Jaké budou konkrétní dopady na firmy, popisuje Jitka Hlaváčková, poradkyně generální ředitelky SP ČR, která v letošním roce obdržela titul Právník roku v kategorii pracovní právo.

Od kdy přesně bude úprava platit?

Zaměstnavatelé s 50 až 250 zaměstnanci musí začít plnit povinnosti podle zákona nejpozději od 15. 12. 2023. Podpisem prezidenta bylo ukončeno legislativní projednání transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Evropské unie. Ostatní zaměstnavatelé musí začít plnit nové povinnosti od prvého dne druhého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, tedy již od 1. 8. 2023.

Pro přijímání a správu oznámení musí zaměstnavatel zavést vnitřní oznamovací systém. Co takový vnitřní systém musí splňovat?

Zaměstnavatel musí zveřejnit informaci, jakým způsobem lze oznámení učinit, například poštou, e-mailem, telefonem či osobně. Zaměstnavatel dále určí příslušnou pověřenou osobu, která se bude oznámeními zabývat, tedy přijímat je, evidovat, vyhodnocovat, prošetřovat a navrhovat řešení. Rozsah oprávnění příslušné osoby si stanoví zaměstnavatel sám. Kontaktní údaje příslušné osoby musí být rovněž zveřejněny. Příslušnou osobou může být jen bezúhonná fyzická osoba, a to zaměstnanec nebo 3. osoba. Není žádný požadavek na kvalifikaci. Zaměstnavatel není návrhem příslušné osoby na řešení vázán.

Jaké interní mechanismy musí zaměstnavatel zavést pro ochranu oznamovatele?

Takové, které ochrání oznamovatele před odvetným opatřením. Systém musí zajistit ochranu oznamovatele. Jeho totožnost musí znát jen příslušná osoba. Součástí procesu je i informace oznamovateli o přijetí a výsledcích šetření jeho oznámení ve stanovených lhůtách.

Kdo všechno musí tento vnitřní oznamovací systém zavést?

Zadavatelé veřejných zakázek, vybrané orgány veřejné moci a zaměstnavatelé, kteří k 1. lednu příslušného kalendářního roku zaměstnávají nejméně 50 zaměstnanců.

Kdo přesně je chráněn jako oznamovatel?

Jsou to zejména zaměstnanci včetně bývalých a budoucích, neúspěšní uchazeči o zaměstnání, dobrovolníci, OSVČ, členové statutárních orgánů, dodavatelé, osoby blízké oznamovateli, kolegové oznamovatele.

Co se v režimu zákona oznamuje?

Jakýkoli trestný čin a závažný přestupek, tj. přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, o kterém se oznamovatel dozvěděl v souvislosti s výkonem práce.

Jak naložit s anonymními oznámeními?

Podle návrhu zákona není zaměstnavatel povinen anonymní oznámení šetřit, ale musí jej uchovat. Oznamovatel je chráněn před odvetnými opatřeními teprve v případě, že dodatečně vyjde najevo jeho totožnost.

Jaké jsou lhůty v souvislosti s řešením oznámení?

Zaměstnavatel musí oznamovateli písemně potvrdit přijetí oznámení do sedmi dnů od jeho přijetí. Na posouzení důvodnosti oznámení a vyrozumění oznamovateli o výsledku posouzení má zaměstnavatel 30 dnů ode dne přijetí oznámení. U složitějších případů může být lhůta prodloužena o 2x 30 dnů. Oznámení je pak také nutné 5 let archivovat.

V souvislosti s novým zákonem se zmiňuje termín „odvetné opatření“, o co se jedná?

Odvetným opatřením podle zákona se rozumí například rozvázání pracovního poměru, snížení mzdy, nepřiznání osobního příplatku, udělení výtky, přeložení, změna pracovní doby, neumožnění odborného rozvoje a další.

Jaké hrozí zaměstnavateli sankce?

Přestupků, kterých se může zaměstnavatel dopustit, je celá řada. Za neurčení příslušné osoby hrozí například pokuta až do výše milion korun. Stejná pokuta hrozí i za nezavedení vnitřního oznamovacího systému či za uplatnění odvetného opatření vůči oznamovateli. Za nezveřejnění předepsaných informací následuje pokuta až do výše 400 000 korun.

Co hrozí oznamovateli za vědomě nepravdivé oznámení?

Jde o přestupek s pokutou maximálně 50 000 korun.

Zdroj: www.spcr.cz