Zavedení takzvaného kurzarbeitu v Česku se zatím odkládá. Toto opatření, které má pomoci firmám v krizi, mělo začít platit na jaře, třeba ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) však nyní mluví spíše o podzimu. Navíc se současná podoba kurzarbeitu nelíbí zaměstnavatelům a výhrady má i ministerstvo financí. Kurzarbeit je krizové řešení pro firmy, které by v případě potíží musely propouštět zaměstnance. Principem je dohoda mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a státem. Zaměstnavatel zkrátí zaměstnanci pracovní dobu a ušlý příjem doplatí stát. Zaměstnavatel tak není nucen rušit pracovní místa a v době krize přicházet o kvalifikované pracovníky. Informaci uvedl portál e-sondy.cz.

Vláda toto opatření schválila loni a začít fungovat mělo letos na jaře. Jenže novelu o zaměstnanosti, kam ministerstvo práce kurzarbeit zahrnulo, poslanci zatím projednali jen v prvním čtení.

Další jednání o kurzarbeitu proběhne v rámci výboru pro sociální politiku ve sněmovně přesně v polovině dubna. Pokud by všechno šlo hodně hladce, tak by vlastně mohl začít platit od poloviny letošního kalendářního roku," potvrzuje mluvčí ministerstva práce Petr Habáň.

Někteří politici však posouvají termín přijetí kurzarbeitu ještě dál. Třeba ministr průmyslu Jan Mládek dokonce mluví o podzimu. „Kolem toho jistě bude obtížná debata," poznamenává Mládek. „Že by se to stihlo od 1. října, už si skoro neumím představit," dodává ministr.

Proti kurzarbeitu je od samého začátku ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Ten říká, že ho toto opatření v současnosti vůbec nezajímá a zdržení ve sněmovně mu nevadí.

„Žádný kurzarbeit nepotřebujeme, je to výmysl odborů," říká Babiš. „Když vznikly sankce vůči Rusku, tak někdo tady začal šířit poplašnou zprávu, že naše firmy budou bankrotovat. Mně se to od počátku nelíbí, protože je potřeba definovat, kdy vlastně vzniká ten kurzarbeit," podotýká Babiš.

Současná podoba kurzarbeitu je, že by se zaměstnanci vyplácelo 70 procent jeho průměrné mzdy. Polovinu této částky by platil zaměstnavatel, zbytek stát. Odboráři původně chtěli, aby pracovníci z podniků v krizi dostávali až 90 procent mzdy. Konečnou verzi považují za kompromis. Jenže třeba největšímu zaměstnavatelskému svazu se ani taková podoba nelíbí.

My jsme myšlenku kurzarbeitu dlouhodobě podporovali, ovšem ta forma, v jaké byl kurzarbeit schválen a přijat, neodpovídá zdaleka našim požadavkům," podotýká mluvčí Svazu průmyslu Milan Mostýn.

ČMKOS: Žádný výmysl to není

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly není sice kompromis dobrý ani pro zaměstnavatele, ani pro zaměstnance, důležité ale je, aby vůbec spatřil světlo světa. „Slyšel jsem i reakce, že je to zbytečné a nějaký výmysl. Mohu říct, že takový výmysl ušetřil například v Německu více než 1,4 milionu pracovních míst v době krize. Když tu politici mluví o nesmyslu, tak by si měli nastudovat, co kurzarbeit vlastně je, jak se chová a jak je důležitý. Teď máme čas a žádnou krizi. Nemáme nic, co by to ohrožovalo. A hlavně dobu, kdy jej ještě nemusíme potřebovat," podotýká Středula.

Podniky budou moci kurzarbeit čerpat půl roku, při opakované žádosti maximálně rok. Podle ekonomů nebude mít zdržení ve sněmovně na firmy negativní dopad.

 

Jaký názor zaujímate ke kurzarbeitu vy? Podporujete jej nebo vám přijde zbytečný?

Pošlete nám jej v komentáři pod článkem nebo sdělte svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.

-lhe-

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit