Zrušení karenční doby patří mezi priority současné vlády v sociální oblasti. Firmy s tímto krokem nesouhlasí. V současné situaci na trhu práce, kdy chybí zaměstnanci ve všech profesích, vyvolává tento krok u firem obavy.

Neproplácení prvních tří dnů nemocenské splnilo svůj účel a přispělo k větší odpovědnosti zaměstnanců především ke krátkodobým pracovním neschopnostem. Podle zkušeností firem karenční doba zmenšila prostor pro fiktivní nemocnost a zabraňuje zneužívání krátkodobých pracovních neschopností. Před zavedením karenční doby byla v České republice nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší.

Karenční doba není v Evropě žádný ojedinělý jev. Má ji zavedenou i většina zemí Evropské unie. Obvykle se pohybuje kolem 3 dnů, ale například v Irsku trvá karenční doba 6 dnů, na Islandu dokonce 14 dní. Některé státy, jako je například Chorvatsko, Finsko nebo Dánsko, nemají karenční dobu zavedenou plošně, ale platí jen pro určité skupiny například pro OSVČ.

Zrušení karenční doby ztíží situaci firmám

Tento krok přinese zaměstnavatelům řadu komplikací. Z finančního hlediska je zřejmé, že dojde ke zvýšení celkových nákladů firem. Zaměstnavatelé na základě svých zkušeností předpokládají, že v případě zrušení karenční doby dojde ke zvýšení nemocnosti v některých odvětvích o 2–3 %. Aby si společnost udržela výrobní kapacity, budou muset navíc zbylí zaměstnanci často pracovat přesčas. Firmám by i nadále měla zůstat možnosti řešit krátkodobé pracovní neschopnosti individuálně pomocí benefitů.

neschopenkaPředevším pro výrobní firmy představuje zvýšení nemocnosti problém. „Výrobní podniky musí nahradit nemocného jiným zaměstnancem, což je při současném nedostatku lidí na trhu práce obtížné. Kolegové, kteří nemarodí tak musí často pracovat přesčas,“ vysvětluje Jitka Hejduková, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR a dodává: „Některé firmy musí kvůli vysoké nemocnosti snižovat výrobu a odmítat zakázky.“

Souhlasí s ní i další podnikatelé. „Pro Českou republiku toto bude mít dopad zejména ve zhoršeném ekonomickém výkonu a v ohrožení její konkurenceschopnosti, pokud bychom předpokládali navýšení nemocnosti o 4 procentní body, tržby průmyslu a dopravy klesnou o 160 miliard korun, proti tomu se firmám zvýší náklady o 6 miliard korun, náklady na zdravotní pojištění vzrostou o 3 miliardy. Pro naši firmu to znamená další navyšování nákladů – konkrétně to souvisí s vyšší nemocností, čímž neustále narůstají další mzdové náklady,“ upozorňuje Pavel Juříček, majitel společnosti Brano Group.

Co může nastat při opětovném proplácení prvních 3 dnů nemocenské

  • Zaměstnavatelé dle svých zkušeností očekávají, že by zrušením karenční doby vzrostla pracovní neschopnost. Čím více zaměstnanců bude nemocných, tím více zaměstnanců bude muset výpadky kolegů v podniku nahradit a tím víc stoupnou přesčasy, zatížení zdravých zaměstnanců.
  • MPSV odhaduje, že by se po zrušení karenční doby zvýšily firmám pro rok 2019 náklady na vyplacení náhrad ze mzdy za nyní neplacené 3 dny o 2,9 miliardy Kč. To za předpokladu, že počet nemocných ročně nestoupne. Praxe ale ukazuje, že nemocnost by se zvýšila, tedy i náklady pro zaměstnavatele by podle odhadu MPSV byly vyšší. V součtu by činily o 5,1 miliardy korun více.
  • Zrušení karenční doby by narušilo systém benefitů (např. sick days, náhrada za první 3 dny navázaná na počet dočasné pracovní neschopnosti v roce, zvýšení náhrady mzdy). Tyto benefity jsou součástí motivačního balíčku k získávání a udržení zaměstnanců.

Co SP ČR a firmy dělají pro nemocné zaměstnance

  • Svaz průmyslu a dopravy ČR podpořil zvýšení nemocenské při dlouhodobější pracovní neschopnosti. Díky tomu od letošního roku dostávají nemocní zaměstnanci od 31. dne nemoci místo 60 % nově 66 % vyměřovacího základu a od 61. dne nemoci pobírá zaměstnanec navýšených 72 %.
  • Firmy poskytují zaměstnancům sick days, dovolenou navíc nebo práci z domova. Některé poskytují i náhradu mzdy za první tři pracovní dny nemoci. Více si můžete přečíst zde

Firmy řeší krátkodobou pracovní neschopnost benefity

Firmy by měly mít i nadále možnost řešit krátkodobé pracovní neschopnosti individuálně. Mnoho podniků to řeší pomocí firemních benefitů. Mezi firmami jsou dnes i takové, které vedle tradičních benefitů (sick days, dovolená navíc, práce z domova) poskytují náhradu mzdy za první tři pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti. To je možné díky tomu, že mají dobře nastavené systémy spolupráce s ošetřujícími lékaři, takže nedochází ke zneužívání, a dočasná pracovní neschopnost je nízká. Takový přístup firem není samozřejmý, záleží na každém podniku, jeho ekonomické situaci, velikosti a oblasti podnikání.

Ať začnou zaměstnanci znovu platit, žádají firmy

Je důležité připomenout, že karenční doba byla zavedena zároveň se zrušením pojistného na nemocenské pojištění placeného samotnými zaměstnanci. Pokud by se měl zaměstnancům tento benefit vrátit, měli by se zaměstnanci na jeho financování opět začít podílet. Nemocenské pojištění za zaměstnance totiž v současnosti hradí pouze zaměstnavatelé. Díky této úpravě mají zaměstnanci i určitou úsporu na pokrytí pracovní neschopnosti, dle odhadů cca na 4,5 dne.

Zástupci zaměstnavatelů volají po zavedení e-neschopenky

Povinné zavedení e-neschopenky je nezbytné, protože zaměstnavatelé jsou ti, kteří nesou náklady prvních dní pracovní neschopnosti svých zaměstnanců, proto o ní potřebují být informovaní co nejdříve. Už dnes může lékař dobrovolně vystavovat neschopenku elektronicky, tento systém běží už od roku 2010. Využívají ho ale jen cca 3 % lékařů. Podle údajů ČSSZ jejich obliba sice roste, ale celkově je počet velmi nízký. V roce 2015 jich bylo zadáno něco přes 55 tisíc, v roce 2017 jich byl evidován dvojnásobek, celkově využívá cca 3% lékařů.

Důvodem malého rozšíření je právě to, že lékařům v podstatě nepřináší ve srovnání s papírovým vystavováním neschopenek žádné zásadní zjednodušení. Na druhé straně bez plošného, a tedy povinného nahrazení papírových neschopenek těmi elektronickými nikdy nedosáhneme, aby měla Česká správa sociálního zabezpečení i zaměstnavatel informace o tom, že je zaměstnanec „ve stavu nemocných“ opravdu co nejdříve. Výstupy z tzv. 1. etapy e-neschopenky, která by měla být zavedena od 1. 7. 2019, nejsou příliš uspokojivé.

Je nutné, aby MPSV/ČSSZ přišly s takovým návrhem, který by cíl co nejrychlejší informovanosti o dočasné pracovní neschopnosti naplnil, ale současně by zúčastněným subjektům skutečně administrativně ulehčil. Pak bude totiž možné ho bez větších protestů zavést povinně, jak o to usilujeme.

 1. varianta (ČSSD) – úplné zrušení KD, výplata náhrady mzdy redukovaného průměrného hodinového výdělku ve výši 60 % v prvních 3 dnech DPN, zaměstnavatel hradí prvních 14 kalendářních dní DPN; snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění u zaměstnavatele z 2,3% na 2,1%

2. varianta (ANO) – úplné zrušení KD, výplata náhrady mzdy v prvních 3 dnech DPN v poloviční výši, zaměstnavatel hradí prvních 11 kalendářních dní DPN; zachování sazby pojistného na nemocenské pojištění u zaměstnavatele 2,3%

3. varianta - úplné zrušení KD, výplata náhrady mzdy redukovaného průměrného hodinového výdělku ve výši 60 % v prvních 3 dnech DPN, zaměstnavatel hradí prvních 11 kalendářních dní DPN, snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění u zaměstnavatele z 2,3% na 1,8%, obnovení platby pojistného zaměstnanci ve výši 0,6 %

Navrhované varianty řešení karenční doby

V současnosti jsou navrženy 3 varianty řešení karenční doby. SP ČR zastává názor, že pokud by měly být první tři dny dočasné pracovní neschopnosti (DPN) opět placené, tak z navržených variant by byla nejvhodnější varianta druhá, kdy výše náhrady za první tři dny je 30% vyměřovacího základu a doba, po kterou ji zaměstnavatel vyplácí, je zkrácena ze 14 na 11 dní. Ještě jsme i u této varianty žádali alespoň minimální slevu na pojistném pro zaměstnavatele ve výši 0,2%. Zcela určitě je neakceptovatelná varianta I., která je v současné době projednávána ve výborech PSP.    

„Zrušení karenční doby považujeme za neuvážené. Některým zaměstnancům dokonce může i uškodit, protože v mnoha firmách je zavedený systém sickdays, při kterých mají nárok na 100 % mzdy. Pokud vláda zruší karenční dobu, musíme počítat s tím, že podniky mohou sickdays zrušit,“ uvádí Jaroslav Hanák. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto požaduje, aby případné zrušení karenční doby bylo provázáno na plošné spuštění e-neschopenky, která by měla pomoct zabránit zneužívání nemocenské. „Na dobrovolné bázi již u nás e-neschopenka funguje, nevidím tedy důvod, proč by nemohla fungovat i plošně,“ dodává Jaroslav Hanák. 

-lhe-

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit