, kteří mají finanční problémy. V případě, kdy se původní „agenturní zaměstnanec“ stane kmenovým zaměstnancem, bude mu mzda vyplácena měsíčně, což pro něj může znamenat finanční riziko,“ připomíná Maule.

„V případě přechodu „agenturního“ na „kmenového“ zaměstnance to může znamenat zřízení dalšího administrativního pracovníka nebo celého HR oddělení, které dosud společnost neměla a nemusela platit,“ doplňuje manažer pro legislativu.

Hlídání skutečnosti, zda byl zaměstnanec agentury v posledních letech zaměstnán u agentury jiné, bude podle AMSP ČR znamenat velkou administrativní zátěž, kvůli které může docházet ke zdražování práce v Česku. Asociace se pak obává i případných přesunů firem do jiných zemí, kde je práce levnější.

Potíž pro studenty či ženy na mateřské

Snížení takzvané „přetržky“ ze tří let na období tří měsíců je podle asociace důležité zejména u sezónních zaměstnanců, kteří jsou většinově poskytováni právě agenturami práce.

„Například Německo má přetržku mezi přiděleními tři měsíce, Slovensko pak šest měsíců. Právě pro sezónní práce je to velice důležité. Lidem, kteří pravidelně využívají tento druh přivýdělku vlastně po třech letech znemožníme pracovat u stejného zaměstnavatele, a to po dobu tří let. To samé velmi zasáhne studenty, kteří by chtěli využívat flexibilní pracovní zařazení po celou dobu studia, maminky na mateřské dovolené nebo seniory přivydělávající si k důchod,“ stěžuje si Maule.

Pokud jde o minimální lhůty u výpovědní doby v délce 14 dní, ohrožuje to podle AMSP efektivnost pracovního trhu.

„Prodlužování těchto lhůt vede k menší pružnosti a efektivnosti pracovního trhu, kdy následně opět dochází ke zvýšení ceny práce. V případě krátkých lhůt je trh efektivnější a dochází k maximalizaci lidských zdrojů,“ dodává manažer.

Ministerstvo naše připomínky ignoruje

V rámci vypořádání připomínek novely zákona o zaměstnanosti se prý AMSP setkala s negativním přístupem ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí.

„V případě vypořádání připomínek, kdy mají být předkladatel návrhu zákona a připomínkové místo – tedy AMSP ČR – vzájemně partnery, kteří se domluví na kompromisním řešení, jsme se setkali se zcela opačným přístupem. MPSV si uvědomuje postavení současné vládní koalice, která disponuje většinou v Poslanecké sněmovně, a není ochotné k jakýmkoliv kompromisům, neboť to takzvaně protlačí silou.“

Vrcholem „vypořádání připomínek“ bylo podle něj oznámení o zkrácení termínu řízení o dva dny, tedy ze středy na pondělí do konce pracovní doby ministerstva.

„Toto zkrácení by bylo možné akceptovat, ale ne, pokud je tato skutečnost oznámena v sobotu ve 13:20 a stanovisko není vyžadováno hned v pondělí,“ upozorňuje legislativec. Přístup ministerstva a jeho úřadníků považuje AMSP ČR za nevhodný a chápe jej jako pohrdání sociálními partnery v rámci připomínkového řízení.

Podle Petra Mauleho to dokládá email z vedení ministerstva práce a sociálních věcí, kdy bylo asociaci sděleno: „Z našeho ústního projednání dne 1. 2. 2023 bylo krajně nepravděpodobné, že bychom nějaký z rozporů odstranili.“

Zdroj: www.businessinfo.cz