Zaměstnavatelé nemohou lidem v nepodnikatelském sektoru odebrat osobní příplatek jen kvůli nedostatku peněz. Napsal to server Aktuálně.cz.

Přestože jde podle portálu o obecně o nenárokovou složku platu, po jeho přiznání se tento příplatek stává nárokovou složkou a lze jej odebrat jen za podmínek daných zákoníkem práce, tedy při dlouhodobém zhoršení výkonnosti nebo snížení rozsahu práce. Rozhodl o tom Nejvyšší soud ČR při rozhodování sporu matrikářky a vedení Obecního úřadu Hazlov z Karlovarského kraje.

Podobný verdikt vydal opakovaně, nicméně soudy nižších stupňů v ČR stále nejsou ve sporech o příplatky jednotné.

Jestliže zaměstnavatel vydá v souladu se zákoníkem práce rozhodnutí o přiznání osobního příplatku jako části platu a o jeho výši, je povinen tuto složku platu zaměstnanci v určené výši poskytovat,“ uvedl senát Nejvyššího soudu vedený Jiřím Doležílkem.

Osobní příplatek dostávají stovky tisíc zaměstnanců státní správy i samosprávy. V nepodnikatelském sektoru jde o rozšířený způsob, jak lidem přidat k základním platům určeným platovými tabulkami. Zjednodušeně řečeno může zvýšit celkový plat až o polovinu.

Vedení Obecního úřadu v Hazlově přiznalo od ledna roku 2010 matrikářce, jejíž plat byl 15 960 korun, osobní příplatek ve výši 6200 korun měsíčně. Osobní příplatek jí pak úřad vyplácel dvacet jedna měsíců. Poté o něj přišla. Hlavním argumentem úřadu bylo, že obec už na vyplácení příplatku nemá peníze.

Místostarosta jí navíc řekl, že nepracuje víc než ostatní zaměstnanci, takže nemá na příplatek nárok. Matrikářka ale s tímto krokem nesouhlasila a úřad zažalovala. Tvrdila, že nepracuje méně a ani hůře než v době, kdy příplatek dostávala.

U Krajského soudu v Plzni nejdříve neuspěla. Soudci konstatovali, že příplatek je nenárokovou složkou platu a zaměstnavatel ho může odebrat i v případě, že už na něj nemá peníze.

Zaměstnavatel je oprávněn poskytování osobního příplatku ,upravit' v závislosti na pracovní výkonnosti konkrétního zaměstnance, ale též i na dostatku finančních prostředků,“ uvedli ve svém rozhodnutí.

Matrikářka se ale ještě obrátila na Nejvyšší soud. Kromě již zmíněných argumentů uvedla také, že nedostala žádné písemné odůvodnění, proč vlastně o peníze přišla. Nejvyšší soud dovolání matrikářky vyhověl. Podle něj sice zaměstnavatelé mohou osobní příplatky zvýšit, snížit nebo odebrat, musí to ale být za přesně stanovených podmínek.

Co si myslíte o rozhodnutí Nejvyššího soudu?

Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit