České strojírenství letos poroste o 3,7 procenta, vzrůstají i tržby. Pro příští rok ale mají podniky větší obavy a předpokládají zpomalení na 1,5 procenta. Problematická je zejména subdodavatelská struktura českého strojírenství.

Ředitelé českých strojírenských podniků, bez ohledu na velikost firmy, letos očekávají růst přes tři procenta. Tržby dokonce porostou o 7,1 procenta. Uvádí to strojírenská analýza CEEC Research, představená na veletrhu FOR Industry.

Více zakázek oproti minulému roku uvedlo 60 procent firem, pokles hlásí jen osm procent firem. Naprostá většina strojařů by chtěla vyrábět více, nemá ale dostatek lidí. Nejvíce firmám chybí dělnické profese pro obsluhu strojů a zařízení. "Lidé nechtějí pracovat. Musím zaměstnávat Ukrajince a Poláky, abychom mohli dále vyrábět," řekl Pavel Juříček z Brano Group.

Pokud by se nemuselo potýkat s nedostatkem pracovníků, české strojírenství by dokázalo zvýšit svůj výkon o pětinu. Kapacity podniků jsou v tuto chvíli naplněny na 93 procent.

Pozitivní je, že téměř třetina strojírenských společností (29 procent) očekává v roce 2017 také zvýšení svých marží u zakázek, častěji ale tuto možnost zmiňují větší strojírenské společnosti.

"Hlavním tahounem bude opět automobilový průmysl. Vzhledem ke zpomalování poptávky na některých evropských trzích se dá však očekávat spíše mírnější růst," uvádí Bohdan Wojnar, člen představenstva Škody Auto.

Podle obchodního ředitele ŽĎAS Lukáše Chmela je prostor pro růst výroby především v oblasti obnovitelných zdrojů a ve zbrojním průmyslu. "Klasické energetické strojírenství stagnuje již několik let,” uvádí Chmel.

Opatrnost pro rok 2018

Mnohem opatrnější jsou ředitelé více než stovky oslovených strojírenských firem pro příští rok. I v něm většina z nich předpokládá růst výkonu i tržeb, ale celá čtvrtina ředitelů firem však počítá naopak s poklesem. U větších firem očekává zpomalení dokonce třetina podniků. Průměrně firmy čekají růst o 1,5 procenta.

"Pokles růstu půjde na vrub hlavně nedostatku pracovních sil. K poklesu konkurenceschopnosti dále přispěje posílení koruny a zvýšení mzdových nákladů," uvedl Petar P. Stanchev, ředitel Aplis CZ.

"Z důvodů lidských a technických kapacit předpokládáme, že v příštím roce nastane stagnace nebo mírný pokles objemu exportu a strojírenské produkce," říká Tomáš Prášil, ředitel projektového managementu Motor Jirkov Group. Ani to však firmu neodradilo od investic do výroby, která letos dosáhne výše 140 milionů, a podobně to bude i v příštím roce.

Do nových technologií a rozšíření výrobního závodu chce letos 170 milionů korun investovat také výrobce ložisek Koyo Bearings. Navýšení investic výrobních kapacit potvrdilo 81 procent ředitelů strojírenských firem, což se projeví nákupem nových strojů a modernizací výroby.

Závislost exportu na EU

Strojírenské firmy potvrzují i růst svého exportu. Průměrně jim tržby ze zakázek v zahraničí letos porostou o 6,9 procenta. V roce 2018 firmy očekávají další nárůst ve výši 5,8 procenta. Tržby z exportu porostou především velkým firmám.

Hlavně velké firmy ovšem považují svůj export příliš závislý na zemích Evropské unie. Hned třetina firem v této souvislosti zmínila, že má v plánu svůj podíl exportu mimo země EU zvýšit, jedná se především o velké firmy (41 procent).

"Naše závislost na Německu nemusí trvat věčně, musíme uvažovat v horizontu alespoň 15 let," uvedl na veletrhu vicepremiér vlády pro výzkum Pavel Bělobrádek. "Nejsme jen zemí montoven, ale firem, které se dokážou prosadit na globálním trhu, potřebujeme více," dodal.

Podle Aleny Burešové z CEEC Research je problematická především struktura českého strojírenství a jeho subdodavatelské zaměření, což znamená velký podíl výrobků s nízkou přidanou hodnotou. "Marže jsou sraženy na minimum a to, s ohledem na uvolnění české koruny, není pro firmy do budoucna zárukou stability," komentovala to Burešová.

Malá přidaná hodnota exportu

Podle Radka Špicara ze Svazu průmyslu a dopravy český export, který letos pravděpodobně dosáhne 4 bilionů korun, nevytváří přidanou hodnotu. "Nejsme Škodovkou, ale Foxconnem," řekl Špicar. Neudržitelná je hlavně situace v EGAP a České exportní bance (ČEB), které stále nefungují, jak mají.

Žádná ekonomika v Evropě také není závislá na vnitřním trhu EU tolik jako česká - z 84 procent. Podle Špicara budeme v budoucnu velmi často slýchat sousloví sociální dumping. "V Evropě hrozí větší protekcionismus, protože ve vedení členských států jsou lidé, kteří si myslí, že je to tak správně," dodal.

Na mimoevropské trhy se snaží proniknout přes 14 tisíc exportérů z Česka. "Je tam největší potenciál pro růst," uvedl ekonom Martin Mejstřík. Na rozdíl od velkých hráčů jsou ale špatně vybaveni. Zároveň upozornil, že například čínský trh představuje jen polovinu hodnoty vývozu do Ruska, která v poslední době klesla. Nejlépe se vyvíjí export na Blízký východ a hlavně do Íránu.

"Nevymýšlejme nové věci, okopírujme to, jak se podporuje export v západní Evropě," řekl Michal Košacký, finanční ředitel Doosan Škoda Power.

Zdroj: www.ihned.cz

Sdělte nám svůj názor pod tímto článekm nebo na Facebooku.

-lhe-

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit