Česká ekonomika zažívá úspěšné roky. Budoucí růst ale bude záviset na tom, jak se povede nastartovat digitalizaci státu a průmyslu a zajistit dostatek kvalifikovaných pracovníků pro tuto novou éru.

Česká ekonomika roste už pátým rokem v řadě. Svaz průmyslu a dopravy ČR očekává, že za letošní rok vzroste hrubý domácí produkt o 3 procenta. Už před rokem ve svých predikcích upozorňoval, že rekordní loňská tempa růstu letos Česko neudrží a růst průmyslové produkce a přidané hodnoty mírně zpomalí.

Přestože se českým firmám daří, už několik měsíců narážejí na hranice svých výrobních kapacit. Největší brzdou dalšího růstu je katastrofální nedostatek pracovních sil. Firmy v srpnu nabízely 313 tisíc volných pracovních pozic. Na úřadech práce bylo registrováno 230 tisíc nezaměstnaných. Navíc už čtyři měsíce počet registrovaných uchazečů o práci neklesá. Nejvíce chybí řemeslníci, opraváři, obsluha strojů a zařízení a řidiči.

VLÁDA A ODBORY NESMÍ ZHORŠOVAT STAV TRHU PRÁCE

„Nyní potřebujeme doplnit stav pracovníků ze zahraničí. Poslali jsme premiérovi Andreji Babišovi dopis, že potřebujeme 50 tisíc Ukrajinců a Srbů, abychom nemuseli odmítat zakázky. Nejde o nekvalifikované pracovníky, kteří by pracovali za nízké mzdy. Potřebujeme také zrychlit proces jejich přijímání,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků se může ještě zhoršit. Vláda plánuje zrušení třídenní karenční doby pro vyplácení náhrady mzdy v nemoci. Svaz průmyslu odhaduje, že dočasná pracovní neschopnost by mohla tímto opatřením vzrůst o 2 až 3 procenta. „Firmám by pak mohlo chybět dalších zhruba 20 až 40 tisíc zaměstnanců. Svaz průmyslu proto požaduje, aby případné zrušení karenční doby bylo provázáno na plošné spuštění e-neschopenky, která by měla pomoct zabránit zneužívání nemocenské,“ uvádí Jan Rafaj, 1. viceprezident Svazu průmyslu. Svaz požaduje také, aby vláda dodržela slib a kompenzovala firmám náklady způsobené zrušením karenční doby, a to v reálné výši.

Až 60 tisíc pracovníků navíc by firmy potřebovaly, kdyby se podařilo odborům prosadit zkrácení zákonné pracovní doby ze 40 na 37,5 hodin týdně. Navíc by vzrostl objem přesčasové práce, stávající zaměstnanci by byli přetížení. „Představa ČMKOS o krácení pracovní doby je nezodpovědná. Na trhu práce chybí 310 tisíc lidí. Zkracovat pracovní dobu, aniž by se to projevilo na mzdách, na to produktivita firem nestačí," říká Hanák. Odbory návrh obhajují tím, že Češi pracují v průměru déle než Němci. Jenže v Německu pracuje 28 procent zaměstnanců na částečný úvazek, v Česku je to jen 7 procent. Pokud se srovná skutečně odpracovaná doba na plný úvazek, je obrázek opačný. Za týden loni průměrný Němec odpracoval 40,9 hodiny, zatímco průměrný Čech 40,3 hodiny.

V srpnu se začala projednávat novela zákoníku práce. I když některé návrhy Svaz hodnotí pozitivně, celkově novela nepřispěje k vyšší flexibilitě pracovněprávních vztahů. Některé požadavky zaměstnavatelů se do návrhu vůbec nedostaly. Firmy chtějí například zkrácení výpovědní doby, zjednodušení postupu při výpovědi pro porušování povinností zaměstnance, umožnění výpovědi bez udání důvodu se zvýšeným odstupným, zásadní snížení odstupného při skončení pracovního poměru z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance nebo zpružnění úpravy konta pracovní doby.

„Výpovědní doba dnes neodráží důvody, pro které firma zaměstnance propouští. Pokud se zaměstnanec dopustí závažného porušení povinností, zaměstnavatel ho musí přesto ještě následující dva, nebo dva a půl měsíce zaměstnávat,“ upozorňuje Rafaj.

STÁT MUSÍ VYTVOŘIT PODMÍNKY PRO DIGITALIZACI PRŮMYSLU

Budoucnost průmyslu je v digitalizaci. Důležitá je implementace nových technologií jako blockchain nebo umělá inteligence. Firmy se musí naučit využívat data, která mají k dispozici. K digitalizaci a automatizaci tlačí podniky také vysátý trh práce. Nové strojní vybavení a technologie vedou zpravidla k eliminaci rutinních úkonů, vytváří naopak více prostoru pro kreativní práci s větší přidanou hodnotou. Vznikají nové pracovní pozice, které vyžadují vyšší kvalifikaci, kreativitu nebo komunikační dovednosti a jsou lépe placené. „Firmy neustále investují do robotizace a digitalizace. Jejich efekt na úsporu pracovních sil se ale teprve projeví. Tak daleko ještě nejsme," doplňuje Hanák.

Pravidla pro digitální trh se vytvářejí na evropské úrovni. „Svaz dlouhodobě prosazuje Evropu bez bariér. Zasazujeme se o jejich odstranění ve volném pohybu zboží, služeb, lidí a kapitálu a teď k nim přidáme zajištění volného pohybu dat v EU,“ říká viceprezidentka Svazu Milena Jabůrková. Pro vládu to ale znamená, že musí být na evropské úrovni aktivní, zejména po odchodu Velké Británie z Evropské unie. Právě Británie byla v EU lídrem v oblasti digitalizace.

Doma musí vláda v digitální oblasti přidat. Svaz přivítal koncepci Digitální Česko a aktivity zmocněnce pro digitalizaci a IT. Nyní je zásadní, aby se teze z koncepce přetavily také do praxe. V této oblasti vidí Svaz řadu rizik. „Ministerstvo průmyslu a obchodu digitalizaci nezvládlo. Nedokončilo pořádně výběrová řízení na stavbu infrastruktury pro vysokorychlostní internet. Bez něj ve firmách nezavedeme digitalizaci, ani se neposuneme k umělé inteligenci,“ kritizuje vládu Hanák. Není také možné, aby na ministerstvu průmyslu seděli čtyři náměstci, kteří se zabývají digitalizací či průmyslem 4.0, aniž by přesně věděli, za co jsou zodpovědní.

Samostatnou kapitolou je v Česku zavádění e-Governmentu. Svaz přivítal, že se vláda pustila do nových aktivit jako Portál občana nebo elektronické občanské průkazy. Teď je třeba na ně navázat ještě konkrétní služby pro občany. Ve zdravotnictví by digitalizace pomohla ukázat celkové náklady na léčbu a umožnila jejich optimalizaci. Úspory se pak dají použít pro potřeby pacientů. Digitalizace by mohla také výrazně urychlit dnešní příliš dlouhý proces pro registraci léčivých přípravků a schvalování jejich úhrad.

ČESKO POTŘEBUJE REFORMU ŠKOLSTVÍ I PODPORY INVESTIC

Se situací na trhu práce úzce souvisí reforma školství. Prioritou by měla být podpora technických oborů, protože tito pracovníci nejvíce na trhu práce chybí. Svaz průmyslu prosadil maturitu z matematiky a trvá na jejím zachování. Je třeba také zkvalitnit polytechnické vzdělání na základních školách a jazykové znalosti absolventů.

„Od začátku podporujeme prvky duálního vzdělávání, spolupráci odborných škol s firmami. Řada firem má dokonce vlastní průmyslovky. Celý systém však samotné firmy nezvládnou zajistit a potřebují pomoc vlády, zejména ministerstva školství, doporučujeme navýšit pravomoci ředitelů škol, aby si mohli rozhodnout o spolupráci s podniky,“ říká Hanák. Svaz průmyslu už před rokem zahájil pilotní projekt duálního vzdělávání v Moravskoslezském kraji. V příštím roce ho chce rozšířit do Zlínského, Středočeského a Ústeckého kraje.

Česká ekonomika sice posledních pět let funguje dobře, nicméně potřebuje dál inovovat a podporovat investice do výzkumu a vývoje. Vláda by měla dotáhnout změnu systému odpočtů na výzkum a vývoj a změnit přístup Finanční správy, aby se firmy odpočtů nebály a přicházely s novými projekty, jak je obvyklé v zahraničí. Investiční pobídky musí projít zásadní revizí, aby zohledňovaly přidanou hodnotu investičních záměrů pro ekonomiku. „Hlavním pilířem investiční podpory už nemůže být počet vytvořených míst. Stát si ale musí zachovat možnost podpořit unikátní technologie, investice s významnou přidanou hodnotou pro ekonomiku, stávající investory nebo investice kvůli řešení významných lokálních problémů,“ dodává viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar.

Pozitivním impulsem pro průmysl by bylo přijetí eura. Česko slíbilo přijmout euro již v roce 2004 při vstupu do EU. „Logickým argumentem pro společnou měnu je silná vlastnická a obchodní provázanost Česka a eurozóny. Když přijmeme euro, bude to i signálem pro investory, že jsme nedílnou součástí vyspělé EU. Z našich společných šetření s Českou národní bankou vyplývá, že téměř pětina podniků už dnes používá euro i v tuzemských transakcích,“ říká Hanák. Zkušenosti může Česko sdílet se Slovenskem, kde se už eurem platí a které má podobnou strukturu ekonomiky. Při debatě o euru nemá smysl argumentovat zeměmi jako Řecko, ale reálnými čísly. Slovenská zkušenost je v tomto ohledu velmi cenná.

Zdroj: www.spcr.cz 

-lhe-

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit