Na pondělním jednání tripartity o minimální mzdě panovaly neshody. Zatímco odboráři navrhují opakovaný růst o 1000 korun, zaměstnavatelské svazy připouštějí maximálně 500 korun. Preferovaný návrh ministerstva práce a sociálních věcí předpokládá růst alespoň o 700 korun. O konkrétní částce rozhodne do poloviny roku koaliční rada a následně vláda. Zprávu uvedl portál Ihned.cz.

Minimální mzda v České republice může v dalších letech růst alespoň o 700 korun. Předpokládá to návrh preferovaný ministerstvem práce a sociálních věcí. O konkrétní částce by zhruba do poloviny roku měla rozhodnout koaliční rada a následně vláda.

Na pondělním jednání tripartity se odboráři se zaměstnavatelskými svazy podle očekávání nedohodli. Zatímco odbory chtějí opakovaný růst o 1000 korun, zástupci firem připouštějí 500 korun, a to zatím jen pro příští rok.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo čtyři varianty zvyšování minimální mzdy v letech 2016 až 2020, podle nichž by rostla o 500, 700, 1000 nebo 1500 korun. Spočítalo, že nárůst o 500 korun je nedostatečný vzhledem ke slibu z programového prohlášení vlády, že minimální mzda se postupně přiblíží 40 procentům průměrné mzdy. "Je proto vhodné preferovat zvýšení alespoň o 700 korun," uvádí úřad v dokumentu, který mají Hospodářské noviny k dispozici.

Nynější minimální mzda 9200 korun měsíčně představuje 34,6 procenta průměrné mzdy. Pokud by každý rok rostla o 700 korun, dosáhne v roce 2020 podle odhadů ministerstva na 38,1 procenta průměrné mzdy. Při pravidelném růstu o 1000 korun by v roce 2020 dosáhla 42,6 procenta průměrné mzdy.

Uškodíte lidem, varují zaměstnavatelé

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je požadavek na další zvýšení minimální mzdy o 1000 korun absurdní. "Vedlo by to k tomu, že zaměstnavatelé nebudou chtít přijímat nové zaměstnance a také budou mít snahu větší část mezd vyplácet načerno. Navíc požadovat takové zvýšení mzdy na dobu dalších tří let považuji za nelogické, vzhledem k tomu, že růst ekonomiky na takto dlouhé období nelze přesně predikovat," říká Dlouhý.

Ministerstvo spočítalo, že nárůst měsíční minimální mzdy o 700 korun by zvýšil mzdové náklady na jednoho zaměstnance odměňovaného tímto minimem – včetně odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění – o 11 256 korun za rok. Při nárůstu o 1000 korun by zaměstnavatelům stouply náklady o 16 080 korun za rok.

"Nejsme proti navýšení minimální mzdy. Navrhujeme na příští rok 500 korun. Nemůžeme si však dovolit skokové navýšení o téměř 11 procent vzhledem k tomu, že firmy budou muset řešit další tarify a navýšení mezd dalším pracovníkům," říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Podle zaměstnavatelů existují výrazné rozdíly mezi jednotlivými sektory. Skokové navýšení minimální mzdy by se negativně dotklo takových odvětví, jako je textilní, kožedělný či dřevařský průmysl, částečně stavebnictví a zemědělství, zejména však bezpečnostních služeb.

"Vycházíme z toho, že zvyšování mezd musí odrážet možnosti jednotlivých firem a nelze srovnávat samotný vývoj úrovně mezd bez vazby na další ukazatele, jako jsou ceny ostatních vstupů a výstupů, rozdílné cenové hladiny či úrovně produktivity práce," zdůrazňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Zvyšování zastavil Nečas

Zatímco vlády vedené ČSSD zvyšovaly do roku 2006 minimální mzdu každý rok, někdy dokonce dvakrát, po nástupu kabinetu Mirka Topolánka (ODS) se růst zastavil. Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) krátce po svém nástupu jen zaokrouhlil minimální mzdu na nynějších 8000 korun, což od ledna 2007 znamenalo zvýšení o 45 korun měsíčně. Podle Nečase však lidem zůstalo více peněz než dříve, a to díky zvýšení daňových slev a zavedení bonusu na dítě.

Úřednická vláda Jiřího Rusnoka zvýšila od července 2013 minimální mzdu na 8500 korun měsíčně, nynější vláda Bohuslava Sobotka od letošního ledna na 9200 korun měsíčně. Sobotka přitom sliboval, že rozhodující bude dohoda odborářů se zaměstnavateli na tripartitě – navzdory kompromisnímu zvýšení o 500 korun ale vláda nakonec prosadila nárůst o 700 korun.

Nejen pro lidi s nejnižší mzdou

Minimální mzdu pobírají podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí 2,3 procenta pracujících. Její základní částka je ale důležitá i pro další zaměstnance, pro něž platí takzvaná zaručená mzda. Ta je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů, nazývaných také minimální mzdové tarify. I tyto částky by měly automaticky stoupnout.

Podle čerstvě zveřejněné studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nemusí práce na plný úvazek, pokud jeden z rodičů pobírá minimální mzdu, nutně stačit k tomu, aby rodina se dvěma dětmi žila nad hranicí chudoby. Ze srovnání států vyšla špatně hlavně situace samoživitelů v České republice.

 

Souhlasíte s navýšením minimální mzdy o 1000 Kč?

Sdělte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.

-lhe-

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit