JUDr. Jitka Hejduková, ředitelka Sekce zaměstnavatelské a současně zástupkyně generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR, promluví o podobách diskriminace v zaměstnání a také o příčinách nerovného odměňování žen a mužů v České republice. Jak si ČR stojí v kontextu Evropské unie?

Podle posledního šetření, které v květnu letošního roku uspořádala společnost GfK, se s nějakou z forem šikany v práci setkalo 19 procent všech pracujících. Jaká je ale situace s diskriminací na pracovišti v ČR? 

Diskriminace, resp. její zákaz je upraven v ČR právními předpisy. Zaměstnavatel muže být za jakoukoli diskriminaci zaměstnanců, např. nepřijetí zaměstnance do práce pro jeho zdravotní postižení, skončení pracovního poměru pro věk zaměstnance, neposkytnutí odměny těhotné zaměstnankyni, může být sankcionován pro porušení zákona. Je ovšem pravda, že v některých případech je obtížné diskriminaci, např. v případě odmítnutí uchazeče z důvodu věku, prokázat.

Z jakého důvodu dochází nejčastěji k diskriminace v zaměstnání?

Jak už jsem uvedla, nejčastěji bývají lidé diskriminování z důvodu věku. Tato situace přetrvává i v dnešní době nedostatku zaměstnanců na trhu práce. Z celkového počtu evidovaných nezaměstnaných tvoří více než jednu třetinu lidé nad padesát let. Je pravdou, že u starších zaměstnanců je často patrná nižší jazyková vybavenost, počítačová gramotnost, což jsou v dnešní době základní předpoklady pro výkon určitých profesí. V některých firmách rovněž panuje přesvědčení, že se jim nevyplatí do starších zaměstnanců investovat. Ale na druhé straně je třeba se podívat i na strukturu starších osob vedených v evidenci úřadů práce a zjistíme, že roli zde hrají další faktory a to nízké vzdělání a celkový přístup k práci. Diskriminace z důvodu rodičovství už není tak častá, neboť práce na dálku umožňuje ženám (ale i mužům) na rodičovské dovolené zapojení do pracovního procesu.

Podle Eurostatu je u nás druhý nejvyšší rozdíl mezi příjmy mužů a žen v Evropské unii. Ženy jsou tak spolu s dětmi častěji ohroženy chudobou a mají o pětinu nižší důchody. Co stojí za těmito rozdíly?

Tato nerovnost je dána historicky a kulturně - sociálně. Je rovněž důsledkem struktury pracovního trhu. Ženy častěji pracují v tzv. ženských profesích, které jsou historicky méně finančně oceňované, např. zdravotní sestry, učitelky. Dále je to otázka pracovního zařazení, vezměte si např. bankovnictví, kdy u přepážek pracují převážně ženy a mají tedy nesrovnatelně menší mzdy než vyšší management, ve kterém převažují muži (pozn. v tomto oboru jsou tak rozdíly v odměňování až 40%). Za několik posledních let je konstantně rozdíl mezi muži a ženami vykazován na úrovni 22%, takže se nezhoršuje, ale ani nezlepšuje a dokonce je obdobný jako v Rakousku (22,9) nebo v Německu. Tento rozdíl ovšem není možné zaměňovat s porušováním zásady „stejné odměny za stejnou práci“, tedy že by ve firmách na stejné pozici byly ženy odměňovány méně, minimální „základní tarifní mzda“ musí být stejná. Pokud existují rozdíly, tak jsou dány většinou vyšším podílem příplatků za přesčasovou práci, kterou ve výrobě zpravidla více vykonávají muži.

Jak je to u vysoce kvalifikovaných profesí?

U kvalifikovanějších profesí, kde velkou roli hraje udržení a rozvíjení kvalifikace, zvládání nových technologií a postupů, mohou být ženy „finančně“ znevýhodněny tím, že po určitou dobu tzv. vypadnou z pracovního procesu a věnují se rodině. To je období, které pak způsobuje, že po návratu z rodičovské dovolené mají mzdy nižší. Proto také začínáme pozorovat, že u některých profesí je zájem žen přerušit pracovní kariéru z důvodu rodičovství na minimální dobu, zachovat a rozvíjet svou odbornost. A dostali bychom se k dalšímu problému a to jsou školky, firemní státní, dětské skupiny, aj.

Děkujeme za rozhovor.

-red-

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit