Ochota změnit firmu vzrostla u pracovníků za pouhé čtvrtletí o celých pět procent. Právě na udržení současných zaměstnanců firmy často zapomínají. Kvůli nedostatku lidí většina podniků zvyšovala mzdy, zároveň však tlačí na rychlejší přijímaní pracovníků z Ukrajiny, jak to umožňuje například Polsko.

Nedostatek pracovních sil na českém trhu přetrvává. V současnosti chybí firmám na dvě stě tisíc lidí. Zatímco zaměstnanci jsou spokojeni, protože jim to přináší nebývalý růst platů, podnikatelům přibývají vrásky. Situace na českém trhu práce činí ze schopných expertů velmi žádané zboží. Celá třetina firem dnes čelí nedostatku kvalifikovaných sil.

Podle Českého statistického úřadu je přibližně 32 procent podnikatelů znepokojeno zejména nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Mnozí kvalifikovaní pracovníci odcházejí za lepším výdělkem na západ. Podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí pracuje v zemích EU kolem 115 tisíc Čechů.

V České republice stabilně chybí především personál nemocnic, a také dělnické profese, kuchaři a operátoři výroby. Seznam nedostatkových profesí se však rozšiřuje a jedním z nejcitelněji žádaných oborů jsou „ajťáci“, tedy experti z oboru informačních technologií.

Poptávka firem po programátorech, vývojářích a IT profesích roste. Společnosti jsou si dobře vědomé, že jejich úspěch roste a padá s kvalitou těchto zaměstnanců,“ vysvětluje Milan Čálek ze společnosti CoolPeople, která se vyhledáváním IT specialistů zabývá.

Proto i mezi personálními agenturami roste diverzifikace a přibývá těch, které se specializují na dodávání expertů pouze určitého oboru. „Dnes řešíme i situace, kdy se na nás obrátí firma s tím, že jí akutně chybí deset programátorů, a pokud jejich stav rychle nedoplní kvalitními lidmi, propady v ziscích jdou do milionů. Splnit takové požadavky by bylo bez rozsáhlé databáze expertů nemožné,“ doplňuje Milan Čálek.

Firmy neumějí udržet současné pracovníky

Obecně podceňovaným jevem je v českých firmách udržení současných zaměstnanců. Běžnou praxí zaměstnavatelů je, že platí pracovníkovi nejmenší možnou částku, na niž má nárok podle smlouvy, ačkoli během náboru slibovali nejrůznější benefitní příplatky, prémie či osobní ohodnocení. Mnozí zaměstnanci často tráví v práci mnohem více hodin, než kolik dostanou zaplaceno, a všeobecně přijímaným zdůvodněním pak je tvrzení, že jde o nutnou investici do jejich vlastní kariéry.

I přes akutní nedostatek zaměstnanců na volném trhu se v této oblasti situace zlepšuje jen pozvolna. „Máme systém možnosti výběru přesčasů. Jakýkoli odpracovaný přesčas si mohou zaměstnanci vybrat v podobě volna,“ uvedla Gabriela Hoppe z poradenské společnosti IB Grant Thornton Consulting a dodala: „Kromě jiného nabízíme i zkrácené úvazky rodičům na mateřské dovolené nebo možnosti práce z domova.“ Vzhledem k vývoji na trhu práce se firmy bojující s nedostatkem zaměstnanců budou muset aktuálnímu trendu přizpůsobit a nabízet zaměstnancům adekvátní podmínky.

To, že současní zaměstnanci nejsou s podmínkami ve firmách z velké části spokojeni ukazuje i jejich chuť změnit zaměstnání. Ta za poslední čtvrtletí vzrostla o 5 procent z 20 na 25 procent. „Souvisí to jednak s rostoucím sebevědomím zaměstnanců, které je posilováno současnou širokou nabídkou pracovních míst, jednak s růstem nespokojenosti lidí v současném zaměstnání. Což je tak trochu paradox, vezmeme-li v potaz stále se zvyšující snahy zaměstnavatelů o novinky v péči o zaměstnance, rozšiřování benefitů, důraz na dobré pracovní prostředí atd. “ komentuje Hana Púllová, ředitelka personální společnosti Randstad.

Oproti předchozímu čtvrtletí se totiž více než zdvojnásobil - z 5 na 11 procent - počet zaměstnanců, kteří jsou nespokojeni s prací pro stávajícího zaměstnavatele. Je to vůbec nejvyšší míra nespokojenosti za poslední tři roky měření. Nejvíce nespokojených, konkrétně 15 procent, přitom připadá na nejmladší věkovou kategorii 18 až 24 let. Míra spokojenosti je o něco vyšší u žen než u mužů.

Práci mění dělníci i „ajťáci“

Během posledních šesti měsíců přitom vyměnilo zaměstnavatele 17 procent lidí. Nejčastěji, zhruba z 30 procent, šlo o zaměstnance ve věku 18 až 34 let. „Jde o věkovou skupinu, která je nejpružnější a ke změnám nejotevřenější. S rostoucím věkem a výší dosaženého vzdělání pak míra fluktuace klesá,“ říká Hana Púllová. Nejčastějším důvodem k odchodu bylo získání lepších podmínek, nespokojenost se stávajícím zaměstnavatelem a osobní potřeba změnit práci.


Pokud jde o obory, tak k největší fluktuaci zaměstnanců a změnám zaměstnavatele došlo v oblasti výrobního průmyslu, především v dělnických profesích, výrobě potravin, zemědělství a lesnictví a tradičně silně fluktuujícím odvětvím byla v sektoru služeb oblast hotelnictví a stravování. Velký počet lidí změnil práci a zaměstnavatele také v oblastech IT služeb a telekomunikací, které jsou, co se týče nabídky práce, extrémně konkurenční a zaměstnavatelé se o zaměstnance doslova přetahují.

Rekordně nízká nezaměstnanost přináší komplikace i společnosti Vekra, která je největším tuzemským výrobcem oken. „Pro velkou výrobní firmu našeho typu je situace složitá a nelepší se. Kvalifikovaní lidé na trhu nejsou, proto jsme připraveni investovat do zaškolení nových. Problém je, že lidé poslaní z úřadů práce velmi často ani pracovat nechtějí. Přitom odměna je v rámci regionu nadstandardní. Mnohdy je zaškolíme, oni vydrží jen několik týdnů a odejdou,“ popisuje Jan Tušl, generální ředitel Vekra.

Problém by do velké míry řešilo větší otevření se pracovníkům například z Ukrajiny či Rumunska. Pro ně je kvalifikovaná práce ve výrobě motivující a my s nimi máme velmi dobré zkušenosti. K tomu ale potřebujete u každého místa prokázat, že na ně nelze vzít Čecha, a právě tohle prokazování je obtížné a administrativně náročné,“ dodává Jan Tušl.

Polská oklika je riziková

Podnikatelé dávají za vzor například sousední Polsko. „Polsko má výrazně méně přísnou legislativu k udělování pracovních víz. Procedura trvá řádové týdny,“ říká Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory.

Toho se snaží některé české firmy využívat a získávat ukrajinské pracovníky z Polska. „Ukrajinec, který má povolení k práci v Polsku, může být legálně svým polským zaměstnavatelem vyslán v rámci agenturního zaměstnávání k výkonu práce k českému zaměstnavateli,“ pokračuje Miroslav Diro.

„Tato situace se ještě štěpí do dvou možností – buď je vyslán opravdu v rámci agenturního zaměstnání, nebo jde o takzvané pseudoagentury, kdy česká a polská firma uzavře smlouvu o dílo, jejímž předmětem je dodávka pracovní síly, tedy Ukrajinců. Ve druhém případě fakticky jede Ukrajinec z Ukrajiny přímo do Čech,“ popisuje Miroslav Diro.

Podobný postup ovšem podnikům nedoporučuje. „Obecně jsou všechny způsoby zaměstnávání Ukrajinců přes Polsko problematické, buď jsou zcela nelegální, nebo jsou legální pouze částečně kvůli kolizi mezi českým zákonem o zaměstnanosti a zákonem o pobytu cizinců,“ zmiňuje Miroslav Diro.

Třináctých platů přibude

Na nedostatek pracovníků musí firmy reagovat i růstem mezd. Podle Hospodářské komory plánovala ještě na začátku letošního roku přidávat zaměstnancům jen polovina firem, nakonec platy zvyšovaly tři čtvrtiny podniků.

Zaměstnanci si polepšili nejčastěji o 5 a více procent. Více než sedmiprocentní nárůst mezd hlásí dokonce každá šestá firma v zemi. Také třináctou mzdu vyplatí výrazně více firem, než loni. Na konci roku 2016 takto odměňovalo své zaměstnance 39 procent firem.

Autor: Dalibor Dostál

Zdroj: převzato z www.businessinfo.cz 




Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit