V českých firmách získali agenturní pracovníci nálepku zahraničních gastarbeiterů z těch nejnižších sociálních skupin a se špatnou znalostí jazyka. Tento způsob zaměstnávání však může být přínosem také u kvalifikovaných oborů, včetně menších firem, napsal portál BusinessInfo.cz.

Zaměstnavatelé v dobách, kdy jedinou jistotou je nejistota, hledají cesty, jak zabezpečit, aby na rychlé změny na trhu mohli rychle reagovat. Jedním ze způsobů, jak tento problém řešit, je zaměstnávání agenturních pracovníků.

Nejedná se o novinku. První agentura práce vznikla v roce 1948 v USA. Tehdy se dva právníci ocitli při přípravě soudního procesu pod tlakem neúprosných uzávěrek.

Nutně potřebovali dodatečnou administrativní sílu pro dokončení případu, jenže neměli čas na to, aby se ještě navíc zabývali vyhledáváním nových pracovníků. „Zjistili, že na trhu vlastně neexistuje společnost, která by takovéto potřeby firem dokázala řešit. Výsledkem bylo založení Manpoweru,“ vysvětluje Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup.

Agenturní pracovníci nejsou jen montážní dělníci

V představách značné části lidí existuje rovnítko mezi pojmy agenturní zaměstnanec a pracovník na výrobním pásu. Důsledkem mediálního obrazu této sféry, ale i práce neseriózních agentur, je často spojování agenturní činnosti s nelegálním zaměstnáváním.

Agenturní pracovníci však mají ve firmách mnohem širší uplatnění. „Když se podívám na jejich skladbu v našem případě, tak je to asi 40 procent v průmyslu, zbytek jsou segmenty služeb a pak specializované oblasti – například IT, technici, specialisté ve finančních oborech, pracovníci v call centrech, skladníci a podobně,“ dodává Jaroslava Rezlerová.

Velmi silné segmenty pro agenturní zaměstnávání ve světě jsou stavebnictví a hotelnictví, v ČR si velké firmy zajišťují flexibilitu lidských zdrojů pomocí sítě malých subdodavatelů.

Typickým zákazníkem pracovní agentury je společnost, která má velké sezónní výkyvy v produkci. Z hlediska velikosti to jsou u nás nejčastěji velké zahraniční firmy. Důvodem ale není to, že by služba byla drahá a mohly si to dovolit pouze ony.

Pro firmy má agenturní zaměstnávání výhodu nejenom ve flexibilitě náboru pracovníků, ale také v úsporách v personální oblasti. Personální agentury zajišťují hromadné nábory v mnoha regionech, svozové autobusy, pomoc při přestěhování i shánění ubytování. Mají na starost mzdovou a personální agendu, zavádějí elektronické docházkové systémy nebo mají ve firmě svoje koordinátory a personalisty.

Strojírenství je jedním ze dvou největších segmentů, které agenturní zaměstnávání využívají. Tím druhým jsou služby, speciálně servisní centra, call centra, záruční servis apod., kde hovoříme o tisících lidí.

Dva tisíce dělníků nebo jeden brigádník

Agenturní pracovníci přitom nejsou jen doménou velkých firem, které potřebují pokrýt najednou stovky míst. „Pracujeme i pro malé firmy. Například pro jednu malou nástrojárnu v Kolíně, kterou provozuje majitel ve své garáži u rodinného domku. Když má více zakázek, tak potřebuje výpomoc. Neví ale, kde by našel čas obvolávat brigádníky a hlavně neví, jak se zpracovávají mzdy, jak má zaměstnance přihlásit na úřad,“ vysvětluje Jaroslava Rezlerová.

Podobně využívají agenturní brigádníky také spolumajitelé malé tiskárny v Ústí nad Labem, kteří se po většinu roku vystačí sami. Když ale získali zakázku na tisk deseti tisíc katalogů, které museli mít zkompletované a vyexpedované během jednoho týdne, zajistili si tímto způsobem během několika hodin pět brigádníků na kompletování archů a skládání hotových brožur na paletu.

Agenturní pracovníci se přitom neuplatňují jen pro manuální práci. V posledních letech roste zájem o externí programátory, které si najme firma pouze na konkrétní projekt. Lidé z IT si na jednu stranu rádi přivydělají vedle současného zaměstnání a jsou vděční za to, že mohou získat novou zkušenost na zajímavém projektu. Na druhou stranu si však často práci aktivně nehledají.

Pro firmy tak může být problém, jak je oslovit. Vybudovat si databázi lidí v různých oborech je totiž velmi náročná práce. Znamená to neustálé procházení databází, sbírání kontaktů na LinkedIn a Facebooku, oslovování známých, jestli nemají známé, kteří by se mohli hodit atd.

Zejména malí podnikatelé na to nemají čas. Proto je agenturní zaměstnávání často přínosnější právě pro malé firmy, než pro ty velké. „Ve velké firmě je tým personalistů, kteří se na tuto oblast specializují, ale podnikatel musí řešit zakázky, prodávat, organizovat a ne trávit večery zadáváním inzerátů na internet,“ podotýká Jaroslava Rezlerová.

Omezení agenturních pracovníků firmy nechtějí

V souvislosti s chystanou novelou zákona o agenturním zaměstnávání, v jejímž rámci chce ministerstvo práce a sociálních věcí stanovit patnáctiprocentní kvótu pro podíl agenturních zaměstnanců v podniku a zakázat řetězení smluv, se brání nejenom personální agentury, ale také firmy z řady oborů.

„Agenturní zaměstnávání je barometrem ekonomického růstu a zároveň nutným nástrojem k tomu, aby se firmy uměly s růsty a propady vyrovnávat. Pokud nemají možnost zaměstnávat určité profese dočasně a flexibilně, většinou jsou s vytvořením nových pracovních míst velmi opatrné,“ upozorňuje Hana Púllová, ředitelka personální společnosti Randstad.

„V nezaměstnanosti, zejména dlouhodobé, lidé velmi rychle ztrácejí pracovní návyky. Je proto důležité, aby měli co nejširší spektrum možností, jak práci v co nejkratším čase najít. Agenturní práce je jednou z těchto možností – pokud ji omezíme, ztížíme tím řadě lidí rychlejší návrat do práce a zároveň zatížíme státní kasu vyplácením dávek v nezaměstnanosti,“ dodává Hana Púllová.

Proti zpřísňování se staví i Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP). „Začínáme podléhat lehké hysterii, v rámci které vidíme v agenturním zaměstnávání největšího nepřítele trhu práce. Přitom se jedná všude v Evropě o flexibilní nástroj pracovního trhu,“ říká Karel Havlíček, předseda AMSP.

„Veškeré finanční zatížení pracovních agentur dalšími poplatky se negativně promítlo v ceně, za kterou agentury na trhu práce své služby nabízí. To v konečném důsledku může přinést pokles mezd agenturních zaměstnanců,“ upozorňuje Tomáš Lukeš, tajemník Asociace českých nábytkářů.

Podle jeho slov některé nábytkářské firmy agenturní zaměstnance využívají. „Jedná se většinou o větší společnosti nebo společnosti středně velké,“ dodává Tomáš Lukeš.

Namísto zpřísňování podmínek pro seriózní agentury žádají firmy z oboru postihy neseriózních nebo pololegálních agentur. „Podle ministerstva práce a sociálních věcí navržené regulace a finanční kauce pro poctivé agentury práce totálně ignorují problém s nelegály a pseudoagenturami. Proti nim necílí žádné z nich. Natožpak proti firmám, které si pseudoagentury objednávají a tím podporují obchodníky s lidmi,“ zdůrazňuje Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur (APA).

Hledání nových pracovníků je nákladné

Výběr nových zaměstnanců navíc bývá pro firmu drahý. Náklady na přijetí nového pracovníka se totiž rovnají zhruba ročnímu platu předchůdce, po kterém se místo uvolnilo.

Do těchto čísel je započítána nejen personální inzerce, ale například také zapracování, školení, čas pracovníků dané firmy vynaložený na celý proces, riziko, že zaměstnanec odejde ve zkušební době a podobně.

Nový zaměstnanec většinou nezačne být efektivní v době kratší než tři měsíce. Do nákladů je nutné započítat také odstupné na základě propuštění z důvodů nadbytečnosti nebo organizačních změn, pokud se firma s pracovníkem v budoucnu musí rozloučit.

Výhodou agenturních pracovníků je jejich flexibilita v této oblasti, zejména u krátkodobých zakázek nebo v oborech, kde jsou časté výkyvy.

Agenturní pracovníci jsou totiž sjednáni na dobu určitou. To je jejich výhoda oproti klasickým zaměstnancům, kteří jsou zákonem lépe chráněni a zaměstnavatel jim musí platit i v době, kdy pro ně nemá práci.

„Agenturní zaměstnanci jsou vlastně rezervou, která firmu uchrání v době propadu výroby nebo jí pomůže, když nastane boom. Jsou výhodní i pro realizaci různých jednorázových projektů, kdy se zaměstnavateli nevyplatí držet ve stálém poměru člověka, kterého využije jednou za rok či ještě déle,“ charakterizuje Jaroslava Rezlerová.

Rozhodně ale nejde o pracovníky na jedno použití. Řada firem považuje agenturní pracovníky za nejlepší zdroj budoucích stálých zaměstnanců. Má čas si je vyzkoušet. V Evropě dnes asi každý třetí agenturní zaměstnanec získá do dvou let stálou práci.

Sdělte nám svůj názor pod tímto článkem nebo naFacebooku.

-lhe-